Stříbro (okres Tachov)
| Stříbro | |
 Masarykovo náměstí |
|
_CoA_CZ.jpg) .svg) |
|
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0327 561215 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Tachov (CZ0327) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Stříbro |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 47,8 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 705 (2017)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 399 m n. m. |
| PSČ | 349 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 16 |
| Části obce | 7 |
| Katastrální území | 7 |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro |
| Starosta | Karel Lukeš |
| Oficiální web: www |
|
| Email: posta@mustribro.cz | |
 Stříbro
|
|
 multimediální obsah na Commons |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
|
Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. V roce 2016 zde žilo přes 7 600 obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.
Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.
Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu. Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
- Kostel Všech svatých
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel sv. Petra
- Renesanční radnice
- Renesanční mostní věž
- Minoritský klášter
- Husitská bašta
- Mariánský sloup od sochaře Lazara Widemanna
- Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935. Je dochováno přes 90 náhrobků.
- Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku se navždy zvonilo zdarma.
Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
| Rok | 1651 | 1750 | 1763 | 1910 | 1921 | 1930 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | cca 800 | 2094 | 2863 | 4570 | 4890 | 5349 | 7965 |
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Stříbro
- Butov
- Jezerce
- Lhota u Stříbra
- Milíkov
- Otročín
- Těchlovice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
- Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
- Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu[2]
- Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
- Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
- Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Vohenstrauss, Německo- Oelsnitz/Vogtl., Německo
Fano, Itálie
Spřátelená města[editovat | editovat zdroj]
- Berchtesgaden, Německo
- Dinkelsbühl, Německo
Dienten, Rakousko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien : [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- P. HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
- Gymnázium Stříbro
- Městská autobusová doprava ve Stříbře
- Městské muzeum ve Stříbře
- Synagoga ve Stříbře
- Štola Prokop (Stříbro)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
Průvodce Stříbro ve Wikicestách- http://www.stribro.cz/ – Stříbro aktuálně – zdroj informací pro občany, turisty a podnikatele
- http://www.mustribro.cz/ – stránky městského úřadu
- http://www.stribro.net/ – neoficiální stánky města
- http://www.starestribro.cz/ – město Stříbro ve fotografiích včera a dnes
- Renesanční silniční dvoumost (Encyklopedie mostů Libri)
- Stříbro (okres Tachov)
- Města v Čechách
- Obce s rozšířenou působností
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Tachov
- Městské památkové zóny v Česku
- Mikroregion Hracholusky
- Místní akční skupina Český západ
- Stříbrský region
- Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis
- Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech
- Města v okrese Tachov
- Horní města v Česku
- Těžba stříbra v Česku
