V tomto článku je použita zastaralá šablona "PatičkaObecNav". Náhradou za ni má být šablona "ObecNav", tou by se měla nahradit.

Klučenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klučenice
Pohled na Klučenice od východu.

Pohled na Klučenice od východu.

znak obce Klučenicevlajka obce Klučeniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540447
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 25,63 km²
počet obyvatel: 468 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 457 m n. m.
PSČ: 262 56
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa obecního úřadu: Klučenice 16
26256 Krásná Hora nad Vltavou
starosta / starostka: Stanislav Stoulil
Oficiální web: http://www.obecklucenice.cz/
E-mail: obec.klucenice@worldonline.cz

Klučenice
Red pog.png
Klučenice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Klučenice jsou obec v jihovýchodní části okresu Příbram se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Jižní hranice katastru obce je také hranicí Středočeského a Jihočeského kraje a okresů Příbram a Písek. V západní části katastru prochází obecní hranice vodní nádrží Orlík. „Přes řeku“ sousedí Klučenice s příbramskými obcemi Kozárovice a Bohostice (na levém břehu Vltavy) , na pravém břehu potom s obcemi Milešov, Krásná Hora nad Vltavou a s jihočeskou obcí Kovářov z píseckého okresu. Obec se nachází 28 km jihovýchodně od Příbrami a 27 km jihozápadně od Sedlčan.

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce se rozkládá ve Středočeské pahorkatině, povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina vodní nádrže Orlík, jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je Langova rozhledna na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny žulou. Z této žuly byl postaven Palackého most v Praze.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti - překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin.[2] Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích.[2] Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov.[2] Po založení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována.[2] V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků.[2] V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku.[2] V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr.[2] Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností.[2] V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena.[2] V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík.[2] Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640.[2] V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar.[2] Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu.[2] Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků.[2] O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně.[2] V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela.[2] 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody.[2] Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů.[2] Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.[2]

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy.[2] V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní.[2] Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům.[2] Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu.[2] Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí.[2] V roce 1895 bylo přistavěno další patro.[2] Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.[2]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vsi založen roku 1888.[2] Od roku 1911 zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku 1897, i obecní knihovna.[2]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1921 1950 1970 1991 2007 2014
Počet obyvatel 1 826 1 462 864 647 528 486 468

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[6]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Klučenice (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři

V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010-2014 Jiří Veselý
  • od 2014 Stanislav Stoulil

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce 1720 bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela.[2] Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. 1723.[2] Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů.[2] Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání.[2] Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě - plebánii, jsou z roku 1352.[2] Od roku 1672 byla duchovní správa obnovena a svěřena Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, matriky jsou vedené od roku 1718.[2] V současné době ( 2013 ) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava.
  • Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci.
  • Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století.
  • Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do Písku.[2]
  • Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce 1883.[2] Výuku zajišťoval rabín. Židovská škola fungovala až do roku 1918.[2] Býval zde i židovský kostel, který byl v roce 1930 přestavěn na obytné stavení.[2]
  • Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste památný strom - lípa.
  • V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný pomník padlým v I. světové válce. Tento pomník byl postaven roku 1931 svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků.[2] Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč.[2] Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA. Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914 - 1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů - DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.

Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo

Žije zde zhruba 500 obyvatel. V roce 2007 tvořily asi 17 % obyvatelstva děti do 15 let (relativně příznivý údaj). Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce 2001 přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k římsko-katolické církvi. K 31. 5.2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v Klučenicích podle údajů Úřadu práce Příbram 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 - Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku 2001 byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. Národnostní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti.

Obecní pozemky

Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na Příbramsku (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila zemědělská půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). Lesy zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %.

Domovní fond

Při sčítání lidu 2001 bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech 1946-1975 (53,2 %).

Služby a občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.- 9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí, rekreační areál NOVÝ LIPTÁKOV a hotely "U jezera" a "Panorama" na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v turisticky velmi atraktivní oblasti.

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k Milínu.
  • Pěší turistika
Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa modrá turistická značka Orlík nad Vltavou - Kostelec nad Vltavou - Voltýřov - Solenice.
Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa zelená turistická značka ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou červená turistická značka ze Sedlčan do Radavy.
Rozhledna Onen Svět vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce včetně místních částí vedou silnice III. třídy. Pouze místní částí Kosobudy prochází silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Regionální obsluhu území zajišťovaly linky z Příbrami, Krásné Hory nad Vltavou, Sedlčan a Kovářova (dopravci Veolia Transport Praha, s. r. o. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).
Dálkovou dopravu zajišťovaly autobusové linky z Milevska do Prahy (dopravci BOSÁK BUS, s. r. o., PROBO BUS, a. s. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Klučenice se skládá ze sedmi částí na sedmi katastrálních územích

  • Klučenice - 297 obyv. (i název k. ú.)
  • Kamenice - 3 obyv. (leží v k. ú. Klučenice)
  • Kosobudy - 44 obyv. (i název k. ú.)
  • Koubalova Lhota - 36 obyv. (i název k. ú.)
  • Planá - lidová architektura, 20 obyv. (k. ú. Planá u Klučenic)
  • Voltýřov - zbytky tvrze ze 14. stol., kaplička z 19. stol. , 48 obyv. (i název k. ú.)
  • Zadní Chlum - 26 obyv. (i název k. ú.)

počty obyvatel k roku 2001. Kromě výše zmíněných patří k obci ka katastrální území Podskalí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Působící v Klučenicích[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Bělohlávek ( 9. 1. 1870 Ouhrov ) - básnickým jménem Svatohor.[2] Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tématikou - ( Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou, trilogie Božetěch, Mysterium nebe, země, peklo ).[2] Působil zde od roku 1898 - 1899 jako kaplan.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar "Kytka", str. 114.
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obec Klučenice

Kamenice | Klučenice | Kosobudy | Koubalova Lhota | Planá | Voltýřov | Zadní Chlum