Jan Stráský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Stráský
2. předseda vlády ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 31. prosince 1992
PrezidentVáclav Havel
PředchůdceMarián Čalfa
NástupceČSFR zanikla
Místopředseda vlády Petra Pitharta
Ve funkci:
1. června 1991 – 2. července 1992
1. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
30. prosince 1992 – 10. října 1995
Předseda vládyVáclav Klaus
Předchůdceministerstvo vzniklo
NástupceVladimír Budínský
3. ministr zdravotnictví ČR
Ve funkci:
10. října 1995 – 2. ledna 1998
Předseda vládyVáclav Klaus
PředchůdceLuděk Rubáš
NástupceZuzana Roithová
Ministr pověřený řízením ministerstva zahraničního obchodu ČSFR
Ve funkci:
2. července 1992 – 29. října 1992
Předseda vládyJan Stráský
PředchůdceJozef Bakšay
NástupceČSFR zanikla
Místopředseda ODS
Ve funkci:
7. listopadu 1992 – 14. prosince 1997
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 19. června 1998
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
8. ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Ve funkci:
14. února 2011 – 30. června 2012
PředchůdceZdenka Šartnerová
NástupceJiří Mánek
Předseda Klubu českých turistů
Ve funkci:
23. dubna 2006 – 6. dubna 2014
PředchůdceJan Havelka
NástupceVratislav Chvátal
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1964–1969)
ODS (1991–1998)
Unie svobody (1998–2001)
Narození24. prosince 1940
Plzeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí6. listopadu 2019 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
ChoťBožena Kuklová
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik, bankéř a ekonom
OceněníRopák roku (2011)
Zelená perla (2011)
CommonsJan Stráský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Stráský (24. prosince 1940 Plzeň – 6. listopadu 2019 Praha) byl český politik, v roce 1992 poslední předseda vlády Československa (z titulu funkce vykonával po rezignaci Václava Havla také některé pravomoci prezidenta republiky) a poslanec České národní rady, pak český ministr dopravy (1993–1995) a zdravotnictví (1995–1998), poslanec Poslanecké sněmovny, do roku 1998 člen ODS, pak politik Unie svobody. V letech 2011–2012 byl ředitelem správy Národního parku Šumava.

Osobní a profesní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 absolvoval obchodní akademii v Plzni a začal pracovat ve Státní bance československé na pobočce v Blovicích, Plzni, později na ústředí v Praze a na pobočce v Praze 1.[2] Ve státní bance působil až do roku 1990,[2] při svém působení v Praze sdílel kancelář s Václavem Klausem.[3] V letech 1990–1991 byl náměstkem generálního ředitele Komerční banky.

Jan Stráský studoval v letech 1963–1970 filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK.[2] Od roku 1964 byl členem KSČ, v roce 1969 ze strany vystoupil a v roce 1970 byl dodatečně vyloučen.[2]

Byl ženatý s Boženou, rozenou Kuklovou.[4]

Při příležitosti 70. narozenin v prosinci 2010 převzal na Pražském hradě Stříbrnou plaketu prezidenta republiky.[5]

Zemřel dne 6. listopadu 2019 ve věku 78 let v domově pro seniory v Praze-Štěrboholích.[6][7] Poslední rozloučení se uskutečnilo v pondělí 18. listopadu v pietní síni v Prachaticích.[8]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Během svého působení v Komerční bance byl externím poradcem předsedy vlády ČR.[2] Od května 1991 do července 1992 byl místopředsedou vlády ČR[9] a zároveň předsedou Hospodářské rady vlády ČR. V roce 1991 se stal zakládajícím členem ODS,[2] 3. kongres ODS v listopadu 1992 ho zvolil místopředsedou občanských demokratů.[10] V místopředsednické funkci setrval do prosince 1997.[2]

Po volbách v roce 1992 se podílel na státoprávních vyjednáváních se slovenskou stranou[11] a stal se předsedou poslední československé vlády, který byl zároveň pověřený řízením federálního ministerstva zahraničního obchodu. Od 20. července do konce roku 1992 vykonával i pravomoci prezidenta republiky.[2] V lednu 1993 byl jmenován ministrem dopravy vznikající České republiky[12] a v říjnu 1995 ministrem zdravotnictví.[13]

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen za ODS do České národní rady (volební obvod Východočeský kraj).[14][15][16] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996.[17][18]

V lednu 1998 vystoupil z ODS a vstoupil do Unie svobody.[2] Později opustil politiku, od roku 1998 byl v důchodu.[2] Od ledna 2001 pracoval jako ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje,[2] kde však na konci roku 2006 skončil.[19]

V období 1. dubna 1993 až 30. června 1993 vykonával funkci zmocněnce vlády pro řízení Českých drah. (Jmenován vládou dne 30. března 1993).

Působení v Klubu českých turistů[editovat | editovat zdroj]

Lavička Jana Stráského s výhledem na Boubín a Bobík na Šumavě

V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů předsedou této organizace.[20] Funkci zastával do dubna 2014.

Na jeho paměť byla v roce 2020 pojmenována lavička na louce při turistické značce z Libínského Sedla na Libín, na níž sedával, Lavičkou Jana Stráského.[21][22]

Působení v NP Šumava[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. února 2011 byl jmenován prozatímním ředitelem NP Šumava. Za své aktivity v této funkci byl oceněn anticenou Ropák roku 2011. Zároveň získal také cenu Zelená perla 2011 za výrok: „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“[23]

Porušení zákona a trestní oznámení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 jako ředitel Národního parku Šumava vědomě porušil zákon, když svým podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, ačkoli to zákon o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích zakazuje. Česká inspekce životního prostředí oznámila, že vedení parku porušilo zákon a zahájilo s ním správní řízení o pokutě, která má horní sazbu 2 miliony korun.[24] V květnu 2012 uvedl internetový portál Česká pozice, že na Stráského jsou za jeho činnosti ve funkci ředitele Národního parku Šumava podána čtyři trestní oznámení.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Jmenný rejstřík předsedů vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ ČTK. Klaus o Stránském: Byl to člověk, s nimž bych šel i na severní pól. Novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 6.11.2019 [cit. 7.11.2019]. Dostupné online. 
  4. ↑ ZÍDEK, Petr. Božena Stráská: vždycky dělala vše podle manžela, sama sny neměla. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2012-01-13 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ ING. NOVÁČEK, Mojmír. Předseda KČT oslavil jubileum. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1–2, s. 55. ISSN 0139-5467. 
  6. ↑ Zemřel Jihočech Jan Stráský, poslední premiér federální vlády. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-06 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Ve věku 78 let zemřel poslední premiér federální vlády Jan Stráský. Aktuálně.cz [online]. 2019-11-06 [cit. 2019-11-6]. Dostupné online. 
  8. ↑ VANDLÍČKOVÁ, Jana. OBRAZEM: Rozloučení s Janem Stráským se zúčastnil i bývalý prezident Václav Klaus. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019-11-18 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historie minulých vlád – Jan Stráský [online]. Úřad vlády České republiky [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1510. 
  11. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 605. 
  12. ↑ Historie minulých vlád [online]. Vlada ČR [cit. 2001-02-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1522–1523. 
  14. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  16. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jan Stráský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Výroční zpráva Jihočeského kraje 2006 [online]. Jihočeský kraj [cit. 2008-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-20. 
  20. ↑ ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KČT [online]. Klub českých turistů [cit. 2007-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  21. ↑ VANDLÍČKOVÁ, Jana. Lavička u Libínského sedla ponese jméno Jana Stráského. Prachatický deník. 2020-06-23. Dostupné online [cit. 2020-06-24]. 
  22. ↑ Lavička Jana Stráského na Libínském Sedle: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Anna; ŠORFA, Josef. Ropákem roku je ředitel Šumavy Stráský, i kvůli diskreditaci poslání parku. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2012-04-27 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  24. ↑ BAROCH, Pavel. Stráský před rokem porušil zákon. Zůstává bez trestu. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2012-04-22 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ Čestmír Klos: Na „Krále Šumavy“ Stráského jsou už čtyři trestní oznámení, Česká pozice, 4.5.2012

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Premiéři Československa Československo
První republika (1918–1938)
Karel Kramář (1918–1919) • Vlastimil Tusar (1919–1920) • Jan Černý (1920–1921) • Edvard Beneš (1921–1922) • Antonín Švehla (1922–1926) • Jan Černý (1926) • Antonín Švehla (1926–1929) • František Udržal (1929–1932) • Jan Malypetr (1932–1935) • Milan Hodža (1935–1938) • Jan Syrový (1938)
Druhá republika (1938–1939)
Jan Syrový (1938) • Rudolf Beran (1938–1939)
Třetí republika (1945–1948)
Zdeněk Fierlinger (1945–1946) • Klement Gottwald (1946–1948)
Komunistický režim (1948–1989)
Klement Gottwald (1948) • Antonín Zápotocký (1948–1953) • Viliam Široký (1953–1963) • Jozef Lenárt (1963–1968) • Oldřich Černík (1968–1970) • Lubomír Štrougal (1970–1988) • Ladislav Adamec (1988–1989) • Marián Čalfa (1989)
ČSFR (1990–1992)
Marián Čalfa (1989–1992) • Jan Stráský (1992)
Vláda Jana Stráského
Předseda vlády
Jan Stráský (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Miroslav Macek (místopředseda vlády, práce a soc. věcí a Federální výbor pro životní prostředí, ODS) • Rudolf Filkus (první místopředseda vlády a ministr kontroly, HZDS) • Milan Čič (místopředseda vlády a Federálního úřad pro hospodářskou soutěž HZDS)•  Antonín Baudyš (místopředseda vlády, doprava a spoje, KDU-ČSL) • Petr Čermák (vnitro, ODS) • Jan Klak (finance, ODS) • Jaroslav Kubečka (hospodářství, HZDS) • Jozef Moravčík (zahraniční věci, HZDS) • Imrich Andrejčák (obrana, HZDS)
Vláda Petra Pitharta
Předseda vlády
Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH)
Členové v den jmenování vlády
29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH)
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990
Tomáš Sokol (vnitro, OF, později OH)
24. ledna 1991
Ivan Dejmal (životní prostředí, KDS)
1. června 1991
Jan Stráský (místopředseda vlády, ODS)
20. června 1991
Igor Němec (státní kontroly, ODS)
24. ledna 1992
Jiří Novák (spravedlnost, ODS)
První vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 2. července 1992, ODS)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1992
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Stanislav Bělehrádek (hospodářská soutěž, KDU-ČSL) • František Benda (životní prostředí, KDS) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod, ODA) • Karel Dyba (hospodářská politika a rozvoj, ODS) • Jindřich Kabát (kultura – demise 17. ledna 1994, KDU-ČSL) • Petr Lom (zdravotnictví – demise 22. června 1993, ODS) • Igor Němec (státní kontrola, ODS) • Jiří Novák (spravedlnost, ODS) • Petr Piťha (školství, mládež a tělovýchova – demise 27. dubna 1994, nestraník za KDS) • Jan Ruml (vnitro, ODS) • Jiří Skalický (správa národního majetku a privatizace, ODA) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci, ODS) • Josef Zieleniec (zahraničí, ODS)
Členové jmenovaní později
30. prosince 1992
Antonín Baudyš (obrana – demise 21. září 1994, KDU-ČSL) • Jan Stráský (doprava a spoje – odvolán 10. října 1995, zdravotnictví – pověřen 10. října 1995, ODS)
23. června 1993
Luděk Rubáš (zdravotnictví – demise 10. října 1995, ODS)
19. ledna 1994
Pavel Tigrid (kultura, nestraník za KDU-ČSL)
2. května 1994
Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova, KDS)
22. září 1994
10. října 1995
Vladimír Budinský (doprava a spoje, ODS)
Druhá vláda Václava Klause
Předseda vlády
Václav Klaus (jmenován 4. července 1996, ODS)
Členové v den jmenování vlády
4. července 1996
Jan Kalvoda (místopředseda vlády, spravedlnost – demise 7. ledna 1997, ODA) • Ivan Kočárník (místopředseda vlády, finance – odvolán 2. června 1997, ODS) • Josef Lux (místopředseda vlády, zemědělství, KDU-ČSL) • Josef Zieleniec (místopředseda vlády, zahraniční věci – demise 23. října 1997, ODS) • Jiří Skalický (místopředseda vlády – pověřen 16. června 1997, životní prostředí, ODA) • Vladimír Dlouhý (průmysl a obchod – demise 2. června 1997, ODA) • Ivan Pilip (školství, mládež a tělovýchova – odvolán 2. června 1997, finance – pověřen 2. června 1997, ODS) • Jan Ruml (vnitro – demise 7. listopadu 1997, ODS) • Jindřich Vodička (práce a sociální věci – odvolán 8. listopadu 1997, vnitro – pověřen 8. listopadu 1997, ODS) • Martin Říman (doprava a spoje, ODS) • Jaromír Schneider (hospodářství (místní rozvoj) – demise 2. května 1997, KDU-ČSL) • Jan Stráský (zdravotnictví, ODS) • Jaromír Talíř (kultura, KDU-ČSL) • Miloslav Výborný (obrana, KDU-ČSL) • Pavel Bratinka (bez portfeje, ODA)
Členové jmenovaní později
7. ledna 1997
Vlasta Parkanová (spravedlnost, ODA)
12. května 1997
Tomáš Kvapil (místní rozvoj, KDU-ČSL)
3. června 1997
Karel Kühnl (průmysl a obchod, ODA) • Jiří Gruša (školství, mládež a tělovýchova, nestraník)
8. listopadu 1997
Jaroslav Šedivý (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestraník) • Stanislav Volák (školství, mládež a tělovýchova, ODS)
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Ministři dopravy České republiky
1993–20002000–20102010–20142014–dosud
Ministerstvo dopravy České republiky
Ministři zdravotnictví České republiky
1993–19992000–20062006–20162016–dosud
Ministerstvo zdravotnictví České republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Stráský&oldid=22090157“