Petrovice (okres Příbram)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Petrovice
Kostel svatého Petra a Pavla

Kostel svatého Petra a Pavla

status: obec
LAU 2 (obec): CZ020B 541044
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 39,01 km²
počet obyvatel: 1342 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 450 m n. m.
PSČ: 262 55 až 264 01
zákl. sídelní jednotky: 17
části obce: 18
katastrální území: 13
adresa obecního úřadu: Petrovice 26
26255 Petrovice u Sedlčan
starosta / starostka: Petr Štěpánek
Oficiální web: http://www.petrovice-obec.cz
E-mail: ou.petrovice@volny.cz

Petrovice
Red pog.png
Petrovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Petrovice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 14 km jihozápadně od města Sedlčany. Žije zde asi 1,3 tisíce obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Petrovice se skládá z osmnácti částí na třinácti katastrálních územích

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1219. Petrovice jsou připomínány jako sídlo vladyků.

Ve 12. století sídlil v Petrovicích vladyka Petr a jeho bratr Obiden. Zkomolením těchto jmen byl pojmenován městys Petrovice a blízká ves Obděnice.[2]

Petrovické panství bylo ve vlastnictví rytířů z Doudleb a z Říčan. V 17. století byli vlastníky jezuité z pražské koleje sv. Klimenta až do zrušení jejich řádu.[2]

V 19. století byly ve veřejné dražbě Petrovice prodány a koupil je pán Bechyně z Lažan. Po něm pán Fleissner z Ostrovic, dále pak hrabě Jiří Oppersdorf, Adolf Barth, baron Ernst Loczello a nakonec rytíř Vladimír Zhorský ze Zhoře. [2]

Pak bylo Petrovické panství díky postupnému rozprodávání pozemků velmi zmenšené.

V letech 16801681 zemřelo velké množství obyvatel v období velké morové rány.

Škola bývala zprvu od roku 1651 u jezuitů v jejich malé rezidenci.[2] Později byla budova školy postavena 1817 poblíž náměstí. Vzhledem k tomu, že do ní docházely děti i z okolí, tak brzy kapacitně nepostačovala a tak byla třikrát přestavěna. Jako podučitel zde působil Čeněk Habart (1883–1896). Měšťanská škola byla zřízena v roce 1921 a v roce 1935 byla postavena budova měšťanské školy u komunikace z obce směrem na Milevsko.[2] Tato budova přestala sloužit svému účelu po dokončení stavby nové a současné školní budovy, naproti hřbitovu – Petrovice 196.

Sbor dobrovolných hasičů je jeden z nejstarších v kraji. Byl založený už roku 1878.[2]

V roce 1865 zde byl zřízen poštovní úřad s telegrafem a s telefonem.[2]

V roce 1880 byla zřízena četnická stanice.[2]

V roce 1929 byla zahájena poštovní autobusová doprava do Sedlčan.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Petrovice u Sedlčan (přísl. Krchov, Vilasova Lhota, Zahrádka, 854 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad. četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

lékař, bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Petrovicích u Sedlčan, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 3 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, obchod se surovými kůžemi, lihovar, 5 mlýnů, 4 obuvníci, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, 2 pily, pivovar, pohodný, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 4 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, Spořitelní a záložní spolek, švadlena, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, 2 zahradnictví

V obci Obděnice (přísl. Brod, Radešice, Ohrada, Žemličkova Lhota, 643 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

2 hostince, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obděnice, 3 trafiky

Ve vsi Radešín (120 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

hostinec, Kovář, mlýn, obuvník, trafika

V obci Týnčany (přísl. Mezihoří, Skoupý, 513 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Petrovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

3 autodopravci, družstvo pro rozvod elektrické energie v Skoupém, 4 hostince, kolář, 3 kováři, krejčí, 4 mlýny, 2 obuvníci, pila, 19 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 vápenky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Petrovicích (okres Příbram).

Jezuitské koleje[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází dvě původně jezuitské koleje ze 17. století. Tyto koleje byly postaveny vedle kostela na náměstí. V roce 1651 se začala stavět první rezidence. Původně se jednalo o skromnou stavbu, která byla později přestavěna na jednopatrovou budovu s barokní věžičkou. Pak roku 1934 byla prodána do soukromého vlastnictví místnímu lékaři. Původní průčelí zůstalo zachováno. Tato rezidence se nazývala stará nebo malá.[2]

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Později jezuité poblíž této staré rezidence postavili další jednoduchou budovu, ke které byly později za doby barona Zhorského ze Zhoře přistavěny dvě zubaté věže. Zámeček je zdobený renesančními ozdobami.[2] V současné době je zde sídlo obecního úřadu. U zámečku rozkládá udržovaný park se vzrostlými stromy

Kostel svatého Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Kostel je dominantou na náměstí. Tento původně gotický kostel je písemně zmiňován už v roce 1350. Gotické prvky lze nalézt v žebroví v presbytáři a na jižní straně na portále. Později v 18. století byl kostel pod jezuitským vlivem barokně přestavěn. Od roku 1666 patřil kostel jezuitům.[2]

Věž v průčelí měla původně tři zvony, ale za světové války byly dva roztaveny a na věži zbyl pouze jeden zvon. Nesl název svaté Barbory. Roku 1925 byla uspořádána sbírka na nové zvony. Zvon svatého Petra nese nápis o dárcích a byl ulit v Praze. Zvon svatého Pavla má nápis „Válka vzala – láska dala.“ a také nese podpis tvůrce.[2]

Věž byla postavena roku 1777. Roku 1934 při požáru shořel hlavní oltář. Obraz, který byl v kostele a došel také k úhoně při tomto požáru, maloval malíř Šmíd z Bechyně. Oltář vyřezával mistr řezbář na popud kanovníka Šittlera. Podle zachráněných zlomků byla během půl roku zhotovena věrná kopie. Oltář byl znovu vysvěcený v tomtéž roce v červnu. Náklady byly uhrazeny z veřejných sbírek mezi místními občany.[2]

U kostela se nachází původní starý hřbitov. Na tomto hřbitově jsou hrobky pánů z Oppersdorfu. Před ohradní zdí u vstupu do kostela se nachází kříž. Druhý hřbitov byl zřízený v roce 1888 na západním konci obce. Zde se nalézá hrobka pánů Zhorských.[2]

Fara byla zřízena v první polovině 14. století. Nynější budova fary byla postavena v 18. století. Na zdejší faře působil český spisovatel a národní buditel farář František Doucha od roku 1834 - 1838. Dalším významným kaplanem, který zde působil od roku 1887 pět let, byl vyšehradský kanovník Eduard Šittler.[2]

Kaple[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o kapli postavenou za obcí u komunikace směrem na Krásnou Horu. Je postavena na místě , kde se pohřbívali mrtví nakažení morem, když už kapacitně nepostačoval hromadný hrob v nedalekém Kuníčku v letech 1680 - 1681 v období velké morové rány. Kolem roku 1700 byla u Kuníčku na místě morového hřbitova vybudovaná kaplička, která byla zasvěcená svaté Anně a také na místě hřbitova u Petrovic byla později postavená kaple.[12]

Další kaple se nalézá u ohradní zdi původního hřbitova u kostela svatého Petra a Pavla.

Rozhledna Kuníček[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od obce se od roku 2003 nalézá rozhledna Kuníček, ocelová telekomunikační věž o výšce 60 m v železobetonovém základu, vyhlídkové plošiny ve výškách 9 a 36 m.

Křížová cesta[editovat | editovat zdroj]

Mezi osadami Kuníček a Kuní se nalézá pozoruhodná kamenná křížová cesta. Tuto zhruba dvoukilometrovou křížovou cestu zhotovil akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Jednotlivá zastavení jsou vytesána do charakteristických místních žulových kamenů. Celá křížová cesta byla dokončena roku 2000 a v tomto roce byla i vysvěcena. Místní obyvatelé se finančně podíleli na této výstavbě.

Pomník padlým[editovat | editovat zdroj]

Pomník padlým v obou světových válkách se nachází na náměstí. Je na něm zpodobněna Čechie. Pomník je dílo sochaře Jaroslava Bardy z nedalekých Hrazánek z roku 1921.[2]

Socha světce[editovat | editovat zdroj]

Naproti kostelu na náměstí se nachází socha svatého Václava.

Další dvě kamenné, proti sobě umístěné, sochy světců na vysokém kamenném podstavci se nachází u komunikace z obce ve směru na Krásnou Horu, před kaplí.

Kříže[editovat | editovat zdroj]

Kamenný kříž s datací na podstavci 1861 se nachází u komunikace směrem k hřbitovu a u budovy současné školy.

Litinový kříž na vysokém kamenném dříku se nalézá po levé straně u bočního vchodu do kostela. Kříž má dataci 1854.

Další kříž, také kamenný, se nachází u druhého vchodu do kostela. Tento kříž má na svém soklu dataci 1872 a je reliéfně zdobený motivem kalicha. V horní části je přes kříž další dřevěný kříž s tímto nápisem : 1924 MISIE 2004

Drobný kříž na kamenném podstavci se nachází u komunikace v obci směrem na Milevsko na mostě přes potok Brzinu. Na obdélníkovém štítku, nad hlavou andělíčka má tento nápis : CHVÁLA KRISTU. Na protější straně mostu je umístěná socha.

Kamenný kříž se nachází na konci obce u komunikace ve směru na Skoupý. Tento kříž má na svém podstavci dataci 1884.

Další kamenný kříž se nalézá na konci obce, u stejné komunikace, směrem na Milevsko. Tento kříž má dataci 1881. Je také reliéfně zdobený motivem kalicha a kříže.

Kamenný kříž na konci obce u komunikace ve směru na Krásnou Horu má na svém podstavci dataci 1844.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí procházejí silnice II/105 Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko a II/118 Příbram - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Petrovice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Klučenice, Krásná Hora nad Vltavou, Milevsko, Praha, Příbram, Sedlčany.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Území Petrovicka protínají cyklotrasy č. 8139 Vápenice - Nechvalice - Obděnice - Petrovice, č. 8140 z Petrovic do Milešova, č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou - Krašovice - Kuní - Vepice a č. 8143 Petrovice - Skoupý - Nechvalice - Nové Dvory.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko a červená turistická značka Onen Svět - Krašovice - Mezihoří - Sedlčany, modrá turistická značka Zrůbek - Svatý Jan - Červený Mlýn - Husova kazatelna - Obděnice - Chválov - Sedlec-Prčice a zelená turistická značka Onen Svět - Předbořice - Petrovice - Obděnice - Kvasejovice - Sedlec-Prčice.
  • Naučné stezky
Kolem Petrovic vede naučná stezka naučná turistická značka Petrovicko dlouhá 27 km, která nabízí poznání zajímavostí oblasti (stavby, fauna, flora).

Propagační video Krajinou Petrovicka aktivně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 136.  
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1005. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 946. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1451. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1748. (česky a německy)
  12. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 129.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]