Déšť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Déšť
Přívalový déšť je vedle rychlého tání sněhu jednou z možných příčin bleskové povodně

Déšť je hydrometeor, který řadíme mezi kapalné vertikální srážky, tedy srážky vypadávající z oblaků. Tvoří se na kondenzačních jádrech. Svou roli hraje i povrchové napětí.[1] Déšť je tvořen kapkami vody o průměru větším než 0,5 mm, popřípadě i menšími. Pokud jsou vypadávající srážky menší než 0,5 mm, mluvíme o mrholení. Ojedinělé vypadávání dešťových kapek se lidově označuje jako krápání.

Dešťová kapka[editovat | editovat zdroj]

Vodní kapky mají kulovitý tvar, který je proudícím vzduchem jen nepatrně deformován. V animovaných filmech a na dětských kresbách jsou kapky kresleny s ostrou špičkou, což je tvar odkapávající kapky. V takovémto tvaru kapka ovšem zůstane jen zlomek sekundy. Velké kapky jsou odspodu ploché nebo dokonce lehce duté.

Vodní kapky mají průměr mezi 0,5 a 7 mm. Nejčastěji ale z oblaků vypadávají kapky o velikosti 1 až 2 mm. Největší dešťové kapky na Zemi byly zaznamenány nad Brazílií a Marshallovými ostrovy v roce 2004, když některé z nich dosahovaly průměru až 10 milimetrů.

Množství dešťových srážek se měří srážkoměry a ombrografy. Získané množství vody se měří v milimetrech, přičemž 1 milimetr značí vrstvičku vody o tloušťce 1 milimetr. Vrstvička vody o tloušťce 1 mm na ploše 1 m² odpovídá 1 litru vody.

Déšť hraje hlavní roli v hydrologickém cyklu, ve kterém je vypařená vlhkost oceánů přenášena nad jeho jiné části a nad pevninu, kde kondenzuje. Tak vznikají oblaky, z nichž vypadávají srážky v podobě deště. Tento cyklus uzavírají řeky, které odvádějí dešťovou vodu zpět do moří a oceánů. Také existuje menší množství vody, které se vypařuje z pevniny a které vypadává opět nad ní nebo nad oceány.

Úhrn a intenzita (dešťových) srážek[editovat | editovat zdroj]

Úhrn dešťových srážek H je široce sledovaná integrální veličina a udává přírůstek výšky vody v [mm] v nádobě exponované dešti o konstantním průřezu za definovaný časový interval, typicky 24 hodin, někdy za 12 nebo 6 hodin. Před povodněmi býval úhrn srážek i přes 100 mm za 24 hodin, ale to je extrém. Intenzita srážek R je pak časová derivace časového chodu úhrnu srážek, tedy R= dH/dt, zažitou jednotkou je [mm/h]. Typická hodnota intenzity srážek je pro trvalý déšť 1 až 5 mm/h, při přeháňce 20 mm/h, extrémně a vyjímečně i přes 100 mm/h. Většinou platí, že čím je intenzita srážek větší, tím je trvání dešťové události kratší. V praxi se intenzita srážek počítá jako podíl přírůstku úhrnu srážek za např. 5 minut, mluvíme pak o průměrné pětiminutové intenzitě srážek, při výpočtu např. útlumu radiových vln deštěm se používá ideálně desetivteřinová průměrná intenzita srážek. Úhrn případně intenzita srážek nám tedy dává informaci o objemu napršené vody nad nějakou plochou, ale nikoliv z jak velkých kapek je tohoto objemu vody dosaženo - více viz "spektrum kapek." Intenzitu srážek měříme srážkoměry (lidově "dešťoměry"), kterých existuje více typů - Hellmanův neboli sifonový srážkoměr, kapacitní srážkoměr, člunkový (lidově "překlopný") srážkoměr, váhový srážkoměr, vodní kolo, počítač vodních kapek ("drop counter") aj.

Spektrum dešťových kapek[editovat | editovat zdroj]

Spektrum dešťových kapek N(D) (anglicky DSD - Drop Size Distribution) je funkce ekvivalentního průměru kapek D, když součin N(D) dD udává počet kapek o velikosti D až D+dD v jednotce objemu (dD je diferenciál průměru kapek, v praxi se nahrazuje změnou průměru kapky, typicky např. dD ~ 0,2 mm). Jako rozměr spektra kapek se používá cm-4 nebo mm-1m-3. Spektrum kapek tedy udává, jak jsou početné různé velikosti kapek v jednom konkrétním dešti a v jednom okamžiku (zpravidla se ale spektrum půměruje po minutách). Nejjednodušším analytickým modelem spektra kapek je dvouparametrový model exponenciální N(D) = No e-λD. Pro průměrný déšť se často používá Marshall-Palmerova parametrizace parametru λ v právě zmíněném exponenciálním modelu, kde je parametr λ udáván jako funkce intenzity srážek R [mm/h]. Existují modifikace Marshall-Palmerovy aproximace spekter kapek pro 4 základní typy dešťů, tedy pro trvalý déšť, bouři, přeháňku a mrholení. Přesnější aproximací spektra kapek je tříparametrový model Gamma N(D) = No Dµe-λD, který na rozdíl od exponenciálního modelu již nenadhodnocuje počet velmi malých kapek. Přístroj měřící spektrum kapek se nazývá distrometr, např. videodistrometr, elektromechanický (piezzoelektrický) "Jossův-Waldvogelův" distrometr, laserový (optický) distrometr atd.

Kulturní aspekty deště[editovat | editovat zdroj]

Srážkové pruhy

Kulturní postoj k dešti se v různých zemích liší. Převážně v mírných oblastech západního světa je déšť tradičně spojován se smutnými, splínovými a negativně laděnými významy a náladami.

V suchých oblastech světa, jako jsou například některá místa Indie, je déšť vítán s radostí. Stát Botswana, ležící v poušti Kalahari, má jako devizu ve státním znaku napsáno slovo „Pula“, což znamená v jazyce Setswana doslova „déšť“ (používá se ale také ve významu „požehnání“ nebo „úspěch“, například jako přátelský pozdrav). Také místní měna se nazývá botswanská pula.[2]

Některé kultury si vytvořily proti dešti různé ochranné pomůcky: deštníky, pláštěnky, pršipláště. Ve stavitelství byly vytvořeny speciální okapové systémy (okapy, žlaby, svody, tvary střech, chrliče), které odvádějí vodu ze střech. V některých oblastech jsou naopak střechy ploché, aby na nich déšť zůstával. Vodu pak obyvatelé domu pomocí válců jímají do nádob. V některých oblastech lidé během deště zůstávají skryti, je to především kvůli tomu, že je déšť doprovázen bouřkami anebo se jedná o extrémní množství srážek (monzuny).

Na vozidlech a jiných dopravních prostředcích výhled skrz sklo karoserie nebo řídicí kabiny zajišťují stěrače. Na veřejných prostranstvích lze k ochraně využít různé přístřešky (zejména zastávkové), altány, podloubí, podchody, zastřešené prostory u vchodů budov atd.

Mnoho lidí cítí během deště a bezprostředně po něm charakteristickou příjemnou vůni. Zdrojem této vůně jsou oleje produkované rostlinami během období sucha, ty jsou absorbovány horninami a půdou. Za deště je pak půda uvolňuje do ovzduší.

Náhlý mohutný déšť ve městě (Praha, Chodov)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://phys.org/news/2016-03-mechanism-birth-cloud-droplets.html - Researchers find new mechanism to explain the birth of cloud droplets
  2. http://www.pulapulapula.co.uk/Glossary.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]