1770
Vzhled
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1766 • 1767 • 1768 • 1769 • 1770 • 1771 • 1772 • 1773 • 1774 ► ►►
1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 2. ledna – Vydán centrální říšský zdravotní řád, jenž přesněji rozváděl opatření pro hygienickou ochranu hranic a povinnosti lékařů.[1][2]
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 5. března – Při Bostonském masakru zastřelili britští vojáci několik civilistů.
- 12. dubna – Britský parlament zrušil Townshendovy zákony o nepřímých daních v severoamerických koloniích.
- 19. dubna – Marie Antoinetta se vdala za francouzského krále Ludvíka XVI.
- 5.–7. července – V bitvě u ostrova Chios, rozhodující bitvě rusko-turecké války, zvítězila ruská armáda nad tureckou.
- 7. července – Ruská armáda porazila tureckou v bitvě u Largy.
- 1. srpna – Ruská armáda zvítězila nad tureckou v bitvě u Kahulu.
- 23. srpna – Britský mořeplavec James Cook prohlásil pobřeží východní Austrálie za majetek britské koruny.
- 31. srpna–7. září – V Uničově se setkal římský císař Josef II. s pruským králem Fridrichem II. a dohodli společnou zahraniční politiku vůči Rusku.
- Během hladomoru v Bengálsku zemřelo několik milionů lidí.
- Skotský cestovatel James Bruce objevil prameny Modrého Nilu.
Probíhající události
[editovat | editovat zdroj]- 1768–1771 – První plavba Jamese Cooka
- 1768–1774 – Rusko-turecká válka
- 1770–1772 – Hladomor v českých zemích
Vědy a umění
[editovat | editovat zdroj]- U nizozemského Maastrichtu byl objeven druhý pozůstatek pravěkého mořského plaza mosasaura.
Narození
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]
- 26. února – Antonín Rejcha, hudební skladatel, pedagog a teoretik († 28. května 1836)
- 19. března – Šebestián Hněvkovský, básník a národní buditel (* 7. června 1847)
- 3. května – Johann David Starck, šlechtic a podnikatel († 10. listopadu 1841)
- 20. května – Antonín Bedřich I. Mitrovský, osvícenec a úředník († 1. září 1842)
- 29. srpna
- František Pettrich, sochař († 23. ledna 1844)
- Václav Farník, hudebník († 30. listopadu 1838)
- 11. listopadu – Jan Theobald Held, lékař, skladatel a rektor Univerzity Karlovy († 30. června 1851)
Svět
[editovat | editovat zdroj]

- 14. ledna – Adam Jerzy Czartoryski, polský šlechtic a politik († 15. července 1861)
- 9. února – Ferdinando Carulli, italský kytarista a skladatel († 17. února 1841)
- 21. února – Georges Mouton de Lobau, francouzský generál († 21. listopadu 1838)
- 2. března – Louis Gabriel Suchet, francouzský napoleonský maršál († 3. ledna 1826)
- 5. března – Hans Ernst Karl von Zieten, pruský polní maršál († 3. května 1848)
- 7. března – Gabriel Jean Joseph Molitor, francouzský generál († 28. července 1849)
- 20. března – Friedrich Hölderlin, německý lyrik († 6. června 1843)
- 3. dubna – Theodoros Kolokotronis, řecký vojevůdce a národní hrdina († 4. února 1843)
- 7. dubna – William Wordsworth, anglický básník († 23. dubna 1850)
- 9. dubna – Thomas Johann Seebeck, německý fyzik († 10. prosince 1831)
- 11. dubna – George Canning, britský státník († 8. srpna 1827)
- 4. května – François Gérard, francouzský malíř († 11. ledna 1837)
- 10. května – Louis-Nicolas Davout, francouzský generál († 1. června 1823)
- 3. června – Manuel Belgrano, argentinský vojenský velitel války za nezávislost († 20. června 1820)
- 7. června – Robert Jenkinson, britský státník († 4. prosince 1828)
- 29. června – Maxmilian von Merveldt, rakouský generál a diplomat († 5. července 1815)
- 3. srpna – Fridrich Vilém III., pruský král († 7. června 1840)
- 4. srpna – François-Étienne Kellermann, francouzský generál († 2. června 1835)
- 6. srpna – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál, dědic panství Zákupy (* 19. dubna 1722)
- 8. srpna – Jean de Carro, švýcarský lékař († 12. března 1857)
- 27. srpna – Georg Wilhelm Friedrich Hegel, německý filosof († 14. listopadu 1830)
- 25. září – Karl Heinrich Dzondi, německý lékař († 1. června 1835)
- 9. října – Amédée Louis Michel Lepeletier, francouzský entomolog († 23. srpna 1845)
- 20. října – Janko Drašković, chorvatský národní buditel, politik, básník († 14. ledna 1856)
- 5. listopadu – Dominique Joseph Vandamme, francouzský generál († 15. července 1830)
- 19. listopadu
- Ivan Fjodorovič Kruzenštern, ruský admirál a mořeplavec († 24. srpna 1846)
- Bertel Thorvaldsen, dánský sochař († 24. března 1844)
- 22. listopadu – Karolína Marie Tereza Parmská, princezna parmská a saská († 1. března 1804)
- 9. prosince – James Hogg, skotský básník a prozaik († 21. listopadu 1835)
- 16. prosince – Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel a klavírista († 26. března 1827)
- 26. prosince – Pierre Cambronne, francouzský generál († 29. ledna 1842)
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 9. února – Remedius Prutký, misionář a cestovatel (* asi 1713)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 23. ledna – Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská, dcera císaře Josefa II. (* 20. března 1762)
- 26. února – Giuseppe Tartini, italský houslista a skladatel (* 8. dubna 1692)
- 23. března – Martin van Meytens, švédský malíř (* 24. června 1695)
- 27. března – Giovanni Battista Tiepolo, italský pozdně barokní malíř (* 5. března 1696)
- duben – Pasquale Bini, italský houslista a hudební skladatel (* 21. června 1716)
- 24. dubna – Ján Adam Rayman, slovenský lékař (* 23. dubna 1690)
- 10. května – Charles Avison, britský hudební skladatel (* 16. února 1709)
- 27. května – Žofie Magdalena Braniborská, dánská a norská královna ( 28. listopadu 1700)
- 30. května – François Boucher, francouzský malíř (* 29. září 1703)
- 6. srpna – Klement František de Paula, princ bavorský, císařský generál (* 19. dubna 1722)
- 24. srpna – Thomas Chatterton, anglický básník (* 20. listopadu 1752)
- 11. října – Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská, členka vedlejší větve dánské královské rodiny (* 23. dubna 1744)
- 13. listopadu – George Grenville, britský státník (* 14. října 1712)
- 17. listopadu – Gian Francesco de Majo, italský skladatel (* 24. března 1732)
- neznámé datum
- Antonio Palomba, italský operní libretista, notář, básník (* 20. prosince 1705)
- Francesco Araja, italský hudební skladatel (* 25. června 1709)
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj]- Francie – Ludvík XV. (1715–1774)
- Habsburská monarchie – Marie Terezie (1740–1780)
- Osmanská říše – Mustafa III. (1757–1774)
- Polsko – Stanislav II. August Poniatowski (1764–1795)
- Prusko – Fridrich II. (1740–1786)
- Rusko – Kateřina II. Veliká (1762–1796)
- Španělsko – Karel III. (1759–1788)
- Švédsko – Adolf I. Fridrich (1751–1771)
- Velká Británie – Jiří III. (1760–1820)
- Svatá říše římská – Josef II. (1765–1790)
- Papež – Klement XIV. (1769–1774)
- Japonsko – Go-Sakuramači (1762–1771)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Georgios-Nestoras Avarkiotis, Adam Bartalský, Barbora Bednářová Šafránková, Lucie Bohatá, Markéta Brhlíková, Šárka Čerstvá, Anna Eremeeva, Zdeněk Fiedler, Stanislava Guryčová, Michaela Hečková, Eduard Heindorfer, Darina Holéczyová, Simona Holoubková, Martina Holzerová, Helena Hrabovská, Jan Hrdina, Lucie Jaslovská, Eliška Jílková, Jindřich Kadlec, Pavlína Koubová, Marie Machů, Natália Melničáková, Magda Myšková, Petr Němec, Vladimír Persaň, Ludmila Peterkova, Filip Petlička, Jekaterina Popovicka, Viera Řezníčková, Tímea Šimková, Adéla Trojáčková, Ivana Troupová, Marie Svaková, Veronika Vacková, Soňa Wolfschützová. Doba (před)covidová: Epidemie v minulosti a současnosti [online]. Bratislava: Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 2021-08-10 [cit. 2025-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-03-18. (česky, slovensky)
- ↑ SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Dějiny lékařství v českých zemích. Redakce Hana Maryšková, Renáta Šmatová. Praha: Nakladatelství TRITON, 2004. 247 s. ISBN 80-7254-424-1. Kapitola Od osvícenských reforem do roku 1848, s. 94.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu 1770 na Wikimedia Commons