Pičín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Příbramsku. O části obce Jankov na Voticku pojednává článek Pičín (Jankov).
Pičín
Kostel

Kostel

znak obce Pičínvlajka obce Pičínznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 541052
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Příbram
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Pičín
katastrální výměra: 14,25 km²
počet obyvatel: 610 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 472 m n. m.
PSČ: 262 25
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Pičín 154
26225 Pičín
starosta / starostka: RNDr. Lenka Kupková
Oficiální web: http://www.picin.cz
E-mail: picin@quick.cz

Pičín
Red pog.png
Pičín
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Pičín se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 8 km severovýchodně od Příbrami. Žije zde zhruba šest stovek obyvatel (v roce 2006 jich bylo 538).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Název obce pochází buď z latinského slova piscina - rybník, jelikož je v okolí množství rybníků; nebo ze staroslověnského pěčina, tedy hezké místo.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Pičín (přísl. Žirovy, 554 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

4 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, 2 obuvníci, 3 obchody s ovocem, pekař, 5 obchodů s lahvovým pivem, řezník, pojišťovací jednatelství, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Pičín, tesařský mistr, 2 trafiky, trhovec, velkostatek

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010-2014 Josef Mezera
  • od 2014 Lenka Kupková

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Nad rybníkem Příkop pův. středověká tvrz změněna na sýpku, torzo ohradní zdi
  • Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Antonína
  • Pomník letcům z r. 1924
  • Pohádková země se strašidly, skřítky, vodníky a dalšími pohádkovými bytostmi, jejich autorkou malířka a spisovatelka Vítězslava Klimtová
  • V obci stál poutní areál svatého Antonína Paduánského, jehož součástí byla kaple Božího hrobu, postavená podle vzoru chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí projížděly autobusové linky mezi Příbramí a Dobříší, některé spoje jezdily až do Prahy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1006. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 182 - 185. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]