Šebestián Hněvkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šebestián Hněvkovský

Šebestián Hněvkovský
Narození 19. března 1770
Žebrák
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 7. června 1847 (ve věku 77 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání básník a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mohyla Šebestiána Hněvkovského na pražských Olšanských hřbitovech

Šebestián Hněvkovský (19. březen 1770 Žebrák[1]7. červen 1847 Praha) byl český národní buditel a básník spjatý s prvopočátky novočeského básnictví za národního obrození.

Hněvkovský byl vedle A. J. Puchmajera iniciátorem a významnou osobností první novočeské básnické školy.

Na rozdíl od svých druhů, kteří většinu námětů čerpali z cizích literatur nebo i překládali cizojazyčná literární díla, snažil se Hněvkovský o původnost a také se více obracel k lidovým vrstvám (proto psal výrazně jednodušším stylem).

Měl právnické vzdělání a deset let (od r. 1795) působil jako radní v Plánici u Klatov – v té době vznikla většina jeho děl. V letech 18051826 pracoval ve stejné funkci v rodném Žebráku a dalších deset let pak jako purkmistr v Poličce. Posledních jedenáct let života pak strávil jako penzista v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • epos Děvín (Děwjn: báseň romantickohrdinská w osmnácti zpěwjch) – jeho nejúspěšnější dílo, knižně vydáno 1805; námět vychází z příběhu o dívčí válce (po smrti kněžny Libuše se některé ženy odmítly podřídit vládě Přemysla a opevnily se pod vedením Vlasty na hradě na vrchu Děvíně)
  • Vnislav a Běla – sentimentální balada
  • Básně drobné Ssebestyána Hněwkowského, v Praze 1820 (jeho básně vycházely předtím i jako součást Puchmajerových almanachů)
  • „Der böhmische Mägdekrieg“, komický epos ve dvanácti zpěvech (1805, jako první epos přepracován r. 1829)
  • Básně drobné' (1820)
  • Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozodii (1820)
  • „Drobné básně“ (1820)
  • „Jaromír“, Smutnohra v pateru jednání (1835)
  • Námluvy v Koloději, Komedie (1839)
  • „Nové drobné básně“ (1841)
  • „Doktor Faust“, Báseň (1844)
  • „Przemysl Ottokar II.“, Posmrtně zveřejněná tragédie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]