Kryosféra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovo kryosféra má svůj původ v řeckém výrazu pro námrazu.

Kryosféra je fyzicko-geografická sféra zahrnující veškeré prostředí planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství, a zahrnuje mořský led, jezerní led, led na tekoucí vodě, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepičky, ledové příkrovy a také trvale zmrzlou zem (např. permafrost). S ostatními fyzicko-geografickými sférami (atmosféra, hydrosféra, litosféra) se kryosféra vzájemně ovlivňuje, často formou zpětných vazeb. Mezi tyto vlivy patří působení na povrch Země, toky vlhkosti, a díky tomu také na celou atmosférickou a oceánickou cirkulaci. Díky těmto vlivům patří změny kryosféry mezi hlavní příčiny globální změny klimatu.

Termín kryosféra má svůj původ v řeckém slově kryos, které označuje námrazu nebo ledový chlad.

Členění kryosféry[editovat | editovat zdroj]

Zmrzlá voda se na Zemi vyskytuje v různých podobách. Doba, po kterou tyto podsystémy kryosféry zůstávají v pevném skupenství se ale velice liší. Sníh na pevnině a led na sladké vodě se většinou vyskytují pouze sezónně. Také většina mořského ledu se vyskytuje jen po část roku, nebo po několik chladnějších let, stále se vyskytuje jen v nejchladnějších oblastech Arktidy. Led v ledovcích ale může zůstat zmrzlý i přes 100 tisíc let a odhaduje se, že led ve východní Antarktidě může být starý skoro 1 milion let. Území se nazývá jako kryosféra, jenom pokud je zaledněné minimálně po dobu 2 let.

Většina celosvětového množství ledu se nachází v Antarktidě, zejména v ledovém příkrovu Východní Antarktidy. Pokud jde ale o rozlohu, zabírá v zimě na severní polokouli sníh a led větší oblast, která činí v lednu průměrně 23 % zemského povrchu severní polokoule. Velká plošná rozloha a důležité klimatické role sněhu a ledu určují, že pozorování a modelování rozlohy sněhu a ledu, jejich tloušťky a fyzických vlastností je velmi důležité pro klimatický výzkum.

Existuje mnoho základních fyzických vlastností sněhu a ledu, které ovlivňují výměny energie mezi povrchem a atmosférou. Sníh a led mají velmi velkou odrazivost (albedo) - až 90 %. Zahrnuje trvale zaledněné oblasti.