Chrást (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrást
Letecký snímek
Letecký snímek
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′32″ s. š., 14°11′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 (2021)[1]
Katastrální územíChrást u Zahořan[2] (8,844 km²)
PSČ399 01
Počet domů49 (2011)[3]
Chrást
Chrást
Další údaje
Kód části obce189855
Kód k. ú.789852
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrást (německy Chrast) je vzdálený od Kostelce nad Vltavou tři kilometry, od Žebrákova dva kilometry. Jižně od vsi byla Schwarzenberská obora, dodnes se v ní dochovali daňci. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394.[5] Dějiny jsou spjaté s tvrzí Holešice. Holešice se nachází zhruba kilometr severozápadním směrem od Chrástu. Stávala zde tři panská sídla[6] a dvě vesnice Staré Holešice a Nové Holešice.[7] Ze dvou tvrzí se dochovala pouze památkově chráněná tvrziště[8] a zatímco třetí se částečně dochovala v areálu hospodářského dvora.[9] Starší tvrz byla v držení Zdislava z Holešic v letech 1365–1392. Roku 1380 se připomíná Kuneš z Holešic. Roku 1429–1448 Martin z Holešic rozšířil svůj majetek a přikoupil k tvrzi i okolní vesnice Voltýřov, Žebrákov, Chrást, Radavu.[7] Za vlády krále Jiřího z Poděbrad postoupil tvrz Jan Kovářovský z Jetřichovic panu Zdeňkovi ze Šternberka, aby mohl lépe hájit své zájmy.[10] V roce 1469 zde bylo svedeno mnoho bojů. V následujícím roce nechal Zdeněk ze Šternberka opevnit dvůr hradbami a příkopy. V severní části dvorce nechal postavit mohutnou kamennou tvrz. V 15. století patřily Holešice k majetku pánů ze Švamberka. Obě vesnice Staré i Nové Holešice v tomto století zanikly. Roku 1506 byly Holešice postoupeny Bohuslavem ze Švamberka zvíkovskému Jindřichu ze Švamberka a tím byly připojeny k zvíkovskému a později orlickému panství.[10]

Ve tvrzi u vchodu bývala robotní zvonička se zvonkem z roku 1740. Na zvonku byl obraz Jezulátka a znak vrchnosti. Po úderu blesku v roce 1939 vyhořela východní část dvora i se zvoničkou.[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vesnici založený roku 1903.[11]

V roce 1930 měl Chrást 330 obyvatel a 60 popisných čísel.[7]

V roce 1940 byla vyměřena okresní silnice Chrást–Radava.[7]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple se zvoničkou ve vesnici na návsi je zasvěcená svatému Václavu nebo svatému Janu Nepomuckému. Je ze druhé poloviny 18. století.[12] Podle jiného zdroje byla kaple postavená roku 1840.[13] Kaple byla dříve zasvěcená Panně Marii. V roce 1997 byla kaple nově opravena a 27. září téhož roku byla znovu vysvěcena a zároveň přesvěcena na kapli svatého Václava.[13] Tato kaple je památkově chráněná.
  • Kříž před návesní kaplí byl postavený roku 1933 ze sbírek mezi místními občany. Je postavený na místě původního kříže, který byl poškozený vichřicí.[14]
  • Fořtův kříž je kamenný, reliéfně zdobený motivem kalicha a je v ohrádce. Nachází se u komunikace do vesnice ve směru ze Zahořan u bývalé školy. V roce 1900 byl postavený místním občanem, který jej nechal postavit po svém návratu z Ameriky. Ve stejném roce byl i vysvěcený.[15]
  • Bartůňkův kříž se nachází za školou u bývalé cesty do Žebrákova. Na tomto místě byl postavený roku 1937 místní rodinou. Na tomto místě hospodáři panu Bartůňkovi šlápl na nohu býk a na neléčenou snět zemřel.[15]
  • Fořtův (Bartůňkův) kříž byl původně kamenný, ale poté, co byl v padesátých letech poničený, byl nahrazený litinovým křížem. Kříž je mezi stromy u komunikace do vesnice ve směru od Zahořan u odbočky do Holešic.[16]
  • Kinclův kříž se nachází nedaleko od vesnice ve směru na Radavu u hájovny. Dochovalo se z něj torzo kamenného podstavce. Sokl nese dataci 1888.[17]
  • Hroníkův kříž se nalézá nad Radavou. Byl poznamenaný vandalismem. V současné době je opět opravený.[18]
  • Kříž na výběžku proti zámku Orlíku nechal postavit jako projev své vděčnosti kníže Schwarzenberg. Při jízdě k převozu se jemu a jeho rodině splašili koně a jen díky náhodě se převrhnutý kočár zastavil o strom. Datace na soklu je nečitelná. [19]
  • Ve vesnici se nachází několik roubených chalup. Venkovská usedlost čp. 17 na návsi je památkově chráněná.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pohled na část vesnice
    Pohled na část vesnice
  • Návesní kaple
    Návesní kaple
  • Hroníkův kříž
    Hroníkův kříž
  • Fořtův kříž
    Fořtův kříž
  • Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
    Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
  • Tvrz Holešice s hospodářským dvorem
    Tvrz Holešice s hospodářským dvorem

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  6. ↑ Encyklopedie českých tvrzí. A–J. Svazek I. Praha: Argo, 1997. 274 s. ISBN 80-7203-068-X. 
  7. ↑ a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 123. Dále jen Kytka (1940). 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 158160 : Tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-22]. Identifikátor záznamu 153120 : Tvrz s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  10. ↑ a b Kytka (1940), s. 124
  11. ↑ Kytka (1940), s. 122
  12. ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 82. 
  13. ↑ a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 71. Dále jen Šimečková (2009). 
  14. ↑ Šimečková (2009), s. 72
  15. ↑ a b Šimečková (2009), s. 73
  16. ↑ Šimečková (2009), s. 74
  17. ↑ Šimečková (2009), s. 75
  18. ↑ Šimečková (2009), s. 76
  19. ↑ Šimečková (2009), s. 77

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chrást_(Kovářov)&oldid=22670303“