Stříbro (okres Tachov)
Stříbro | |
Masarykovo náměstí | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | město |
LAU (obec) | CZ0327 561215 |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Okres (LAU 1) | Tachov (CZ0327) |
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Stříbro |
Historická země | Čechy |
Katastrální výměra | 47,8 km² |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 680 (2019)[1] |
Nadmořská výška | 399 m n. m. |
PSČ | 349 01 |
Zákl. sídelní jednotky | 16 |
Části obce | 7 |
Katastrální území | 7 |
Adresa městského úřadu |
Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro |
Starosta | Martin Záhoř (ANO) |
Oficiální web: www | |
E-mail: posta@mustribro.cz | |
![]() ![]() Stříbro | |
Geodata (OSM): OSM, WMF | |
![]() | |
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. Žije zde přibližně 7 700[1] obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km².
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj?] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[2]
Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.
Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu. Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.
Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby „Jagdschutzverein Mies”. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[3]
Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Všech svatých
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel sv. Petra
- Renesanční radnice
- Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[4]
- Minoritský klášter
- Husitská bašta
- Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[5]
- Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
- Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
- 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[6]
- Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.
Školství[editovat | editovat zdroj]
Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku, se navždy zvonilo zdarma.
Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Rok | 1651 | 1750 | 1763 | 1910 | 1921 | 1930 | 2010 | 2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | cca 800 | 2094 | 2863 | 4570 | 4890 | 5349 | 7965 | 7680 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Stříbro
- Butov
- Jezerce
- Lhota u Stříbra
- Milíkov
- Otročín
- Těchlovice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
- Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
- Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu[7]
- Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
- Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
- Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
- Vratislav Maňák (*1988), spisovatel a novinář
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Vohenstrauss, Německo
Oelsnitz/Vogtl., Německo
Fano, Itálie
Spřátelená města[editovat | editovat zdroj]
Berchtesgaden, Německo
Dinkelsbühl, Německo
Dienten, Rakousko
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300.
- ↑ ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- P. HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
- Městská autobusová doprava ve Stříbře
- Městské muzeum ve Stříbře
- Synagoga ve Stříbře
- Štola Prokop (Stříbro)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
Průvodce Stříbro ve Wikicestách
- Oficiální stránky
- Územně identifikační registr ČR. Obec Stříbro v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Stříbro aktuálně
- Stříbro ve fotografiích včera a dnes
- Renesanční silniční dvoumost
- Stříbro (okres Tachov)
- Města v Čechách
- Obce s rozšířenou působností
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Tachov
- Městské památkové zóny v Česku
- Mikroregion Hracholusky
- Místní akční skupina Český západ
- Stříbrský region
- Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis
- Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech
- Města v okrese Tachov
- Horní města v Česku
- Těžba stříbra v Plzeňském kraji
- Těžba v okrese Tachov
- Sídla v Plaské pahorkatině