Stará Huť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Příbram. Další významy jsou uvedeny v článku Stará Huť (rozcestník).
Stará Huť
Kaple ve Staré Huti

Kaple ve Staré Huti

znak obce Stará Huťvlajka obce Stará Huťznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ020B 541338
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (LAU 1): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Dobříš
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Stará Huť
katastrální výměra: 8,26 km²
počet obyvatel: 1333
nadmořská výška: 352 m n. m.
PSČ: 262 02
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Stará Huť
Karla Čapka 430
262 02 Stará Huť
starosta / starostka: Petr Dragoun
Oficiální web: http://www.starahut.eu/
E-mail: stara.hut@worldonline.cz

Stará Huť
Red pog.png
Stará Huť
Zdroje k infoboxu a částem obce

Stará Huť je obec ležící v jižní části Středočeského kraje asi 2 km východně od Dobříše a 20 km východně od okresního města Příbram. Rozkládá se na úpatí Brd při říčce Kocábě, nadmořské výšce 352 m.

Strž u Staré Huti - romantické letní sídlo Karla Čapka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Staré Hutě

Nejpravděpodobnějším datem vzniku obce Stará Huť je rok 1674, kdy zde majitel dobříšského panství, František Maxmilián Mansfeld nechal postavit hutě a hamry zpracovávající železnou rudu. Osadě se říkalo Huť, Hutě Železné či Hutě Železné Dobříšské; teprve když byla v Obecnici postavena další huť, začalo se této obci říkat Stará huť. Hutě, slévárny a později strojírny zde fungovaly po dlouhá léta, byla zde zřízena první válcovna železa v Čechách i v celém Rakousku.

V období první světové války byla v železárnách zavedena válečná výroba pro rakouskou armádu, nad továrnou byl zaveden vojenský dohled. Úpadek zaznamenává hutnictví ve dvacátých letech 20. století, definitivně železárna zavírá roku 1926.

Druhá světová válka znamenala pro Starou Huť totéž, co pro ostatní místa v republice. Jen její konec byl oddálen až na 12. května 1945, kdy přijela do Staré Huti vojska maršála Malinovského.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
  • 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[3]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Dobříš

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Stará Huť u Dobříše (1323 obyvatel, poštovní úřad, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

autodoprava, 2 cihelny, cukrář, elektrotechnický závod, 2 faktorství rukavic, 2 holiči, 4 hostince, 3 kapelníci, konsum, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, 3 pekaři, porodní asistentka, 2 řezníci, slévárna železa, 6 obchodů se smíšeným zbožím, vadlena, 2 trafiky, truhlář, velkostatek, 2 zámečníci, Dobříšské železárny

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nad rybníkem Strž stojí dům, v němž v letech 1933-1938 strávil poslední léta života spisovatel Karel Čapek (1890-1938) a napsal svá vrcholná díla, od r. 1961 památník.
  • Severně od obce je návrší Králova stolice (413 m n. m.) s dřevěným altánem na průsečíku šesti cest.

Služby v obci[editovat | editovat zdroj]

Nákupní středisko "Jednota" v severní části obce Stará Huť (u železniční zastávky).

V obci najdeme služby odpovídající její velikosti - základní školu, poštu, nákupní středisko a větší množství různých restaurací. Na úřady, do nemocnice na větší nákupy nebo do zaměstnání dojíždí občané většinou do Dobříše (resp. do Příbrami).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/114 Hořovice - Dobříš - Stará Huť - Nový Knín - Neveklov. Po hranici katatru vede rychlostní silnice R4 s nejbližším exitem 28 (Dobříš-sever), svým vysokým náspem necitlivě přerušila přirozené vazby Dobříše a Staré Huti.
  • Železnice
Obcí vede železniční Trať 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Dobříš. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávka Stará Huť.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí projížděla autobusová linka Příbram-Dobříš-Nový Knín (v pracovní dny 16 spojů) (dopravce BOSÁK BUS, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Do obce jezdilo v pracovní dny 12 osobních vlaků, o víkendu 9 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 308 Dobříš - Stará Huť - Chramiště - Prostřední Lhota.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Stará Huť - Daleké Dušníky - Nečín, modrá turistická značka Dobříš - Strž - Chramiště - Pod Veselým vrchem, zelená turistická značka Obory - Hřiměždice - Strž a žlutá turistická značka Mníšek pod Brdy - Stará Huť - Nový Knín.
  • Naučné stezky
Územím obce prochází naučná stezka naučná turistická značka Karla Čapka. Jedná se o naučný okruh s informačními panely a odpočinkovým mobiliářem respektující původní trasu, po které rád chodíval spisovatel Karel Čapek.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším sportem v obci z hlediska úspěchů je oddíl národní házené. Dále zde můžeme naleznout fotbalový oddíl SK Stará Huť, který má v současnosti "A" a "B" tým.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1586. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]