Petřínská rozhledna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petřínská rozhledna
Petřínská rozhledna ze září 2016
Petřínská rozhledna ze září 2016
Základní informace
Konstrukce rozhledny kovová
Kóta paty rozhledny 324 m n. m.
Rok vzniku 1891
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Praha
Souřadnice 50°5′ s. š., 14°23′42,29″ v. d.
Technické informace
Výška stavby 65,5 m
Počet schodů 299 (i výtah)
Stav přístupná
Poznámka
turistická známka č. 470 (Petřín)

Petřínská rozhledna je s výškou přes 65,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m, v zahradě U rozhledny na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V r. 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 m. V r. 1890 byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny.[1]

Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 na podnět zakladatelů Klubu českých turistů dr. Viléma Kurze a Vratislava Pasovského jako volná kopie Eiffelovy věže v Paříži. S tímto projektem seznámil dr. Vilém Kurz v lednu r. 1890 českou veřejnost článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy“. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka byly započaty 16. března a dokončeny 20. srpna roku 1891, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena.

5. 7. 1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, jehož příčinou byl zřejmě elektrický zkrat ve výtahové kabině. Evakuováno bylo sto návštěvníků rozhledny. Hašení požáru bylo vzhledem k výšce rozhledny komplikované, ale po půl hodině se hasičům podařilo požár dřevěné konstrukce pod oplechovanou střechou uhasit. Do poloviny srpna 1938 byla rozhledna opravena a zpřístupněna veřejnosti.

Během své návštěvy okupované Prahy (15.16. března 1939) vyslovil Adolf Hitler přání, aby byla Petřínská rozhledna zbourána, jelikož údajně kazila výhled z Pražského hradu.[2] Přání ale nebylo nikdy během okupace vyhověno.

Petřínská rozhledna v noci

1. května 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač.[3] Tehdy byl zrušen výtah, aby tubus vyplnily kabely a napáječe. Kabina v prvním patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa a později anténní nástavec tubusu. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny další vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. V září 1979 byla rozhledna uzavřena pro veřejnost pro špatný technický stav. Rozhledna byla po nejnutnějších opravách znovu otevřena v květnu 1991, kdy se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava.[4] Roku 1992 skončilo vysílání televize,[3] zůstaly pouze rozhlasové vysílače. V roce 1998 převzala správu rozhledny Pražská informační služba a v následujícím roce započala generální rekonstrukce rozhledny. Rozhledna byla znovu otevřena 24. března 2002.

Odstranění televizního vysílače umožnilo uvolnění tubusu výtahu a jeho rekonstrukci. Nový výtah byl uveden do provozu v roce 2001, jeho kapacita je šest osob a je možno ho využívat pouze v doprovodu zaměstnance. Také místo dřívějšího obedněného balkonu ve výšce 20 metrů vznikl ochoz přístupný i turistům na invalidním vozíku. Nově vybudované přízemí obsahuje vstupní halu, bufet a expozici Klubu českých turistů. [5]

V podzemních prostorách rozhledny byla do března roku 2012 umístěna výstava artefaktů spojených s životem Járy Cimrmana.[6] Od dubna roku 2012 do ledna 2013 se ve stejných prostorách nacházela interaktivní výstava Igráčků.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od srpna roku 2009 převzala od Pražské informační služby správu Petřínské rozhledny i dalších věží společnost Mark2 Corporation Czech (dříve ABL)[7]. Ve správě MC.C byly věže až do 20. ledna 2013, kdy správu převzalo Muzeum hlavního města Prahy.

Od března 2013 je zde umístěna výstava stavebnice Merkur. V suterénu rozhledny je umístěno také několik panelů mapujících historii Klubu českých turistů a historii rozhledny. Několik historických fotografií rozhledny je k nalezení ve vstupní kruhové hale; na plošině ve dvaceti metrech se nacházejí historické kresby výhledů z rozhledny s popisem.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna má 11 metrů hluboké základy a na nich stojí 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Celková výše rozhledny je 65,5 m. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.[1]

Rozhled[editovat | editovat zdroj]

Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha : Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.  
  2. GAZDÍK, Jan. Zbořte Petřín, rozkázal při návštěvě Prahy Hitler [online]. IDNES.cz, 2009-3-14, [cit. 2009-03-14]. Dostupné online.  
  3. a b Rozhledna na stránkách hl. m. Prahy stovezata.praha.eu
  4. Rozhledna na stránkách prazskeveze.cz - historie
  5. [1]
  6. Popis expozice Járy Cimrmana na stránkách petrinska-rozhledna.cz
  7. Konkrétně se jedná o dceřinou společnost Mark2 Corporation Facility a.s., dříve ABL FM Services a. s

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha : Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]