Dobrošov (Náchod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobrošov
Jiráskova chata u Dobrošova
Jiráskova chata u Dobrošova
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Náchod
Okres Náchod
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 120 (2011)[1]
Katastrální území Dobrošov (3,98 km²)
Nadmořská výška 580 m n. m.
PSČ 547 01
Počet domů 65 (2011)[1]
Dobrošov
Dobrošov
Další údaje
Kód části obce 27448
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrošov (německy Dobroschau) je vesnice, část okresního města Náchod. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Náchoda v Podorlické pahorkatině ve výšce 580 m n. m.[2] V roce 2009 zde bylo evidováno 80 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 113 obyvatel[4] (385 v r. 1869, 197 v r. 1950, 109 v r. 1980).[2] Katastrální území Dobrošova má rozlohu 3,98 km2.[5] Podle obce byla také pojmenována rozsáhlá dělostřelecká tvrz, která byla na jejím východním okraji vybudována před druhou světovou válkou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi je z roku 1415.[2] Roku 1612 je uvedena v privilegiu, které městu Náchodu udělil majitel panství Albrecht Václav Smiřický, podle něhož právováreční měšťané mohou čepovat svoje pivo ve zdejší panské krčmě.[6] V roce 1890 měl Dobrošov 65 domů, 453 obyvatel (všichni Češi), dvoutřídní školu a rozšířené domácké tkalcovství.[7]

Turistická chata[editovat | editovat zdroj]

Náchodský místní odbor Klubu českých turistů, založený r. 1893, postavil v r. 1895 na vrchu Dobrošově (624 m n. m., 0,5 km jz. od vsi[8]) provizorní turistickou chatu s rozhlednou.[9] V červnu 1918 se po "národní přísaze" českých kulturních a politických představitelů konal v Náchodě Jiráskův den, při němž byla chata pojmenována po spisovateli.[10] Když se po první světové válce stal vrchol Dobrošova významným výletním místem, vystavěl Klub českých turistů v letech 1921-1924 novou rozhlednu s turistickou chatou podle projektu Dušana Jurkoviče z r. 1912.[11][12]

Opevnění[editovat | editovat zdroj]

Na základě rozhodnutí z roku 1934 o koncepci strategické obrany ve stálých železobetonových opevněních se měl Dobrošov stát místem jedné ze tří dělostřeleckých tvrzí v oblasti Českého koutku. Tvrz se měla skládat ze sedmi objektů spojených podzemím: dvou pěchotních srubů (Můstek, Jeřáb), dvou dělostřeleckých srubů (Zelený, Amerika), otočné a výsuvné dělové věže (Maliňák), otočné minometné věže (Kaplička) a vchodového objektu (Portál). Stavba byla zadána v létě 1937 a tvrz měla být dokončena za dva roky, takže se ji nepodařilo do září 1938 dokončit. Vybetonovány byly oba pěchotní sruby, dělostřelecký srub Zelený, bylo vyraženo a částečně vybetonováno podzemí. Samostatné pěchotní sruby a lehké opevnění byly však v září 1938 již vyzbrojeny a připraveny k obraně.[13] Výstavba opevnění významně ovlivnila život obyvatel (výkup pozemků, pracovní příležitosti aj.).

Poválečný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po únoru 1948 byla Jiráskova chata náchodským turistům odebrána a za normalizace sloužila tehdejšímu režimu jako zařízení politické indoktrinace. Vleklý spor o vlastnictví po listopadu 1989 skončil až v roce 1995, kdy ji Klub českých turistů vykoupil zpět. Následovaly opravy a znovu byla chata otevřena v září 2002.[14]

V roce 1957 byli zdejší rolníci mezi posledními v blízkém okolí Náchoda, kteří podlehli nátlaku a založili jednotné zemědělské družstvo (JZD).[15] V roce 1969 byla zásluhou okresního muzea zpřístupněna zdejší pevnost.[16] V rámci plánované integrace obcí byl Dobrošov spolu s pěti dalšími obcemi k 1. červenci 1985 připojen k Náchodu.[17] V té době politického napětí v Náchodě poměrně dlouho přetrvávala fáma, že v rozsáhlém podzemí pevnosti Dobrošov jsou ukryty střely středního doletu s jadernými hlavicemi.[18]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c NOVÁKOVÁ, Božena (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 193. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 484, 485, záznam 41-4. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod: historie, kultura, lidé. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 82. 
  7. Ottův slovník naučný, díl VII.. Praha - Litomyšl: Paseka/Argo, reprint 1997 vyd. z r. 1893. ISBN 80-7185-104-3. S. 728. 
  8. DEMEK, Jaromír (ed.) et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 163. 
  9. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 198. 
  10. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 210. 
  11. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 220. 
  12. POCHE, Emanuel (ed.) et al. Umělecké památky Čech 1 (A-J). 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 269. 
  13. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 225-228. 
  14. Anketu o nejhezčí rozhlednu v kraji vyhrála horská chata v Dobrošově. iDNES.cz [online]. 2011-08-03 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. 
  15. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 259. 
  16. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 261. 
  17. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 257. 
  18. BAŠTECKÁ, Lydie (ed.) et al. Náchod. [s.l.]: [s.n.] S. 268. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]