Rožďalovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rožďalovice
Barokní zámek Rožďalovice
Znak obce Rožďalovice
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0208 537756
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nymburk
Historická země Čechy
Katastrální výměra 23,9 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 620 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 198 m n. m.
PSČ 289 34
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 7
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Náměstí 93
289 34 Rožďalovice
Starosta Petr Kapal
Oficiální web: rozdalovice.eu
Email: obec.rozdalovice@mybox.cz
Rožďalovice
Rožďalovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožďalovice jsou město ležící v okrese Nymburk 18 km severovýchodně od Nymburka. Jeho katastrální území má rozlohu 2 390 ha. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dle Palackého Dějin jsou v letech 12231226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Roku 1622 získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova (držitelé Rožďálovic od 2. poloviny 15. století) Valdštejnové a drželi jej až do roku 1760. Za jejich panování roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár, který zcela setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu. Před tehdy renesanční zámek byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). Samotný zámek byl barokně přestavěn až v 2. polovině 18. století. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy – asi 250 let starou lípu, 200 let starý dub a asi 150 let starý jinan dvoulaločný.[zdroj?]

Rožďalovice na anonymní malbě z roku 1825

V roce 1718 byl na náměstí postaven mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi. V letech 1726–1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Věže byly opatřeny novými báněmi v roce 1869.

Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme Lobkowicze (1815–1930).

Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Libáň[3]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Libáň
  • 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Libáň
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Libáň[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Libáň[5]
  • 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Libáň[6]
  • 1949 Hradecký kraj, okres Jičín[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Rožďalovice (1620 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, českosl. kostel, klášter, nemocnice, chudobinec, Rolnické akciové podniky cukrovar a mlýn, továrna na slaměné obaly, továrna na sudy, výroba obuvnických svršků, 2 výrobny sýrů, velkostatek.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, autodoprava, barvírna, biograf Sokol, 3 cukráři, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 4 holiči, hospodářské družstvo, 8 hostinců, 2 kapelníci, knihkupectví, mechanik, obchod obuví Baťa, 2 punčocháři, sochař, soustružník, Občanská záložna v Rožďalovicích, Okresní záložna hospodářská v Libáni, Živnostensko-obchodnická záložna v Rožďalovicích, 2 stavitelé, zahradnictví, 2 zubní ateliéry.

Ve vsi Podlužany (249 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] obchod s dobytkem, hostinec, 2 kováři, mlýn, 8 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Podlužany, trafika.

V obci Podolí (přísl. Bučice, 239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] krejčí, rolnický akciový mlýn a pila, 2 rolníci.

V obci Zámostí (204 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Rožďalovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] hostinec, výroba kuřáckých potřeb, 2 mlýny, pila, řezník, tesařský mistr, trafika, velkostatek.

Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]

Barokní zámek v Rožďalovicích

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rožďalovicích.
  • Barokní kostel sv. Havla – dvouvěžový kostel z let 1725–1734, dominanta kraje. Nad vchodem je umístěn znak stavebníka Václava Josefa z Valdštejna. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz Panny Marie, dílo malíře V. Mayera z roku 1743, mezi sochami sv. Petra a Pavla. Na bočním oltáři je poutní obraz Panny Marie Sněžné z hory Karmel, který přinesl tomuto kostelu a místu v barokní době velký věhlas v Sasku i v celých severních Čechách. Poutní cesty podnítilo zdejší škapulířové bratrstvo, založené roku 1718. Protější oltář sv. Jana Křtitele zdobí obraz tohoto světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. V presbytáři je zajímavý kredenční oltář s byzantskou ikonou. K inventáři kostela náleží jestě pozoruhodná gotická cínová křtitelnice z roku 1457 s reliéfy Ukřižování, apoštolů a světců.
  • Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala J. Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (18171890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě. Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Michala J. Brokoffa. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do města vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Městem vede železniční trať 061 Nymburk – Rožďalovice – Kopidlno – Jičín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1881

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dolní Bousov, Křinec, Libáň, Městec Králové, Mladá Boleslav, Nymburk.
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Rožďalovice jezdilo v pracovní dny 13 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 11 osobních a 1 spěšný vlak.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1081. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1906. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Boháč, Poutní místa v Čechách. Debora Praha 19945, s. 276 - 277-

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]