Déšť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Déšť

Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch. V meteorologii se řadí mezi kapalné vertikální srážky a obecněji pod hydrometeory.

Kapky deště se tvoří na kondenzačních jádrech za vlivu povrchového napětí.[1] Déšť je tvořen především kapkami o průměru větším než 0,5 mm,[2] srážky tvořené menšími kapkami se nazývá mrholení. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako krápání.

Dešťová kapka[editovat | editovat zdroj]

Dešťové kapky: jejich tvary a velikosti

Vodní kapky mají díky povrchovému napětí vody kulovitý tvar, který je však se vzrůstající velikostí a rychlostí proudícím vzduchem rostoucí měrou deformován. Velké kapky jsou proto odspodu ploché nebo dokonce lehce duté. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou (kapkovitý tvar), což je nepřesně odpozorovaný tvar odkapávající kapky trvající zlomek sekundy. Tvar padající kapky lze zachytit fotografickou technikou, ale díky rychlosti a malé velikosti není pro člověka přímo pozorovatelný.

Dešťové kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na Zemi byly zaznamenány nad Brazílií a Marshallovými ostrovy v roce 2004, když některé z nich dosahovaly průměru až 10 milimetrů.

Meteorologické vlastnosti deště[editovat | editovat zdroj]

Měření dešťových srážek[editovat | editovat zdroj]

Dešťové srážky vykazují značnou proměnlivost v čase a prostoru. K odhadu úhrnu a intenzity dešťových srážek na větším území se používají pozemní měřicí přístroje (srážkoměry, ombrografy), a Meteorologický radar. Aktuální mapy srážkového pole pro území ČR za posledních 24 hodin jsou k dispozici na stránkách Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ.[3]

Množství dešťových srážek se měří srážkoměry (lidově „dešťoměry“), kterých existuje více typů – Hellmanův neboli sifonový srážkoměr, kapacitní srážkoměr, člunkový (lidově „překlopný“) srážkoměr, váhový srážkoměr, vodní kolo, počítač vodních kapek ("drop counter") aj. Množství se uvádí v milimetrech, které udávají výšku vodního sloupce, tedy zjednodušeně řečeno, o kolik milimetrů zvýšily spadlé srážky hladinu vody v nezakryté nádobě (plocha není určující). Jednotka mm odpovídá l/m², protože vrstvička vody 1 milimetr odpovídá na ploše 1 čtverečního metru množství 1 litru vody.

Úhrn a intenzita (dešťových) srážek[editovat | editovat zdroj]

Přívalový déšť je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin bleskové povodně

Úhrn dešťových srážek H je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v [mm] v nádobě exponované dešti o konstantním průřezu za definovaný časový interval, typicky 24 hodin, někdy za 12 nebo 6 hodin.

Intenzita srážek R je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R = dH/dt, zažitou jednotkou je [mm/h]. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5 mm/h, při přeháňce 20 mm/h, extrémně a výjimečně i přes 100 mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5 minut, mluvíme pak o průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek.

Spektrum dešťových kapek[editovat | editovat zdroj]

Spektrum dešťových kapek charakterizuje déšť podle velikosti kapek. Charakteristika udává, jak jsou početné různé velikosti kapek v jednom konkrétním dešti a v jednom okamžiku, zpravidla se ale spektrum půměruje po minutách.

Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD – Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o velikosti D až D+dD v jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2 mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm−4 nebo mm−1m−3. Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = No e−λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = No Dµe−λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá distrometr, např. videodistrometr, elektromechanický (piezzoelektrický) „Jossův-Waldvogelův“ distrometr, laserový (optický) distrometr atd.

Význam deště[editovat | editovat zdroj]

Srážkové pruhy

Význam v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Déšť hraje hlavní roli v hydrologickém cyklu, ve kterém je vypařená vlhkost oceánů přenášena nad jeho jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje. Tak vznikají oblaky, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají řeky, které odvádějí dešťovou vodu zpět do moří a oceánů. Také existuje menší množství vody, které se vypařuje z pevniny a které vypadává opět nad ní nebo nad oceány.

Ochrana před deštěm[editovat | editovat zdroj]

Náhlý mohutný déšť ve městě (Praha, Chodov)

Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: deštníky, pláštěnky, pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy (okapy, žlaby, svody, tvary střech, chrliče), které odvádějí vodu ze střech. V některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí válců jímají do nádob. V některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen bouřkami anebo se jedná o extrémní množství srážek (monzuny).

Na vozidlech a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo karoserie nebo řídicí kabiny zajišťují stěrače. Na veřejných prostranstvích lze k ochraně využít různé přístřešky (zejména zastávkové), altány, podloubí, podchody, zastřešené prostory u vchodů budov atd.

Kulturní aspekty[editovat | editovat zdroj]

Kulturní postoj k dešti se v různých zemích liší. Převážně v mírných oblastech západního světa je déšť tradičně spojován se smutnými, splínovými a negativně laděnými významy a náladami.

V suchých oblastech světa, jako jsou například některá místa Indie, je déšť vítán s radostí. Stát Botswana, ležící v poušti Kalahari, má jako devizu ve státním znaku napsáno slovo „Pula“, což znamená v jazyce Setswana doslova „déšť“ (používá se ale také ve významu „požehnání“ nebo „úspěch“, například jako přátelský pozdrav). Také místní měna se nazývá botswanská pula.[4]

Mnoho lidí cítí během deště a bezprostředně po něm charakteristickou příjemnou vůni. Zdrojem této vůně jsou oleje produkované rostlinami během období sucha, ty jsou absorbovány horninami a půdou. Za deště je pak půda uvolňuje do ovzduší.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html - Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets
  2. Meteorologický slovník: déšť – CMeS.cz
  3. http://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php
  4. http://www.pulapulapula.co.uk/Glossary.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]