El Niño

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: americkou hudební skupinu Ill Niño.
Normální stav. Rovníkové větry odtlačují teplou vodu k západu. Podél pobřeží Jižní Ameriky vystupují studené vody. (NOAA/PMEL/TAO)
El Niño. Teplé vody jsou poblíž jihoamerického pobřeží. Chybí výstupy studených vod u pobřeží Jižní Ameriky.
La Niña. Teplé vody jsou odtlačeny daleko k západu.

El Niño ([ɛlˈniːn.joʊ]; španělsky: [elˈni.ɲo]) je teplá fáze El Niño – Jižní oscilace (ENSO) a je spojena s pásmem teplé oceánské vody, který vzniká ve středním a východním středním rovníkovém Pacifiku (přibližně mezi Datovou hranicí a 120 ° z. d.), včetně oblasti u tichomořského pobřeží Jižní Ameriky. ENSO je cyklus střídání teplé a studené povrchové teploty moře v tropickém středním a východním Tichém oceánu. El Niño je doprovázeno vysokým tlakem vzduchu v západním Pacifiku a nízkým tlakem vzduchu ve východním Pacifiku. Je známo, že fáze El Niño trvají většinou čtyři roky, záznamy však ukazují, že některé cykly trvaly dva až sedm let.[1] Během vývoje El Niña se mezi zářím a listopadem objevují výrazné srážky.[2] Chladnou fází ENSO je La Niña, kdy jsou teploty ve východním Pacifiku podprůměrné a tlak vzduchu je vysoký ve východním Pacifiku a nízký v západním Pacifiku. Cyklus ENSO, zahrnující jak El Niño, tak La Niña, způsobuje globální změny teplot a srážek.[3][4]

Rozvojové země, které jsou závislé na vlastním zemědělství a rybolovu, zejména ty, které sousedí s Tichým oceánem, jsou obvykle postiženy nejvíce. Ve španělštině výraz El Niño psaný s velkým písmenem znamená "chlapec". V této fázi oscilace bývá bazén teplé vody v Tichém oceánu poblíž Jižní Ameriky nejteplejší kolem Vánoc."[5] Původní slovní spojení El Niño de Navidad vzniklo před několika staletími, kdy peruánští rybáři pojmenovali tento meteorologický jev podle novorozeného Krista."[6][7] La Niña, jako „opak“ El Niña, znamená ve španělštině „dívka“.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Původně se termín El Niño vztahoval na každoroční slabé teplé oceánské proudění, které probíhalo na jih podél pobřeží Peru a Ekvádoru v době kolem Vánoc,[8] postupem času se však používání termínu posunulo a nyní označuje teplou a negativní fázi El Niño – Jižní oscilace a představuje oteplení povrchu oceánu nebo nadprůměrné teploty povrchu moře ve střední a východní části tropického Tichého oceánu.[9][10] Toto oteplení způsobuje změnu atmosférické cirkulace, kdy nad Indonésií, Indií a Austrálií ubývá srážek, zatímco nad tropickou částí Tichého oceánu srážek přibývá a dochází k tvorbě tropických cyklón.[11] Přízemní pasáty, které obvykle vanou podél rovníku od východu na západ, buď slábnou, nebo začínají vanout z opačného směru.[12]

Předpokládá se, že El Niño se vyskytuje již tisíce let. Uvažuje se například, že El Niño ovlivnilo Močickou kulturu v dnešním Peru. Vědci také nalezli chemické stopy vyšší teploty mořské hladiny a zvýšených srážek způsobených El Niñem v exemplářích korálů starých přibližně 13 000 let.[13] Když kolem roku 1525 Francisco Pizarro přistál v Peru, zaznamenal srážky v pouštích, což je první písemný záznam o dopadech El Niña.[13] Díky moderním výzkumům a technikám reanalýzy se od roku 1900 podařilo najít nejméně 26 událostí El Niño, přičemž události z let 1982–83, 1997–98 a 2014–16 patří k nejsilnějším v historii.[14][15][16]

V současné době mají různé země různá kritéria pro stanovení toho, co je událost El Niño – dle svých specifických zájmů:[17] Například australský meteorologický úřad před vyhlášením El Niña zkoumá pasáty, SOI, meteorologické modely a teplotu povrchu moře v oblastech Niño 3 a 3,4.[18] V případě, že se jedná o událost El Niño, je třeba zvážit, zda se jedná o událost El Niño.[18] Centrum pro klimatické předpovědi Spojených států (CPC) a Mezinárodní výzkumný institut pro klima a společnost (IRI) se zabývají teplotami povrchu moře v oblasti Niño 3.4, atmosférou tropického Pacifiku a předpovídají, že index oceánského nida NOAA bude několik sezón po sobě rovný nebo vyšší než +0,5 °C.[19] Japonská meteorologická agentura však prohlašuje, že událost El Niño začala, když průměrná pětiměsíční odchylka teploty povrchu moře pro oblast NINO.3 regionu je po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců nebo déle teplejší o více než 0,5 °C.[20] Peruánská vláda prohlašuje, že probíhá pobřežní El Niño, pokud se odchylka teploty povrchu moře v regionech Niño 1 a 2 rovná nebo přesahuje 0,4 °C po dobu alespoň tří měsíců.

Neexistuje shoda v tom, zda změna klimatu bude mít nějaký vliv na výskyt, sílu nebo trvání jevů El Niño, protože výzkumy potvrzují, že jevy El Niño budou silnější, delší, kratší a slabší.[21][22]

Jižní oscilace[editovat | editovat zdroj]

S jevem El Niño souvisí jev jižní oscilace (SO, Southern Oscillation), u jehož objevu byl v roce 1897 H. H. Hildebrandsson, když si u některých desetiletých řad tlaku vzduchu ze 68 stanic z celého světa všiml vztahu meziročních trendů. To potvrdili i Norman a W. J. S. Lockyer v roce 1902. Když použili čistě grafické metody, zjistili, že skutečně existuje kolísání mezi Jižní Amerikou a indonéskou oblastí.[23] Hildebrandsson měl pocit, že tento jev je vyvoláván stavem polárních moří.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se sir G. T. Walker a E. W. Bliss zajímali o předpověď příchodu monzunůIndii. Dalším studiem zjistili, že se na jižní polokouli projevuje tento jev mnohem výrazněji, proto se ho rozhodli nazývat právě „jižní oscilací“. Zákonitosti formulovali takto: Jestliže tlak v jižním Pacifiku roste, pak tlak vzduchuIndickém oceánu klesá. Na základě toho sestavili index jižní oscilace (SOI, Southern Oscillation Index). Dále objevili ještě mnoho jiných celoplanetárních souvislostí.

První, kdo dal do souvislosti El Niño a jižní oscilaci, byl Irving Schell v roce 1956. Schell zjistil další souvislosti mezi těmito jevy, nicméně komplexní vysvětlení podal Jacob Bjerknes v roce 1966. Bjerknes popsal interakce mezi atmosférou a oceánem a ve svých pracích popsal, jak tyto interakce probíhají a jak se mění cirkulace nad Tichým oceánem. Byl to právě Bjerknes, kdo pojmenoval cirkulační buňku nad rovníkovým Pacifikem Walkerovou cirkulační buňkou. Dnes se tento jev souhrnně nazývá ENSO (El Niño Southern Oscillation) nebo se pro všechny tyto jevy používá pouze El Niño, i když správné je souhrnné označení ENSO. Současná Walkerova cirkulace je vysvětlitelná přírodními vlivy a nyní nelze prokázat vliv člověka na ni.[24]

ENSO[editovat | editovat zdroj]

ENSO (El Niño Southern Oscillation) je souborem interakcí jednotlivých částí celosvětového klimatického systému a jejich kolísání, které se projevuje souslednými událostmi v atmosférické a oceánské cirkulaci. ENSO je nejvýznamnějším známým zdrojem meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa (s různými cykly 3 až 10 let),[25] ovšem ne všechny oblasti světa jím jsou ovlivněny. Roku 2018 byla potvrzena souvislost ENSO s lunárním cyklem slapů Měsíce s periodou 18,6 let (nutace),[26] na kterou bylo poukazováno již dříve.[27] Také sluneční cyklus by s jevem mohl souviset.[28] Naopak data ukázala, že ENSO s vulkanismem nesouvisí.[29]

Za normálního stavu nad indonéskou oblastí probíhá bouřková činnost a pasáty jsou normálně silné a odtlačují vodní masu Tichého oceánu od pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina je jen mělce pod hladinou oceánu. Výstupné proudy přinášejí živinyhlubin, tzv. upwelling.

Při příchodu El Niña dojde k zeslabení pasátů a prohřáté vody západního Pacifiku se přesouvají v podobě nízké vlny k pobřeží Jižní Ameriky. Termoklina se dostává do hloubky. Teplá voda je zdrojem vodní vlhkosti a konvektivních oblaků u pobřeží Jižní Ameriky, zatímco v západním Pacifiku (jihovýchodní Asii) panuje suché a horké počasí.

Při příchodu La Niñi dochází k zesílení pasátů a chladné vody. Vytváří se typický studený jazyk na mapách povrchových teplot oceánu (SST, Sea Surface Temperature), který je obvykle značen modře.

La Niña[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku La Niña.

La Niña je název vytvořený vědci jako protiklad k termínu El Niño. Španělský název La Niña znamená česky „holčička“ a je, tak jako El Niño, dílčím jevem ENSO. Tento jev trvá obvykle kolem jedenácti měsíců; je charakterizován zesílením pasátů a následným zesílením studeného Peruánského proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Proto bývá někdy označována jako studená fáze ENSO. S projevy La Niñi jsou spojeny stejně závažné jevy jako s El Niñem.

V zimě let 2010 a 2011 nastal jev v intenzitě největší od roku 1917. [30] K jeho důsledkům patřily rozsáhlé povodně v Austrálii, extrémně silný cyklón Yasi v únoru 2011 a také chladnější zima v Evropě v důsledku změny tryskového proudění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Niño na anglické Wikipedii.

  1. NAVRÁTIL, Jiří. El Niño / Jižní oscilace a jeho geograficky vzdálené projevy. dspace.cuni.cz. 2016-06-08. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. (česky) 
  2. El Niño, 1997-1998 : the climate event of the century. Oxford: Oxford University Press 1 online resource (xvi, 215 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-513551-0, ISBN 0-19-513551-2. OCLC 560324722 
  3. El Niño and La Niña: Frequently asked questions | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  4. TRENBERTH, K. E. et al. Chapter 3: Observations: Surface and Atmospheric Climate Change - AR4 WGI. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  5. El Niño Information. wildlife.ca.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  6. SULLIVAN, Brian K. The Strongest El Nino in Decades Is Going to Mess With Everything. www.bloomberg.com [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  7. WINCHESTER, Simon. How the Pacific Ocean changes weather around the world [online]. Popular Science, 2017-02-10 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. TRENBERTH, Kevin E. The Definition of El Niño. Bulletin of the American Meteorological Society. 1997-12-01, roč. 78, čís. 12, s. 2771–2778. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/1520-0477(1997)078<2771:TDOENO>2.0.CO;2. (anglicky) 
  9. Australian Climate Influences [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  10. What is the El Niño–Southern Oscillation (ENSO) in a nutshell? | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  11. What is El Niño and what might it mean for Australia? [online]. 2014-06 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  12. BBC News | Sci/Tech | El Nino here to stay. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  13. a b Meteorology Explained: El Niño. web.archive.org [online]. 2021-03-05 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  14. CENTER, NOAA's Climate Prediction. NOAA's Climate Prediction Center. origin.cpc.ncep.noaa.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (EN-US) 
  15. El Niño - Detailed Australian Analysis [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  16. El Nino in Australia [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  17. December's ENSO Update: Close, but no cigar. | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  18. a b ENSO Outlook: INACTIVE [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  19. March 2015 ENSO discussion: El Niño is here | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  20. historical ENSO events. ds.data.jma.go.jp [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  21. ENSO + Climate Change = Headache | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  22. COLLINS, Mat; AN, Soon-Il; CAI, Wenju. The impact of global warming on the tropical Pacific Ocean and El Niño. Nature Geoscience. 2010-06, roč. 3, čís. 6, s. 391–397. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 1752-0894. DOI 10.1038/ngeo868. (anglicky) 
  23. MOCK, Donald R., 1981: The Southern Oscillation: Historical Origins. Unpublished term paper, University of Washington, Seattle, WA, 9 pp.
  24. https://phys.org/news/2019-04-natural-climate-overshadow-human-induced-walker.html - Natural climate processes overshadow recent human-induced Walker circulation trends
  25. https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2008JD010896 - A multiproxy index of the El Niño–Southern Oscillation, A.D. 1525–1982 (obrázek 4 ukazuje i významnou periodu kolem 20 let)
  26. https://www.nature.com/articles/s41598-018-33526-4.pdf - Impact of the astronomical lunar 18.6-yr tidal cycle on El-Niño and Southern Oscillation
  27. https://asu.pure.elsevier.com/en/publications/the-moon-and-el-nin%C3%B5 - The moon and El Ninõ
  28. https://sciencemag.cz/el-nino-se-pry-ridi-podle-slunce-ale-s-22letym-cyklem/ - El Nino se prý řídí podle Slunce, ale s 22letým cyklem
  29. https://phys.org/news/2020-03-coral-tale-el-nino.html - Coral tells own tale about El Nino's past
  30. Václav Cílek. Období nedostatku. Respekt. 21. únor 2011, čís. 8, s. 71–73. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]