François Gérard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
François Gérard
Narození 4. května 1770
Řím
Úmrtí 11. ledna 1837 (ve věku 66 let)
Paříž
Povolání malíř a politik
Vzdělání École nationale supérieure des beaux-arts
Příbuzní otec Jean Simon Gérard
bratr Alexandre Gérard
Významná díla La bataille d'Austerlitz. 2 decembre 1805
Entrée d'Henri IV à Paris, 22 mars 1594
Amor a Psyché
Napoleon v korunovačním rouchu
Carolina Ferdinanda Louisa van Sicilië
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François-Pascal Simon, baron Gérard (4. května 1770 v Římě – 11. ledna 1837 v Paříži) byl francouzský malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gérard byl synem Francouze a Italky a již od dětství žil v Paříži. Tam se stal žákem sochaře Augustina Pajou a malíře Jacques-Louis Davida, který jej roku 1791 jmenoval svým asistentem. Politicky byl velmi flexibilní, což mu umožnilo pracovat pro představitele všech směrů Francouzské revoluce, pro Napoleona, který jej jmenoval dvorním malířem a následně i pro Bourbony. David mu zajistil vlivné místo člena revolučního tribunálu, kteréhož zasedání se Gerard nikdy neúčastnil s opakovaným oznámením údajné nemoci. Roku 1819 byl Gerard za svůj obraz Příjezd Jindřicha IV. do Paříže králem Ludvíkem XVIII. povýšen do šlechického stavu s titulem baron. Stal se dvorním malířem a obdržel kříž Čestné legie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

François Gérard

Gérard maloval převážně mytologické a historické obrazy v neoklasicistním stylu, který převzal od Davida, který ale obohatil zasněným, někdy i tajemným výrazem. Jako dvorní malíř Napoleona a Bourbonů jsou četné jeho portréty čelných státních a vojenských činitelů císařství a monarchie. Portrétoval však i hojně své přátele a příbuzné. Lze jej označit za nejoblíbenějšího portrétistu empiru.

  • Isabey a jeho dcera (Paříž, Musée du Louvre), 1795, olej na plátně, 195×130 cm
  • Amor a Psyche (Paříž, Musée du Louvre), 1798, olej na plátně, 186×132 cm
  • Královna Hortensie (soukromý majetek), olej n plátně, 66×56 cm
  • Joachim Murat (Neapol, Museo di San Martino), 1800-10, olej na plátně, 218x141 cm
  • Ossian na břehu Lory probouzí zvukem své harfy duchy (Hamburg, Kunsthalle), po r. 1801, olej na plátně, 184,5x194,5 cm
  • Madame Récamierová (Paříž, Musée Carnavalet), 1802, olej na plátně, 225×145 cm
  • Madame Tallienová (soukr. majetek), 1804, olej na plátně, 200×110 cm
  • Moritz Christian hrabě Fries a jeho rodina (Vídeň, Rakouská galerie),kol 1805, olej na plátně, 223x163,5 cm
  • Napoleon v korunovačním rouchu (zámek Fontainbleau), 1805, olej na plátně, 225x147 cm
  • Markýz de Caulaincourt, vévoda z Vicenzy (soukromý majetek),olej na plátně, 80×74 cm
  • Marie-Julie Bonaparte se svými dvěma dcerami Charlottou a Zénaidou (Dublin, National Gallery of Ireland), 1808-09, olej na plátně, 200x144 cm
  • Markýza Viscontiová (Paříž, Musée du Louvre), 1810, olej na plátně, 224×144 cm
  • Desirée Claryová (Paříž, Musée Marmottan), 1810, olej na plátně
  • Marie Luisa a král římský (zámek Versailles), 1813, olej na plátně, 240x162 cm
  • Korunovace Karla X. (Chartres, Musée des Beaux Arts), 1827, olej na plátně, 514×972 cm
  • Svatá Tereza (Paříž, nemocnice Marie-Terezy), 1827, olej na plátně , 172x93 cm

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výběr obrazů Françoise Gérarda

  • Napoleon v korunovačním rouchu

  • Napoleon I. v uniformě plukovníka

  • Císařovna Josephina

  • Královna Hortensie

  • Marie Luisa a král římský

  • Stéphanie de Beauharnais

  • Julie Clary (Marie-Julie Bonaparte)

  • Louis Bonaparte

  • Joachim Murat

  • Auguste Amalia Ludovika von Bayern

  • Madame Tallienová

  • Isabey a jeho dcera

  • Jean-Nicolas Corvisart

  • Italský básník Tommaso Sgricci (1789-1836), 1824

  • portrét Catherine Starzeńské

  • Bitva u Slavkova

  • Korunovace Karla X.

  • Ossian na břehu Lory probouzí zvukem své harfy duchy

  • Amor a Psyché

Autoritní data
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=François_Gérard&oldid=13211319“