Páni ze Švamberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Švamberkové
(von Schwanberg)
Wp Schwanberg 5213b.jpg
Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484
země České království
zakladatel Ratmír ze Skviřína
rok založení Kolem roku 1223
poslední vládce Adam II. ze Švamberka
větve rodu ze Skviřína, z Krasíkova

Páni ze Švamberka (též z Sswamberka, z Sswamberka a z Krasikowa, něm. Herren von Schwanberg, též Schwamberg) byli starý český rod pocházející ze západních Čech. Prvním genealogicky doloženým předkem tohoto panského rodu je Ratmír ze Skviřína, o němž je nejstarší zmínka z roku 1223, kdy je uveden ve svědečné řadě v listině biskupa Peregrina. Predikát používal podle obce nedaleko Boru a podle hradu Boru a ze Švamberka se začali psát až jeho potomci. Od 13. století patřili Švamberkové k významným západočeským rodům a od druhé poloviny 14. století patřili mezi přední představitele českého panstva.

Majetek po Rožmbercích[editovat | editovat zdroj]

švamberská pečeť 1614
Zámek v Boru u Tachova, jedno z panství rodu

Listinou z roku 1484, která byla dohodou o vzájemném nástupnictví v případě vymření jednoho z obou dohodu uzavírajících rodů, získali Švamberkové po smrti Petra Voka rožmberský majetek. Na krátký čas se tak stali jedním z nejbohatších rodů v Českém království. Jan Jiří ze Švamberka začal v důsledku tohoto velkolepého dědictví užívat nový erb – polcený složený ze švamberské stříbrné labutě v červeném poli a rožmberské červené růže ve stříbrném poli.[1] Švamberkové se zúčastnili stavovského povstání a díky tomu došlo ke konfiskaci jejich majetků, byli donuceni k emigraci a v roce 1664 Adamem II. ze Švamberka v mužské linii vymírají. V roce 1665 se díky sňatkové politice s dědičkami stal švamberský erb součástí erbu Paarů.

Významní Švamberkové[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Bílá labuť v červeném poli, popř. labuť se zlatýma nohama a zlatým zobákem na zeleném trojvrší.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Paary, Šternberky, Oppersdorffy, Šelmberky, Pernštejny, Lobkovici či pány z Rožmitálu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Kleisner a Zuzana Holečková, Mince a medaile posledních Rožmberků, Praha 2006, s. 62-66. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha : Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.  
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola ze Švamberka, s. 158-160.  
  • JÁNSKÝ, Jiří. Páni ze Švamberka. Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2006. ISBN 80-86125-72-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]