Mořská sůl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mlýnek na mořskou sůl

Mořská sůl se používá ve vaření nebo v kosmetice. Vyrábí se odpařením mořské vody. Výroba mořské soli (stejně jako kuchyňské soli) je datována už od pravěku. Někteří kuchaři jsou přesvědčeni, že chutná lépe, než kuchyňská sůl.

Složení soli[editovat | editovat zdroj]

Solné usazeniny na břehu Mrtvého moře v Jordánsku

Jeden litr mořské vody obsahuje asi 35 g solí následujícího složení:

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Výroba soli v Tamilnádu v Indii

Výroba soli začíná napuštěním systému kanálů nebo nádrží mořskou vodou. Poté se nechá působit sluneční záření a přirozené proudění vzduchu. Po odpaření vznikne hustý solný roztok. Mechanické nečistoty a látky, které se nerozpustí, se usadí na dně (přesto však ve výsledné soli mohou zůstávat mikročástice např. plastů[1]). Roztok je poté rozváděn do mělkých krystalizačních nádrží. V této fázi sůl začne krystalizovat. Vzniklá sůl je hrubozrnná, ale dá se i namlít. Tímto procesem si sůl zachová všechny přírodní prvky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V několika zemích (převážně v Číně a v Indii) byla mořská sůl jediným zdrojem soli. Prodej mořské soli byl velký zdroj příjmů pro vládu. Kolem roku 110 př. n. l. prohlásil tehdejší vládce Číny Wu-ti monopol v obchodu s mořskou solí. Nelegální obchod s ní, byl potrestán trestem smrti.

V roce 1930 navrhla Britská správa Indie daň ze soli. To vedlo ke slavnému Solnému pochodu, který vedl Mahátma Gándhí.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Mořská sůl je zvažována některými kuchaři, jako zdravější alternativa k kuchyňské soli. Má výraznější chuť než běžná kuchyňská sůl. Často bývá ochucována různými bylinkami a dalšími příchutěmi.[3]

Kosmetika[editovat | editovat zdroj]

Mořská sůl uklidňuje citlivou pokožku a zmírňuje její podráždění. Smícháním oleje a soli, jde vytvořit hustá pasta, která se dá použít jako přírodní peeling.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zeezout na nizozemské Wikipedii a Sea salt na anglické Wikipedii.

  1. Stolní mořská sůl obsahuje plastové částice. dTest [online]. 2018-07-02 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  2. Odpařování mořské vody [online]. FYZMATIK, 2013-2-17 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. PŘÍHODOVÁ, Anna. V čem se liší drahá sůl od té obyčejné?. vitalia.cz [online]. 2012-1-27 [cit. 2015-7-27]. Dostupné online. 
  4. Jak využít mořskou sůl pro krásu. novinky.cz [online]. 2014-4-8 [cit. 2015-7-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]