Plešné jezero
| Plešné jezero | |
|---|---|
Plešné jezero od Stifterova památníku
|
|
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Prachatice |
| Obec | Nová Pec |
| Katastry | Nová Pec |
 Plešné jezero
|
|
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′35″ s. š., 13°51′55″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 7,48 ha |
| Objem | 617 000 m³ |
| Max. hloubka | 18,3 m |
| Ostatní | |
| Typ | ledovcové jezero |
| Nadm. výška | 1090 m n. m. |
| Pobřeží | 1242 m |
| Odtok vody | Jezerní potok |
Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee nebo Plöckensteiner See) je jezero na Šumavě v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³.
Pobřeží[editovat | editovat zdroj]
Morénová hráz je vysoká 30–40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého. Příkré závěrové stěny kotle s obnaženými skalami a suťovými proudy dosahují téměř k jeho vrcholu. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz.
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789-91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu byla na ní vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m² vody.
V září a říjnu 1935 byla prováděna hydrotechnická měření v souvislosti se stavbou chaty u Plešného jezera. Původním účelem bylo zjistit, zda by bylo možné využít odtoku z jezera pro výrobu elektřiny pro chatu. Bylo však zjištěno, že průtočná kapacita nestačí ani pro pohon malé turbíny, nemá-li být zároveň zmenšeno výtokové množství pro napájení Schwarzenberského kanálu v době plavení. Měřila se výška vodní hladiny a všechny činitelé, kteří mají vliv na její stav, tzn. přítoky, vodní srážky a vypouštění z jezera. Zajímavostí je, že při silnějším větru byly pozorovány znatelné výkyvy hladiny. Asi v minutových intervalech stoupala a klesala bez ohledu na vlnění o 18 cm. V polovině devadesátých let dvacátého století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa Národního parku Šumava zadala opravu hráze, při níž bylo provedeno v roce 1999 její zatěsnění injektáží betonem. Byl opraven odtok z jezera, aby nemohlo dojít k opětnému úniku vody z jezera. Pod výpustním zařízení zřídil Hydrobiologický ústav ČAV měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech.
Využití[editovat | editovat zdroj]
V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník. Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, protože pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottova Encyklopedie, Česká republika, Zeměpis, Plešné jezero, Ottovo nakladatelství Praha, 2006 ISBN 80-7360-456-6
- 999 turistických zajímavostí České republiky, Plechý, Soukup & David, 1999 ISBN 80-242-0183-6
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plešné jezero ve Wikimedia Commons
