Kondenzační jádro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.

Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.

Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno vlhnou. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.

Dělení kondenzačních jader[editovat | editovat zdroj]

Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.

Podle velikosti:

  • jádra Aitkenova r < 10−7 m
  • jádra velká 10−7 m < r < 10−6 m
  • jádra obří r > 10−6 m

Což je okolo 10−4 mm.

Podle skupenství:

  • jádra kapalná
  • jádra pevná

Podle chemických vlastností:

  • nesmáčitelná – hygrofobní
  • smáčitelná – hygroskopická
    • nerozpustitelná
    • rozpustná
    • roztoky solí
    • roztoky kyselin

Podle elektrické povahy:

  • nabitá
  • neutrální

Podle fyzikálně-chemických vlastností:

  • přechodná
  • trvalá

Podle původu:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/bakterie-formuji-mraky-a-spousti-dest-652/ – Bakterie formují mraky a spouští déšť

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PODZIMEK, Josef. Fysika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1959. 440 s.
  • SOBÍŠEK, Bořivoj a kol. Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd. Praha : MŽP, 1993. 594 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]