Osečany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Osečany
Pohled na náves

Pohled na náves

znak obce Osečanyvlajka obce Osečanyznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 598470
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,34 km²
počet obyvatel: 264 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 361 m n. m.
PSČ: 000 00 až 264 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Osečany 21
26401 Sedlčany
starosta / starostka: Pavel Pechač
Oficiální web: http://www.osecany.cz/
E-mail: obec.osecany@tiscali.cz

Osečany
Red pog.png
Osečany
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Osečany se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 5 km severně od města Sedlčany na potoce Mastníku. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 264 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Osečany se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích.

  • Osečany (i název k. ú.)
  • Paseky (leží v k. ú. Osečany)
  • Velběhy (i název k. ú.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Osečanech je z roku 1383.

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Osečany (přísl. Paseky, Velběhy, 523 obyvatel, poštovna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

cihelna, 3 hostince, kolář, kovář, 3 krejčí, mlýn, pila, 11 rolníků, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na místě tvrze na západním okraji břidlicového ostrohu vybudován barokní zámek, novogoticky upravován. Dvoupatrová trojkřídlá budova s věžičkou na střeše, které se díky její poloze říká sedlčanský Orlík, veřejnosti nepřístupná. Kolem zámku rozsáhlý park.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého
  • U vodojemu na návsi se nalézá zdobný litinový kříž na kamenném podstavci.
  • Na návsi u budovy vodojemu se nachází kamenný pomník padlým v I. světové válce.
  • Při cestě k osadám Velběhy a Paseky kaplička Nejsvětější Trojice z konce 19. století.
  • Východně nad obcí na kopci Drahoušek (504 m n. m.) stejnojmenná betonová rozhledna z r. 2004 o výšce 48 m, vyhlídková plošina ve výši 32 m.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí vede silnice II/105 Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Osečany - Sedlčany - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávku autobusové linky Benešov-Příbram-Plzeň (denně 1 spoj), Sedlčany-Radíč-Křepenice (v pracovní dny 2 spoje ve směru do Sedlčan) a Sedlčany-Křečovice (v pracovní dny 6 spojů).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Územím obce vede cyklotrasa č. 8132 Křepenice - Radíč - Osečany - Vojkov.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Křečovice - Neveklov a modrá turistická značka Osečany - Radíč.
Video z rozhledny Drahoušek u Osečan

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

První pověst se vztahuje k nevysokému vršku jménem Kostelík, který se nachází u cesty do Nahorub. Stával zde kdysi dřevěný kříž. Lidé se vsi docházeli na mše do Sedlčan. Rozhodli se, že si postaví svůj vlastní kostel. Kamení a dřeva na stavbu bylo všude dostatek, ale přece jenom vyvstala otázka, z jakých peněz do svého nového kostela zaplatí kaplana. Rychtář sepsal prosebnou supliku a celá deputace šla prosit na zámek. Hrabě jim přislíbil povozy i pomoc svých lidí. Stavba začala. Ale k velkému překvapení celé vesnice ráno na staveništi nebylo po předchozí práci ani památky. Rozhodli se, že svou stavbu budou hlídat. Ráno se situace opakovala, strážní se zapřísahali, že nespali, ale všechna práce byla marná. Všichni posmutněli, že jejich kostelu někdo nepřeje. Tak začali hledat, kam se poděl jejich stavební materiál. Večer se vrátil krejčí a hned oznamoval, že viděl dvě hromady kamení, celé od malty. Materiál byl v Křečovicích. Hned se tam vypravili. Místní rychtář se dušoval, že jim nikdo nic ze vsi neodvezl, že se vše samo objevilo na křečovické návsi. Osečanský rychtář moc nevěřil, ale nakonec se domluvili, že obě vesnice budou hlídat. Tak odvezli kámen do Osečan a potřetí začali stavět. Znovu se hlídalo. Ale ráno byl zase i přes veškeré hlídky kámen na návsi v Křečovicích. Tak se společně rozhodli, že kostelík má stát v Křečovicích. V Osečanech postavili na vršku pouze kříž.[7]

Druhá pověst se vztahuje ke křížku, který se nachází pod vrškem Kostelík u cesty ze vsi na Dubliny. Křížek je postavený na místě, kde zemřel mlynář z Líšnice. Rozhodl se, že zabije dobře vykrmené prase. Hned po svém rozhodnutí se vydal do Osečan objednat řezníka a koupit nové necky. Když se domluvil s řezníkem, že přijde již druhý den, tak se i s novými neckami vydal na zpáteční cestu. Když došel pod vršek, objevila se světýlka. Mlynář si vzpomněl, co říkala jeho babička, že světýlka jsou dušičky nekřtěňátek a začal se bát. Snažil se jim i s trakařem ujet, ale světýlka byla čím dál, tím víc dotěrnější. Nakonec se schoval pod necky. Druhý den ráno ho našel řezník. Ležel v neckách a v očích měl výraz nepředstavitelné hrůzy.[7]

Třetí pověst se vztahuje k dřevěnému kříži, který se nachází u silnice do Sedlčan, nad potokem Mastníkem. Dříve tudy vedla stará plavecká stezka. Kříž také označuje místo tragického neštěstí. Když končila vorařská sezona, vraceli se voraři po plavecké stezce domů. Zastavili se v místní hospůdce. Jeden z nich neměl stání a pospíchal domů dříve, než ostatní. Všichni si ho nahlas dobírali, že má před svatbou, proto pospíchá, že nese dárečky. Chvíli po jeho odchodu také odešel podezřelý tulák, kterého nikdo neznal. Ráno našli voraři svého kamaráda mrtvého a okradeného. Dohady, co se mu stalo a kdo to udělal nebraly konce. Na jeho památku tam vztyčili kříž.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 964. (česky a německy)
  7. a b c BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 56.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]