Přeskočit na obsah

Modrý Nil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O provincii v Súdánu pojednává článek Modrý Nil (stát).
Modrý Nil
Řeka poblíž Bahir Daru
Řeka poblíž Bahir Daru
Základní informace
Délka toku1 600 km
Plocha povodí311 548 km²
Průměrný průtok1 513 m³/s
SvětadílAfrika
Pramen
Ústí
Protéká
EtiopieEtiopie Etiopie
SúdánSúdán Súdán
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Nil
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrý Nil resp. Abbaj (amharsky ጥቁር አባይ [Abbaj Wenz], arabsky النيل الأزرق [an-Nīl al-Āzraq]) je jednou ze dvou zdrojnic řeky Nil. Protéká Etiopií a Súdánem. Jeho délka je 1 600 km. Povodí má rozlohu 311 548 km².[1] Vedle Bílého Nilu tvoří tato řeka jeden ze dvou hlavních přítoků Nilu a během sezónních srážek přispívá 85,6 % k průtoku Nilu.[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]
Výtok Modrého Nilu z jezera Tana

Hlavní zdrojnicí je Malý Abbaj, který pramení na jihozápadních svazích hor Čoke jižně od jezera Tana, do kterého ústí. Z jezera již řeka odtéká pod jménem Abbaj směrem k jihovýchodu. Ve vzdálenosti 20 km pod jezerem řeka překonává vodopád Tisissat (výška 45 m). Řeka teče nejprve mezi nízkými břehy a potom 500 km kaňonem hlubokým 900 až 1200 m a širokým 100 až 200 m. Velkým obloukem se v oblasti Etiopské vysočiny stáčí po směru hodinových ručiček k severozápadu do Súdánu, kde se nazývá Modrý Nil. Mění zde svůj charakter, když pod městem Roseires má jen velmi malý sklon a silně meandruje. V súdánském Chartúmu vytváří spojením s Bílým Nilem tok řeky Nilu.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]
Znatelný úbytek vody na Vodopádech Modrého Nilu vlivem převodu vod z jezera Tana

Zdroj vody je převážně dešťový. Průtoky vody silně kolísají. Během let 1900 až 1982 činil minimální zaznamenaný průtok v Chartúmu 9 m³/s a maximální 8 834 m³/s.[3] Za toto sledované období přiváděl Modrý Nil do Nilu průměrně 47,75 km³ vody ročně, což odpovídá průměrnému průtoku 1 513 m³/s.[3] Vodní režim Modrého Nilu má hlavní zásluhu na vzniku známých nilských záplav. V průběhu etiopského období dešťů (od června do září) roste průtok v korytě řeky a v září dosahuje v Chartúmu své maximální výšky 6 m.

Vlivem výstavby přehrad na území Etiopie dochází v současné době ke stále většímu ovlivňování přirozeného průtoku řeky. Děje se to především na horním a středním toku převodem vod z jezera Tana do povodí řeky Beles,[4] která ústí zprava do Modrého Nilu poblíž hranice se Súdánem. Množství převedené vody činí od roku 2010 průměrně 92 m³/s,[4] což představuje přibližně 70 % odtoku z jezera.[4] Tato voda je vedena tunelem do podzemní hydroelektrárny o výkonu 460 MW.[4][5] Voda z elektrárny odtéká do řeky Jehany,[5] která je pravostranným přítokem Beles.

Průměrné měsíční průtoky řeky v Chartúmu v letech 1900 až 1982:[3]

Vodní nádrže a elektrárny

[editovat | editovat zdroj]
Koryto řeky pod rozestavěnou hrází Velké přehrady etiopského znovuzrození na konci roku 2013

Na středním a dolním toku řeky se nacházejí významné hydroelektrárny Roseires a Sennar, které produkují téměř 80% spotřeby elektrické energie Súdánu. Vodní doprava je možná do vzdálenosti 580 km od ústí a při vyšších vodních stavech také na přítocích Rahad (250 km) a Dinder (600 km). V roce 2011 zahájila Etiopie výstavbu obří přehradní nádrže s hydroelektrárnou o výkonu přes 6 000 MW. Ta byla dokončena v roce 2025.[6]

Zavlažování

[editovat | editovat zdroj]

Zavodňovací projekt Gezira a Managil

[editovat | editovat zdroj]

Řeka je důležitým zdrojem vody v suchých rovinách jihovýchodního Súdánu. V oblasti Gezira, rozprostírající se mezi Bílým a Modrým Nilem, se nacházejí úrodné půdy s mírným sklonem, které jsou vhodné pro zavlažování.[7] Před první světovou válkou zde zkoušeli Britové na malé ploše experimentálně pěstovat bavlnu.[7] Výsledky byly uspokojivé a tak přišlo rozhodnutí rozšířit plochu zavlažovaných polí.[7] K tomu však bylo potřeba vybudovat vodní nádrž, která by zadržela část povodňových vod pro období sucha a ze které by se za pomoci přivaděčů rozváděla voda do vzdálenějších míst. V roce 1914 započala stavba přehrady u města Sennar spolu se sítí kanálů a železnicí, po které se měla dopravovat bavlna a další komodity do přístavního města Port Sudan.[7] Stavba hráze byla dvakrát přerušena v důsledku války a nedostatku financí.[7] Další problémy způsobovala malárie a každoročně opakující se záplavy. Dokončena byla až v roce 1925.[7] V průběhu dalších desetiletí se plocha zavlažovaných polí neustále rozrůstala a po výstavbě zavodňovacího projektu Managil již kapacita vodní nádrže přestala dostačovat potřebám zemědělství.[8] Proto byla během let 1961 až 1966 vybudována další přehradní nádrž, která navýšila zásobní objem a umožnila tak další rozvoj regionu.[8] V současné době se jedna o jednu z největších zavlažovaných oblastí na světě, jejíž plocha činila v 90. letech přes 880 tisíc ha.[9]

  1. International Water Management Institute – A Review of Hydrology, Sediment and Water Resource Use in the Blue Nile Basin [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
  2. RAHMA, Adiba Aliyya; AYUNI, Syahla Fitri; LAKSANA, Naufal Fauzan Deva. THE SECURITIZATION OF THE EGYPT GOVERNMENT IN 2019-2023 AS AN EFFORT TO RESOLVE THE GRAND ETHIOPIAN RENAISSANCE DAM ISSUE. Jurnal CMES. 2024-12-30, roč. 17, čís. 2, s. 101. Dostupné online [cit. 2026-01-16]. ISSN 2502-1044. doi:10.20961/cmes.17.2.83105.
  3. 1 2 3 GRDC Station Information – Khartoum [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 1 2 3 4 Academia.edu – Journal of Hydrology – Impacts of the hydropower-controlled Tana-Beles interbasin water transfer on downstream rural livelihoods (northwest Ethiopia) [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 SELI S.p.A - Case History - 8 M Diameter 7 Km Long Beles Tailrace Tunnel (Ethiopia) Bored And Lined In Basaltic Formations In Less Than 12 Months [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ČTK. Etiopie otevřela největší africkou hydroelektrárnu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
  7. 1 2 3 4 5 6 Wonders of World Engineering – Conquest of the Desert [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  8. 1 2 University of Khartoum Faculty of Engineering &Architecture Department of Civil Engineering – Mawada Elgameel Mohamed Abdellatif – Operation of Roseires and Sennar Dams Using Artificial Neural Network [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Document of the World Bank – Sudan: Options for the Sustainable Development of the Gezira Scheme [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-28. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]