François Gérard
| François Gérard | |
,_later_Baron_G%C3%A9rard_MET_DP327712.jpg) | |
| Narození |
4. května 1770 Řím |
|---|---|
| Úmrtí |
11. ledna 1837 (ve věku 66 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Montparnasse |
| Alma mater | École nationale supérieure des beaux-arts |
| Povolání | malíř a politik |
| Rodiče | Jean Simon Gérard |
| Příbuzní | Alexandre Gérard (sourozenec) |
| Významná díla |
La bataille d'Austerlitz. 2 decembre 1805 Entrée d'Henri IV à Paris, 22 mars 1594 Amor a Psyché Napoleon v korunovačním rouchu Carolina Ferdinanda Louisa van Sicilië |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
François-Pascal Simon, baron Gérard (4. května 1770 v Římě – 11. ledna 1837 v Paříži) byl francouzský malíř.
Život[editovat | editovat zdroj]
Gérard byl synem Francouze a Italky a již od dětství žil v Paříži. Tam se stal žákem sochaře Augustina Pajou a malíře Jacques-Louis Davida, který jej roku 1791 jmenoval svým asistentem. Politicky byl velmi flexibilní, což mu umožnilo pracovat pro představitele všech směrů Francouzské revoluce, pro Napoleona, který jej jmenoval dvorním malířem a následně i pro Bourbony. David mu zajistil vlivné místo člena revolučního tribunálu, kteréhož zasedání se Gerard nikdy neúčastnil s opakovaným oznámením údajné nemoci. Roku 1819 byl Gerard za svůj obraz Příjezd Jindřicha IV. do Paříže králem Ludvíkem XVIII. povýšen do šlechického stavu s titulem baron. Stal se dvorním malířem a obdržel kříž Čestné legie.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Gérard maloval převážně mytologické a historické obrazy v neoklasicistním stylu, který převzal od Davida, který ale obohatil zasněným, někdy i tajemným výrazem. Jako dvorní malíř Napoleona a Bourbonů jsou četné jeho portréty čelných státních a vojenských činitelů císařství a monarchie. Portrétoval však i hojně své přátele a příbuzné. Lze jej označit za nejoblíbenějšího portrétistu empiru.
- Isabey a jeho dcera (Paříž, Musée du Louvre), 1795, olej na plátně, 195×130 cm
- Amor a Psyche (Paříž, Musée du Louvre), 1798, olej na plátně, 186×132 cm
- Královna Hortensie (soukromý majetek), olej n plátně, 66×56 cm
- Joachim Murat (Neapol, Museo di San Martino), 1800-10, olej na plátně, 218x141 cm
- Ossian na břehu Lory probouzí zvukem své harfy duchy (Hamburg, Kunsthalle), po r. 1801, olej na plátně, 184,5x194,5 cm
- Madame Récamierová (Paříž, Musée Carnavalet), 1802, olej na plátně, 225×145 cm
- Madame Tallienová (soukr. majetek), 1804, olej na plátně, 200×110 cm
- Moritz Christian hrabě Fries a jeho rodina (Vídeň, Rakouská galerie),kol 1805, olej na plátně, 223x163,5 cm
- Napoleon v korunovačním rouchu (zámek Fontainbleau), 1805, olej na plátně, 225x147 cm
- Markýz de Caulaincourt, vévoda z Vicenzy (soukromý majetek),olej na plátně, 80×74 cm
- Marie-Julie Bonaparte se svými dvěma dcerami Charlottou a Zénaidou (Dublin, National Gallery of Ireland), 1808-09, olej na plátně, 200x144 cm
- Markýza Viscontiová (Paříž, Musée du Louvre), 1810, olej na plátně, 224×144 cm
- Desirée Claryová (Paříž, Musée Marmottan), 1810, olej na plátně
- Marie Luisa a král římský (zámek Versailles), 1813, olej na plátně, 240x162 cm
- Korunovace Karla X. (Chartres, Musée des Beaux Arts), 1827, olej na plátně, 514×972 cm
- Svatá Tereza (Paříž, nemocnice Marie-Terezy), 1827, olej na plátně , 172x93 cm
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Napoleon v korunovačním rouchu
Napoleon I. v uniformě plukovníka
Císařovna Josephina
Královna Hortensie
Marie Luisa a král římský
Stéphanie de Beauharnais
Julie Clary (Marie-Julie Bonaparte)
Louis Bonaparte
Joachim Murat
Auguste Amalia Ludovika von Bayern
Madame Tallienová
Isabey a jeho dcera
Jean-Nicolas Corvisart
Italský básník Tommaso Sgricci (1789-1836), 1824
portrét Catherine Starzeńské
Bitva u Slavkova
Korunovace Karla X.
Ossian na břehu Lory probouzí zvukem své harfy duchy
Amor a Psyché
.jpg)
_-_1824_-_ritr_da_Fran%C3%A7ois_G%C3%A9rard_al_mus._stat_arte_med_e_mod_-_Modena.jpg)
