Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královská kolegiátní kapitula
sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Znak vyšehradské kapituly na jednom z kanovnických domů v ulici K rotundě na Vyšehradě. Dvojice zkřížených klíčů je symbolem sv. Petra, patrona kapituly.
Znak vyšehradské kapituly na jednom z kanovnických domů v ulici K rotundě na Vyšehradě. Dvojice zkřížených klíčů je symbolem sv. Petra, patrona kapituly.
Vznik 1070
Typ Církevní instituce
Členové kanovníci kapituly
Oficiální web www.kkvys.cz

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (někdy též zkráceně vyšehradská kapitula) je sbor kněží sloužících u baziliky svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rezidence kanovníka Vyšehradské kapituly

Kapitula byla založena v roce 1070 českým knížetem Vratislavem II. (pozdějším prvním českým králem Vratislavem I.) v souvislosti s přenesením královského sídla z Pražského hradu na Vyšehrad, k němuž se kníže rozhodl v důsledku neshod se svým bratrem, pražským biskupem Jaromírem. Zřízení této kapituly, vyňaté z pravomoci pražského biskupa a podřízené přímo papeži (jednalo se tedy o tzv. exemptní kapitulu), bylo jedním z kroků, kterým chtěl Vratislav II. omezit moc svého bratra. Vyšehradská kapitula měla od svého založení až do roku 1420 mezi českými církevními institucemi mimořádné postavení – vedle své povinnosti konat slavnostní bohoslužby udržovala přímé styky s papežskou kurií a dalšími zahraničními institucemi. Význam kapituly od 12. století stoupal, probošt kapituly stál od roku 1226 v čele královské kanceláře a zastával vysokou úřednickou funkci královského kancléře. Její rozkvět však byl na počátku 15. století přerušen nastupujícím husitským hnutím. Období od druhé poloviny 15. století až do počátku 17. století bylo poznamenáno sporem s poddanským městem hory Vyšehrad, založeným kapitulou v roce 1476 v podhradí Vyšehradu. Když byla ve druhé polovině 17. století na Vyšehradě budována pevnost, musela se kapitula přesunout do podhradí, kde setrvala až do 18. století. Přímá podřízenost kapituly papeži byla zrušena v roce 1763.

K obnově působení kapituly na Vyšehradě došlo ve 2. polovině 19. století, a to zejména za proboštů Václava Štulce a Mikuláše Karlacha. V této době byly postaveny nové kapitulní rezidence, došlo k rozšíření a přeměně farního hřbitova na Vyšehradě v národní pohřebiště s hrobkou Slavínem. Především však byl v novogotickém stylu přestavěn kapitulní chrám, nynější bazilika sv. Petra a Pavla, který byl nově vysvěcen 29. června 1903.

V čele kapituly stojí probošt, který je společně s děkanem kapituly prelátem české země. Kapitulu vedle těchto dvou dignit tvoří až šest sídelních a šest nesídelních kanovníků.

Zakládací listina Vyšehradské kapituly

Současní kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Sídelní kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Nesídelní kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Emeritní kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Seznam některých bývalých kapitulárů (probošti, děkani, kanovníci)[editovat | editovat zdroj]

Pečeť vyšehradské kapituly

Žijící bývalí kanovníci[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUFFER, Vojtěch. Historie Wyssehradská, neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu Hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. Praha : Antonín Renn, 1861. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]