Hluboš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hluboš
Zámek Hluboš

Zámek Hluboš

znak obce Hlubošvlajka obce Hlubošznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540242
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Příbram
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,08 km²
počet obyvatel: 546 (2006)
nadmořská výška: 475 m n. m.
PSČ: 262 22
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Hluboš
Hluboš 3
262 22 Hluboš
starosta / starostka: Bc. Jiří Čajan
Oficiální web: http://www.hlubos.eu/
E-mail: ouhlubos@volny.cz

Hluboš
Red pog.png
Hluboš
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hluboš (německy Hlubosch) je obec v okrese Příbram, asi 5 km jižně od Jinců a 7 km severně od Příbrami, v údolí říčky Litavky. Obec leží na silnici II/118.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o obci jsou z roku 1355. Odehrály se zde 2 bitvy – 8. září 1422 husitská bitva příbramských a Hanuše z Kolovrat. Příbramští byli tehdy poraženi (dodnes se místo bitvy jmenuje „V zabitých“). Druhá bitva byla na jaře roku 1611, kdy do Čech vpadli Pasovští. Roku 1546 byla místní tvrz přestavěna na zámek. Koncem 17. století zde byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice. Zámek Hluboš byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 19201921, poté se prezidentským letním sídlem stal zámek v Lánech. V hlubošském zámku je zpřístupněna expozice připomínající pobyt Masarykových.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hluboš (přísl. Kardavec, 926 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

autodoprava, biograf Valet, obchod s cukrovinkami, prodej časopisů, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hluboši, galanterie, 5 hostinců, holič, 2 kapelníci, kovář, 2 krejčí, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, obuvník, 2 pekaří, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, 2 řezníci, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Hluboš, 2 švadleny, 2 trafiky, 2 trovci, 2 truhláři, velkostatek, zámečník

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010-2014 Jiří Prokeš
  • od 2014 Bc. Jiří Čajan

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Hluboš se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Nejsvětější Trojice
  • Zámek s kaplí Svatého kříže, anglický park
  • Západně od obce zbytky původního hamru Paďousy

Historie zámku Hluboš[editovat | editovat zdroj]

V Hluboši stála původně dřevěná, pouze palisádní obehnaná tvrz, přes níž vedla karavanní cesta. Tvrz stála pravděpodobně v místech nejhořejší části dnešního zámku. Později byla na jejím místě postavena tvrz zděná. Tato tvrz již byla obehnána hradbou, příkopem a uzavřena vraty. V době nebezpečí si sem mohli obyvatelé vesnice uložit cennější věci. Krajina v okoloí Hluboše náležela v 10. století k panství Slavníkovců. Teprve po vyvraždění tohoto rodu na Libici u Poděbrad v roce 995 přešlo celé jejich území do rukou Přemyslovců. Přemyslovci získaným územím podělili všechny, kteří jim s vyvražděním pomáhali. Hluboš připadla rodu Buziců. Jedním z prvních majitelů z tohoto rodu byl v polovině 13. století Oldřich Zajíc, který vlastnil i nedaleký hrad Valdek, a proto se Hluboš stala součástí valdeckého panství.

K osamostatnění Hluboše došlo až koncem 14. století. Prvním majitelem, který začal psát "z Hluboše" byl Zbraslav z rodu Buziců. V dalších obdobích byla hlubošská tvrz poznamenána častým prodejem a postupováním majetku. Katastrofální důsledky nejen pro Hluboš, ale i pro celou střední Evropu, mělo stavovské povstání v roce 1618 a následná třicetiletá válka. Vesnice byly opuštěné, obyvatelstvo vyvražděno, pole ležela ladem, zámek byl zpustlý. Ani rod Bechyňů z Lažan nebyl finančně schopen panství udržet a tak ho v roce 1735 prodal spřízněnému slezskému hraběcímu rodu Hochbergů z Hennersdorffu. Hochbergové se velmi zasloužili o zvelebení celého kraje. Zámek nechali ve druhé polovině 18. století do základů zbořit a na jeho místě pak postavili pozdně barokní zámek s kaplí sv. Kříže, obklopený botanickou zahradou a arboretem. Hochbergové přecenili své finanční možnosti a museli dát zámek do loterie. Na zámku opět začalo střídání majitelů, jehož výsledkem bylo nemilosrdné plundrování zámku a zánik botanické zahrady. Situace se zlepšila, když Hluboš koupil v roce 1872 bavorský kníže Karel Bedřich Oettingen-Wallerstein. Oettingenové si Hluboš oblíbili a zámek zvětšili a pseudorenesančně přesatvěli. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vyhlášení samostatného Československého státu se panství ocitlo v záboru, neboť se na něj vztahovala pozemková reforma, kterou byla vyvlastněna německá šlechta.

V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T.G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč. V roce 1925 přešel celý majetek do vlastnictví státu a od státu ho ještě v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.

Kostel Nejsvatější Trojice během rekonstrukce v roce 2010

S příchodem politických změn po roce 1989 nastaly změny ve vlastnictví hlubošského zámku. Převážná část majetku byla vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka, kteří jej v posledních letech postupně opravují a zpřístupňují. Od května roku 2001 je na zámku zpřístupněna rozsáhlá expozice, která přibližuje pobyt prezidenta T.G.Masaryka na Hluboši, rozmanitou historii zámku a je zde též instalována heraldická expozice a expozice České panovnické a státní symboliky.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Botanická zahrada na zámku Hluboš byla nejstarší botanickou zahradou na území Čech a jednou z nejstarších ve střední Evropě - přes hlubošský park se dostaly některé stromy z Ameriky a z Číny do naší vlasti úplně poprvé. Jednalo se např. o ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i např. thuje, či tis.

Na zámku v roce 1937 natočil Hugo Haas s Adinou Mandlovou film „Děvčata nedejte se“. V letech 2005-2008 zde natáčela televize Nova seriál „Pojišťovna štěstí“.

Rozlehlá, v podstatě trojkřídlá dvoupatrová stavba, k níž je na východě připojeno ještě přízemní spojovací křídlo s kaplí sv. Kříže (dnes zrušenou). Jižní průčelí má osový rizalit s vysokým pilastrovým řádem a předloženým vnějším schodištěm, severní fasáda má uprostřed zasklenou arkádu s terasou na střeše. Fasády vrcholí atikami s balustrádou a obloukovitě zakončenými štíty. Ve velkém sále v přízemí zachovány nástropní malby.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí vede silnice II/118 Příbram - Jince - Lochovice - Zdice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Bratkovice ve vzdálenosti 2 km ležící na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Dobříš, Hořovice, Kladno, Příbram, Žebrák.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pěší turistika
Územím obce vede turistická trasa zelená turistická značka Pod Provazcem - Hluboš, U Kříže - Skorotín - Příbram.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 313-314. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BATULKOVÁ, Ivana. Hluboš. Historický obzor, 1998, 9 (11/12), s. 273-274. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]