Klub českých turistů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klub českých turistů

Znak Klubu českých turistů
Založeno 11. června 1888
(sdružení registrováno 11. listopadu 1990)
Předseda Vratislav Chvátal
Adresa Revoluční 1056/8A, Praha 1 - Nové Město
IČO 00505609
Další informace
Web http://www.kct.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klub českých turistů (známý také pod zkratkou KČT) je zájmové sdružení turistů vzniklé v roce 1888 za Rakousko-Uherska, působící dodnes v České republice. V letech 19181938 byl nahrazen Klubem československých turistů, v letech 19481990 byl zakázán a sloučen se sjednocenou tělovýchovou. V roce 1990 svou činnost obnovil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik organizace[editovat | editovat zdroj]

Turistické výlety organizovaly mnohé české i německé spolky. V roce 1884 byla založena zřejmě první česká turistická organizace Pohorská jednota Radhošť, působící řadu let pouze ve svém regionu. V oblasti Beskyd takových turistických spolků vzniklo několik. Ale až v roce 1888 vznikla organizace s celonárodním charakterem, z níž se postupem času stala jedna z největších turistických organizací Rakousko-Uherska.[1]

Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889. Měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na skupinu osob, soustředěnou kolem Kurze a Pasovského (plaketa s jeho jménem je dnes nejvyšším vyznamenáním KČT). Druhým klubovým předsedou byl zvolen v lednu 1889 Jaroslav Zdeněk, třetím předsedou byl od roku 1890 Arch. Vratislav Pasovský a zůstal jím po 25 let.[2]

Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze, Kurzova rozhledna); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr.Vilém Kurz.[3] Časopis vychází dodnes pod názvem Turista.

Přerušená historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klub československých turistů.

Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Svou existenci s původním názvem zčásti obnovila na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě Sudet, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939.

Zákaz komunistickým režimem[editovat | editovat zdroj]

Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Některé kluby (např. ve Volyni) však svou činnost z let před rokem 1948 z různých důvodů neobnovily.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Prezentace KČT na veletrhu Regiontour 2010

Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, TCH Pod Studničnou. Dále má TCH Pláně pod Ještědem, PCH Polesí, Raisovu chatu na Zvičíně, TCH Prachov, TCH Čihák, TZ Kusalína a Chatový tábor v Jinolicích u Jičína, je spolumajitelem PCH Skalka.[5]

Od 23. dubna 2006 byl předsedou KČT PhDr. Jan Stráský, čestným předsedou pak Ing. Jan Havelka, který organizaci vedl předchozích 15 let.[6] Během celostátní konference v dubnu 2014 byl novým předsedou organizace zvolen Mgr. Vratislav Chvátal.[7]

Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. mezinárodní turistickou olympiádu IVV.

Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let. Podle tiskové zprávy ke konferenci v březnu 2015 má KČT 33 000 členů.[8]

Dne 24. dubna 2014 se KČT stal řádným členem Českého olympijského výboru.[9]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Organizační složka KČT

V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Informační centrum v Praze 2 na Fügnerově náměstí. Z původní adresy v obchodním centru Praha - Lužiny bylo nutné se kvůli generální opravě přestěhovat.[10]

Organizace si vytvořila pomocné Rady KČT - programovou, mapovou, pro prezentaci, radu Síně slávy, ekonomickou, technickou, pro značení a redakční radu časopisu Turista.

Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Jeho předsedou je Mgr. Tomáš Novotný.

Jednotlivé odbory jsou sdruženy do 14 územních oblastí (stav rok 2014), které vydávají společné kalendáře, volí si své rady a oblasti, připravují své programy činnosti.

Seznam oblastí[editovat | editovat zdroj]

  • KČT Praha
  • KČT Středočeská oblast
  • KČT Jihočeského kraje
  • KČT Plzeňského kraje
  • KČT Karlovarský kraj
  • KČT Oblast Ústecký kraj
  • KČT Liberecký kraj (do roku 2013 zvaná Ještědská oblast)
  • KČT Královéhradecký kraj
  • KČT Pardubický kraj
  • KČT Vysočina
  • KČT Jihomoravská oblast
  • KČT Olomoucký kraj
  • KČT Oblast Moravskoslezská
  • KČT Valašsko - Chřiby

Každá z oblastí má pod sebou desítky odborů. Např. Středočeská oblast KČT v roce 2010 uvádí 2763 členů v 57 odborech a 16 oddílech TOM.[11]

Ediční činnost[editovat | editovat zdroj]

Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Počet takto navazujících map je 98 titulů. (rok 2008).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. Libora Ambrozka Cenu ministra životního prostředí 2005.

Svým členům Předsednictvo KČT předává Čestný odznak Vojty Náprstka, dále Veřejné uznání II.stupně (diplom s medailí) a Čestná uznání.

V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Byli tentokrát dne 31. března 2012 v Pardubicích oceněni: JUDr. Leopold Dorzil, Karel Padevět, Doc. PhDr. Miroslav Hlaváček, Jaroslav Srba, Ing. Milan Machovec a odbor KČT První plzeňský Klub českých turistů.[12]

Symboly klubu[editovat | editovat zdroj]

Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj. čtyřbarevné pásové značení.[13]

Značení tras[editovat | editovat zdroj]

Značka KČT v Jeseníkách

V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika). K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras. Z hlediska značení má komise značení republiku rozdělenou na 77 oblastí.[14]

Muzeum turistiky[editovat | editovat zdroj]

Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni. Organizace k provedení záměru využila sponzorskou podporu z Jaderné elektrárny Temelín i fondů Evropské unie.[15] Správcem muzea je Václav Sedláček (říjen 2010).[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 72.  
  2. ING. HAVELKA, Jan. Prvních 60 let. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 42. ISSN 0139-5467.  
  3. HAVELKA, Jan. Časopis turistů. Turista. 2007, roč. XLVI, čís. 1, s. 39. ISSN 0139-5467.  
  4. Jindřiška Černá. KČST ve Volyni. Turista. 2010, roč. XLIX, čís. 6, s. 39. ISSN 0139-5467.  
  5. ŠLECHA, Jaroslav. Nemovitý majetek KČT. Turista. 2008, roč. XLVII, čís. 3, s. 3. ISSN 0139-5467.  
  6. STRÁSKÝ, Jan. KČT po konferenci. Turista. 2006, roč. XLV, čís. 3, s. 7. ISSN 0139-5467.  
  7. ADMIN. Konference KČT – 5. a 6. dubna 2014 [online]. Klub českých turistů, 2014-05-02, [cit. 2014-06-24]. Dostupné online.  
  8. ADMIN. Celostátní konference Klubu českých turistů 2015 [online]. Klub českých turistů, 2015-04-03, [cit. 2015-04-03]. Dostupné online.  
  9. ADMIN. Spolupráce s Českým olympijským výborem [online]. Klub českých turistů, 2014-06-05, [cit. 2014-06-24]. Dostupné online.  
  10. REDAKČNÍ RADA ZPRÁV. Zprávy KČT. Turista. 2012, roč. LI 124, čís. 5, s. 53. ISSN 0139-5467.  
  11. Kalendář turistických akcí 2011. Praha : Středočeská oblast KČT, říjen 2010. Kapitola Ústředí KČT, s. 53.  
  12. REDAKČNÍ RADA ZPRÁV. Zprávy KČT. Turista. 2012, roč. LI 124, čís. 5, s. 153. ISSN 0139-5467.  
  13. HAVELKA, Jan. Symboly klubu. Turista. 2006, roč. XLV, čís. 1, s. 7. ISSN 0139-5467.  
  14. MARKVART, Karel. Značeným turistickým stezkám hrozí zánik?. Turista. 2008, roč. XLVII, čís. 9, s. 5. ISSN 0139-5467.  
  15. HAVELKA, Jan. Turista. září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467.  
  16. Kalendář 2011, str.54

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]