Plešné jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plešné jezero
Plešné jezero od Stifterova památníku
Plešné jezero od Stifterova památníku
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres Prachatice
Obec Nová Pec
Katastry Nová Pec
Plešné jezero
Blue pog.svg
Plešné jezero
Zeměpisné souřadnice 48°46′35″ s. š., 13°51′55″ v. d.
Rozměry
Rozloha 7,48 ha
Objem 617 000 m³
Max. hloubka 18,3 m
Ostatní
Typ ledovcové jezero
Nadm. výška 1090 m n. m.
Pobřeží 1242 m
Odtok vody Jezerní potok

Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee nebo Plöckensteiner See) je jezero na Šumavě v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 .

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Pohled na jezero na kresbě z 19. století

Morénová hráz je vysoká 30–40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého. Příkré závěrové stěny kotle s obnaženými skalami a suťovými proudy dosahují téměř k jeho vrcholu. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789-91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu byla na ní vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m² vody.

V září a říjnu 1935 byla prováděna hydrotechnická měření v souvislosti se stavbou chaty u Plešného jezera. Původním účelem bylo zjistit, zda by bylo možné využít odtoku z jezera pro výrobu elektřiny pro chatu. Bylo však zjištěno, že průtočná kapacita nestačí ani pro pohon malé turbíny, nemá-li být zároveň zmenšeno výtokové množství pro napájení Schwarzenberského kanálu v době plavení. Měřila se výška vodní hladiny a všechny činitelé, kteří mají vliv na její stav, tzn. přítoky, vodní srážky a vypouštění z jezera. Zajímavostí je, že při silnějším větru byly pozorovány znatelné výkyvy hladiny. Asi v minutových intervalech stoupala a klesala bez ohledu na vlnění o 18 cm. V polovině devadesátých let dvacátého století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa Národního parku Šumava zadala opravu hráze, při níž bylo provedeno v roce 1999 její zatěsnění injektáží betonem. Byl opraven odtok z jezera, aby nemohlo dojít k opětnému úniku vody z jezera. Pod výpustním zařízení zřídil Hydrobiologický ústav ČAV měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hladinu jezera

V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník. Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, protože pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]