Děkan (křesťanství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Děkan (latinsky decanus; řecky δεκανός, dekanos – obojí původním významem „hlava deseti“, převzato do ostatních jazyků: německy Dekan; francouzsky doyen; italsky a španělsky decano; anglicky dean)[1][2][3][4][5] je titul hodnostáře z církevního prostředí.

Pojem ve starověké astrologii[editovat | editovat zdroj]

Ve starověké astrologii byl plný úhel nebeského kruhu dělen na 36 jednotek, tzv. děkanů. Tito děkani byli považováni za božstva, přičemž každý děkan vládl nad deseti dny v roce neboli deseti stupni zvěrokruhu. Tito děkani byli pokládáni za hlídače a správce vesmíru.[6]

V církvích[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Heraldický znak římskokatolického děkana

Nejprve se hodnost „desátníka“ objevila ve středověkých klášterech, kde tito muži dohlíželi vždy nad deseti mnichy a vyučovali je. V dnešní římskokatolické církvi je děkan čestný titul duchovního správce významnější farnosti s titulem děkanství (obdoba v pravoslavné církvi je protopop, protojerej neboli protopresbyter) nebo čestný titul významného kněze jemu udělený ad personam. V rámci kardinálského sboru se také vyskytuje funkce děkana kolegia kardinálů coby předsedy tohoto orgánu.

Děkani jsou také hodnostáři katedrálních nebo kolegiátních kapitul (v nichž jsou zpravidla druhými v pořadí, po proboštech).

V českém prostředí má termín ještě další význam: v rámci Moravské církevní provincie je děkanem nazýván kněz, který spravuje děkanát, tj. církevně-správní okrsek sdružující více (obvykle zhruba deset) farností (obdoba v Čechách je vikariát v čele s okrskovým vikářem).

Protestantské církve[editovat | editovat zdroj]

Anglikánská církev používá titulu děkana pro prvního faráře katedrální farnosti nebo kolegiátní kapituly. V některých evangelických církvích nesou titul děkana duchovní určitého většího okrsku zahrnujícího více sborů.

Známí děkani[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Rejzek. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2004. ISBN 80-85927-85-3. S. 125. 
  2. http://www.etymonline.com/index.php?term=dean Navštíveno 6. 3. 2009
  3. http://www.etymonline.com/index.php?term=doyen Navštíveno 6. 3. 2009
  4. hesla Dekan a Doyen in: Duden – Deutsches Universalwörterbuch, 5. Aufl. Mannheim 2003 [CD-ROM].
  5. hesla dean a doyen in The Concise Oxford Dictionary of English Etymology. Ed. T. F. Hoad. Oxford University Press, 1996. Oxford Reference Online. Oxford University Press. Charles University. 6 March 2009 <http://www.oxfordreference.com.onelog3.ruk.cuni.cz/views/ENTRY.html?subview=Main&entry=t27.e3931[nedostupný zdroj]>
  6. SCHOLEM, Gerschom. Mesiášská idea v judaismu a další eseje o židovské spiritualitě. Praha: Malvern, 2017. ISBN 978-80-7530-064-5. S. 272-273. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo děkan ve Wikislovníku