Vlna veder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Extrémní vedra v Evropě v červenci 2019

Vlna veder[1] je období nadměrně horkého počasí, které může být doprovázeno vysokou vlhkostí vzduchu, zejména v zemích s oceánským podnebím. I když se definice liší,[2] vlna veder se obvykle měří vzhledem k obvyklému počasí v dané oblasti a vzhledem k běžným teplotám v daném ročním období. Teploty, které lidé z teplejších klimatických oblastí považují za normální, mohou být v chladnější oblasti nazývány vlnou veder, pokud se vymykají běžnému klimatu pro danou oblast.[3]

Termín se používá jak pro výkyvy horkého počasí, tak pro mimořádná období veder, která se mohou vyskytnout pouze jednou za století. Silné vlny veder způsobily v minulosti katastrofální neúrodu, tisíce úmrtí na hypertermii a rozsáhlé výpadky elektřiny v důsledku zvýšeného používání klimatizace. Vlna veder je považována za extrémní počasí, které může být přírodní katastrofou a nebezpečím, protože teplo a sluneční záření mohou přehřát lidský organismus. Vlny veder lze obvykle předpovědět několik dnů předem, takže je možné vydat včas varovný signál.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Neexistuje všeobecně uznávaná standardní definice pojmu vlna veder.[4]

Definice založená na době trvání vlny veder podle Fricha a kol. říká, že vlna veder nastává, když maximální denní teplota více než pět po sobě jdoucích dnů překročí průměrnou maximální teplotu o 5 °C, přičemž pro srovnání je používáno období 1961–1990.[5]

Formální, recenzovaná definice z Glossary of Meteorology zní: „Období abnormálně a nepříjemně horkého a obvykle vlhkého počasí.“[6]

Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder, kdy je maximální denní teplota vyšší než průměrná maximální teplota o 5 °C nebo více.[4]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vlny veder vznikají, když tlaková výše ve výšce 3 000–7 600 metrů) zesílí a zůstává nad oblastí několik dní až několik týdnů. To se běžné stává v létě (na severní i jižní polokouli), protože tryskové proudění „následuje slunce“.[7] Na rovníkové straně tryskového proudění, ve vyšších vrstvách atmosféry, se nachází oblast vysokého tlaku.

V létě se počasí obecně mění pomaleji než v zimě. V důsledku toho se tato tlaková výše pohybuje také pomalu. Pod tlakovou výší vzduch klesá (klesá) směrem k povrchu Země, adiabaticky se ohřívá a vysouší, což brzdí konvekci a brání vzniku oblačnosti. Snížení oblačnosti zvyšuje krátkovlnné záření dopadající na povrch. Nízký tlak při povrchu vede k přízemnímu větru z nižších zeměpisných šířek, který přináší teplý vzduch, který zesiluje oteplování. Případně může přízemní vítr vanout z horkého vnitrozemí kontinentu směrem k pobřežní zóně, což tam vede k vlnám horka, nebo z vysokých nadmořských výšek směrem k nízkým nadmořským výškám, čímž se zesiluje srážení, a tedy adiabatické oteplování.[8]

Na východě Spojených států se vlna veder může objevit, když se systém vysokého tlaku vzduchu s původem v Mexickém zálivu ustálí těsně u atlantického pobřeží (obvykle známý jako Bermudská tlaková výše). Nad Mexickým zálivem a Karibským mořem se tvoří horké vlhké vzduchové hmoty, zatímco nad pouštním jihozápadem a severním Mexikem se tvoří horké suché vzduchové hmoty. Jihovýchodní větry na zadní straně této výšiny nadále proudí horký a vlhký vzduch z Perského zálivu směrem na severovýchod, což má za následek horké a vlhké počasí na většině území východních států USA.[9]

V provincii Západní Kapsko v Jihoafrické republice může dojít k vlně veder, když se spojí tlaková níže na moři a tlaková výše ve vnitrozemí a vytvoří tzv. Bergwind. Vzduch se při sestupu z vnitrozemí Karru ohřívá a teplota se od vnitrozemí k pobřeží zvýší asi o 10 °C. Vlhkost vzduchu je obvykle velmi nízká a teploty mohou v létě přesáhnout 40 °C. Nejvyšší oficiálně zaznamenaná teplota v Jihoafrické republice (51,5 °C) byla zaznamenána jednoho léta během jevu Bergwind, který se vyskytoval podél pobřeží Východního Kapska.[10][11]

Globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémních meteorologických jevů, jako jsou vlny veder, mnohem více než mírnějších jevů.[12][13][14]

Zdravotní důsledky[editovat | editovat zdroj]

Index vedra je měřítkem toho, jakým způsobem vnímáme vysoké teploty – velkou roli zde hraje relativní vlhkost vzduchu.[15]

Při vysokých teplotách snadno dochází k hypertermii, známé také jako úpal. Starší dospělí, velmi malé děti a osoby nemocné nebo s nadváhou jsou vystaveni vyššímu riziku onemocnění z horka.[16] Chronicky nemocní a starší lidé často užívají léky na předpis (např. diuretika, anticholinergika, antipsychotika a antihypertenziva), které narušují schopnost organismu odvádět teplo.[17]

Tepelný edém se projevuje jako přechodný otok rukou, nohou a kotníků a je obvykle sekundární v důsledku zvýšené sekrece aldosteronu, který zvyšuje retenci vody. V kombinaci s periferní vazodilatací a žilní stází dochází k hromadění nadbytečné tekutiny v závislých oblastech končetin. Tepelný edém obvykle odezní během několika dnů poté, co se pacient aklimatizuje na teplejší prostředí.[18]

Vyrážka z horka je makulopapulózní vyrážka doprovázená akutním zánětem a zablokovanými potními kanálky. Potní kanálky mohou být rozšířené a nakonec mohou prasknout, čímž se vytvoří malé pruritické puchýřky na erytematózním podkladu. Vyrážka z horka postihuje oblasti těla zakryté těsným oděvem. Pokud trvá delší dobu, může vést ke vzniku chronické dermatitidy nebo sekundární bakteriální infekce.[19]

Křeče z horka jsou bolestivé, často silné, mimovolní křeče velkých svalových skupin. Jsou způsobeny ztrátou sodíku a někdy i draslíku a hořčíku z důvodu nadměrné fyzické aktivity při vysokých teplotách vzduchu (nad 38 °C). Objevují se u manuálně pracujících dělníků, u vysokohorských turistů a u dalších osob nepřizpůsobených horkému suchému prostředí, kde je silné pocení takřka nezjistitelné. Nástup je často náhlý, velmi bolestivé kontrakce postihují zejména svalstvo namáhaných končetin. Postihnou-li křeče jen břišní svaly, může bolest simulovat náhlou příhodu břišní.[20]

Mdloby z horka souvisí s působením tepla, které vyvolává ortostatickou hypotenzi. Tato hypotenze může urychlit téměř synkopální příhodu. Předpokládá se, že mdloba z horka je důsledkem intenzivního pocení, které vede k dehydrataci, po níž následuje periferní vazodilatace a snížený návrat žilní krve při snížené vazomotorické kontrole.[21]

Vyčerpání z horka je považováno za předstupeň úpalu (hypertermie). Může se dokonce podobat úpalu s tím rozdílem, že neurologické funkce zůstávají neporušené. Vyčerpání z horka se vyznačuje nadměrnou dehydratací a úbytkem tekutin. Příznaky mohou zahrnovat průjem, bolest hlavy, nevolnost a zvracení, závratě, tachykardii, malátnost a myalgii.[22]

Úmrtnost[editovat | editovat zdroj]

Největší počet úmrtí souvisejících s horkem je soustředěno do velkoměst mírných a subtropických oblastí, ohroženými skupinami jsou zvláště starší lidé, malé děti a dlouhobě nemocní lidé. Většina úmrtí je spojena se zhoršením chronického onemocnění.[23] Ve Spojených státech jsou vlny veder nejčastější příčinou smrti vlivem povětrnostních jevů.[24] V letech 1992–2001 zemřelo ve Spojených státech v důsledku nadměrného horka 2 190 lidí, zatímco v důsledku povodní 880 a hurikánů 150.[26] Průměrný roční počet úmrtí přímo způsobených vedrem ve Spojených státech je asi 400.[24]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlny veder - Klimaweb. www.klimaweb.cz [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  2. MEEHL, Gerald A.; TEBALDI, Claudia. More Intense, More Frequent, and Longer Lasting Heat Waves in the 21st Century. Science. 2004-08-13, roč. 305, čís. 5686, s. 994–997. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1098704. (anglicky) 
  3. ROBINSON, Peter J. On the Definition of a Heat Wave. Journal of Applied Meteorology and Climatology. 2001-04-01, roč. 40, čís. 4, s. 762–775. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 1520-0450. DOI 10.1175/1520-0450(2001)040<0762:OTDOAH>2.0.CO;2. (EN) 
  4. a b heat wave | meteorology. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FRICH, P; ALEXANDER, Lv; DELLA-MARTA, P. Observed coherent changes in climatic extremes during the second half of the twentieth century. Climate Research. 2002, roč. 19, s. 193–212. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 0936-577X. DOI 10.3354/cr019193. (anglicky) 
  6. GLICKMAN, T.S.; ZENK, Walter. Glossary of Meteorology. Boston: AMS, 200. 855 s. S. 2. 
  7. US DEPARTMENT OF COMMERCE, NOAA. NWS JetStream - Heat Index. www.weather.gov [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (EN-US) 
  8. LAU, Ngar-Cheung; NATH, Mary Jo. A Model Study of Heat Waves over North America: Meteorological Aspects and Projections for the Twenty-First Century. Journal of Climate. 2012-07-15, roč. 25, čís. 14, s. 4761–4784. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/JCLI-D-11-00575.1. (anglicky) 
  9. Heat Waves. web.archive.org [online]. 2012-03-18 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  10. www.1stweather.com | Bergwinds. web.archive.org [online]. 2012-04-15 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  11. Heat Wave. web.archive.org [online]. 2012-06-08 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. 
  12. #AUTHOR.FULLNAME}. Has global warming brought an early summer to the US?. New Scientist [online]. [cit. 2021-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. GILLIS, Justin. Global Warming Makes Heat Waves More Likely, Study Finds. The New York Times. 2012-07-11. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  14. HANSEN, J.; SATO, M.; RUEDY, R. Perception of climate change. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2012-09-11, roč. 109, čís. 37, s. E2415–E2423. Dostupné online [cit. 2021-11-10]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1205276109. PMID 22869707. (anglicky) 
  15. Pocitová teplota, nespoléhejte jen na teploměr. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  16. Hypertermie – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  17. FEMA: Are You Ready?. web.archive.org [online]. 2006-08-05 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  18. tepelný edém Archivy [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. (česky) 
  19. MEDITORIAL.CZ. vyrážka z horka. www.ulekare.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  20. JIRÁK, Zdeněk; MATHAUSEROVÁ, Zuzana. Křeče z horka in: Měření a hodnocení pracovně tepelné zátěže na pracovištích [online]. Praha: 2013 [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  21. Slunce a teplo, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  22. Vyčerpání z horka - Anamneza.cz. www.anamneza.cz [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  23. KYSELÝ, Jan et al. Dopady stresu z horka na úmrtnost v ČR: srovnání synoptického a tradičního přístupu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online. 
  24. a b BASU, R. Relation between Elevated Ambient Temperature and Mortality: A Review of the Epidemiologic Evidence. Epidemiologic Reviews. 2002-12-01, roč. 24, čís. 2, s. 190–202. Dostupné online [cit. 2021-11-14]. ISSN 0193-936X. DOI 10.1093/epirev/mxf007. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Působení vysokých teplot na organismus – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-11-14]. Dostupné online.