Pochod Praha–Prčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pochod Praha-Prčice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Pomník pochodu na náměstí v Prčici
Pochodníci těsně před Prčicí ze strany Jezerské ulice

Pochod PrahaPrčice je nejznámější organizovaný turistický a dálkový pochod v České republice. Na jeho založení v roce 1966 se podíleli Jiří Dvořák, hlavní redaktor časopisu Turista, a Ing. Karel Kulle s místním rodákem a sportovním propagátorem Stanislavem Ratajem. Trasu údajně inspirovala paní Běla Dvořáková, která zakladatelům pochodu, marně hledajícím atraktivní cíl ve vzdálenosti kolem 70 kilometrů od Prahy, aby se trasa dala ujít za denního světla, řekla: „Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic!“[1] Pochod se obvykle koná 3. sobotu v květnu.

Po zaplacení startovného obdrží účastník mapu pochodu, do níž po cestě na kontrolních bodech získává razítka. Kontroly jsou zapsány v průvodci pochodem a na trase se nacházejí i kontroly tajné. Jako suvenýr v cíli obdrží každý došlý pochodník tradiční „Prčický škrpál“, nazývaný díky své podobě „botička“, a tatranku, od roku 2014 horalku.

V roce 2015 měl pochod již 50. ročník, u příležitosti tohoto jubilea vydal KČT Pochod Praha–Prčice ve spolupráci s Národním muzeem knihu Taťány Součkové a Šárky Rámišové Pochod Praha Prčice – padesát ročníků 1966–2015, která obsahuje řadu fotografií a dobové dokumentace.

Trasy[editovat | editovat zdroj]

Kontrola ve Vojkově

První ročník se uskutečnil 17. dubna 1966 a trasa z Prahy měřila 65 km (100 000 českých loktů). Od roku 1970 se počet tras postupně rozšiřoval o trasy z jiných míst, měnil se přes rekordních 24 (v roce 1984) a přes 9 tras v období útlumu (1994) až po současných 22 pěších tras (2009).

Nejkratší měří obvykle kolem 23 km, tradiční nejdelší trasa, z Prahy, mívá kolem 75 km. Nejkratší trasa je označována jako dětská (dospělí se smějí zúčastnit, jen pokud doprovázejí dítě), pro všechny kategorie účastníků jsou určeny trasy délky od 26 km, nejdelší trasy se smí účastnit jen dospělí pochodníci.

Start dvou tras („dospělácké“ a dětské) ve Voticích

Tradiční starty pochodu: Praha-Háje, Týnec nad Sázavou, Čerčany, Benešov, Bystřice u Benešova, Olbramovice, Votice, Střezimíř, Tábor, Mladá Vožice, Sedlčany, Milevsko, Petrovice u Sedlčan.

V roce 2005 byla akce poprvé rozšířena i o cyklistickou trasu, v roce 2007 o cyklistické trasy z Prahy, Milevska a Tábora a vozíčkářskou trasu z Miličína. Ve spolupráci se sokolskou jednotou SKV Sokol München se má od roku 2008 stát jednou z tras i mezinárodní cyklistická jízda ZwieselPrčice.

Účast[editovat | editovat zdroj]

Účast na pochodu a počet tras v jednotlivých letech (do roku 2013)

V roce 1966 se na trasu o délce 65 km vydalo 469 pochodníků. Největší účast, 35 732 turistů, byla zaznamenána v roce 1981. Počet účastníků i tras klesal až do roku 1994, kdy se zúčastnilo pouhých 7715 účastníků na devíti trasách, od té doby se opět účast i počet tras s kolísáním zvyšují a v posledních letech vyráží kolem 20 000 účastníků, přičemž na hlavní trasu z Prahy vyráží kolem 300–400 pochodníků.[2]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Hlavním organizátorem pochodu je Klub českých turistů (KČT). Pořadatelé pochodu z odboru turistiky MV ČSTV Praha se v roce 1991 vyčlenili do samostatného odboru Praha – Prčice v rámci obnoveného KČT. Vyznačení a organizaci jednotlivých tras mají na starosti různé místní a oblastní organizace KČT a spřátelených organizací. Organizátoři pochodu úzce spolupracují rovněž s městským úřadem Sedlec-Prčice a s živnostníky zajišťujícími občerstvení a jiný stánkový prodej v cíli i na trasách pochodu.

Politické a reklamní využívání pochodu[editovat | editovat zdroj]

Cíl pochodu na náměstí v Prčicích

Na pochod se opakovaně vydávají i některé známé osobnosti, například čelní představitelé různých politických stran. Medializována byla například účast bývalého prezidenta České republiky Václava Klause.

Organizátoři pochodu se od té doby od jakéhokoliv politického využití akce distancují. Reklamní spolupráci s firmami vyrábějícími například výrobky související s turistikou se naproti tomu nebrání. V roce 2009 byly hlavním reklamními partnery Tatranky, výrobce čajů Jemča a odpachovač bot Kiwi. V minulosti například Coca-Cola či vydavatel map Freytag & Berndt. V 70. a 80. letech se reklama zaměřovala například na výročí sjednocené tělovýchovy (ČSTV), deník Československý sport, Československou spartakiádu, žvýkačky Sevac či Geodetický a kartografický podnik v Praze.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V den konání pochodu bývá pravidelně posilována železniční doprava zejména na trati Praha – Tábor. Vlaky vezou posilové vozy a je vypraveno i několik posilových vlaků. V tento den dopoledne také zastavují všechny rychlíky mimořádně ve stanicích startů pochodu a odpoledne ve stanici Heřmaničky. Z Prčice jezdívá mimořádná autobusová doprava k nádraží v Heřmaničkách, mimořádné autobusy jezdí z Heřmaniček i do některých startovních měst, která jsou mimo benešovskou železniční trať.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Galerie – doprava[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Honza Zajíček, Jiří Caletka: Dálkové pochody, naše láska, Educo a Klub českých turistů, Mníšek pod Brdy, 2000. Kapitola Historie dálkových pochodů na webu KČT Nová Paka
  2. Informace na stránkách pochodu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]