Přeskočit na obsah

Záluží (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Záluží
Záluží
Záluží
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′36″ s. š., 14°17′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel9 (2021)[1]
Katastrální územíBřezí u Kovářova (3,89 km²)
Nadmořská výška500–550 m n. m.
PSČ399 01
Počet domů17 (2021)[2]
Záluží
Záluží
Další údaje
Kód části obce71447
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záluží (německy Salusch) je malá vesnice, část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží asi jeden kilometr od Kovářova.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vznikl podle jedné verze spojením slov za luhy – za loukami. Podle jiné teorie jsou to slova – za louží (Zálužský rybník). Záluží je patnáctým zastavením Naučné stezky Kovářovska.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1324.[4] Záluží patřilo ke kovářovské tvrzi. Roku 1497 Barbora z Jetřichovic část vsi prodala táborským měšťanům Janovi z Orlova a Janu Hruškovi ze Strkova.[5] Po smrti Jiřího Hrušky ze Strkova majetek jeho připadl synům,[5] kteří si nechali roku 1549 zapsat do obnovených zemských desek dva poddanské dvory v Záluží.[6] Po Bohuslavově smrti se zbývající bratři rozdělili,[6] přičemž Záluží připadlo Janu Hruškovi, který založil Nový Kovářov.[5] V roce 1589 byl Nový Kovářov prodán společně se Zálužím a jinými vesnicemi Janovi Jiřímu ze Švamberka, který je připojil k orlickému panství.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

V Záluží se nachází dva větší rybníky. Jeden se jmenuje Zalužský a druhý Frank. Zalužský rybník leží u cesty na Kovářov. Frank je za ním dál od silnice. Na návsi je další rybník.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 71 76 62 58 63 79 64 47 44 40 22 14 17 19 9
Počet domů 9 10 14 11 11 11 11 14 12 12 11 9 16 17 17

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Záluží bylo osadou obce Březí v okrese Milevsko. Od roku 1964 je částí obce Kovářov v okrese Písek.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Jediná památka je žlutá barokní kaplička ve východní části návsi. V malém okénku uprostřed je socha Panny Marie. Ve zvoničce dnes chybí zvon, který byl odvezen v jedné světové válce a nikdy nebyl nahrazen novým. Kaple byla postavena nákladem obce v roce 1923.[10] Vedle ní se nachází bývalá hasičská zbrojnice.
  • Kamenný kříž v ohrádce rodiny Dvořákovy se nachází přes kilometr od obce u dnes již zrušené cesty do Vepic. Na spodním podstavci kříže je upevněná deska s datací 1914. Byl postavený na odčinění viny za tragickou smrt čeledína, který sloužil u nich na statku. Rozzlobený hospodář Smetana čeledína udeřil tak nešťastně, že zemřel. Nebyl to zřejmě hospodářův jediný prohřešek, protože po jeho úmrtí a za jeho spásu zakoupila rodina ještě zvon do kaple. Na zvonu byl tento nápis: Za spásu duše Smetanovy věnuje rodina Dvořákova.[10]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Rybník Frank
    Rybník Frank
  • Stavení s popelnicí
    Stavení s popelnicí
  • Pohled k návsi
    Pohled k návsi
  • Dům
    Dům

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ http://kovarov.cz/ob_stezka.htm. kovarov.cz [online]. [cit. 2008-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-08. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Záluží, s. 724. 
  5. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kovářov – tvrz, s. 112. 
  6. ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Orlicku, s. 78–79. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 658. 
  10. ↑ a b ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 250, 252. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Březí Vladyčín Růžice kompasu
Hostín (Kovářov) Sever Vepice
Západ   Záluží   Východ
Jih
Kovářov
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Záluží_(Kovářov)&oldid=24702408“