Stříbro (okres Tachov)

Stříbro
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0327 561215
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Stříbro
Okres (LAU 1)	Tachov (CZ0327)
Kraj (NUTS 3)	Plzeňský (CZ032)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 430 (2022)
Rozloha	47,8 km²
Nadmořská výška	399 m n. m.
PSČ	349 01
Počet domů	1 475 (2021)
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	16
Kontakt
Adresa městského úřadu	Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro posta@mustribro.cz
Starosta	Martin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Další údaje
Kód obce	561215
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. Žije zde přibližně 7 400 obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km². Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.^[zdroj?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby „Jagdschutzverein Mies”. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.

Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.

• Kostel Všech svatých
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel sv. Petra
• Renesanční radnice
• Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách
• Minoritský klášter
• Husitská bašta
• Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740
• Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
• Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
• 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst
• Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.

Školství

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Pověsti

Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku, se navždy zvonilo zdarma.

Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.

Obyvatelstvo

Rok	1651	1750	1763	1910	1921	1930	2010	2019
Obyvatel	cca 800	2094	2863	4570	4890	5349	7965	7680

Galerie

• 

  Panorama centra města z Plzeňské ulice

• 
• 

  Masarykovo náměstí

• 

  Kostel Všech Svatých s kasulovými okny

• 

  Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny

• 

  Zahrada minoritského kláštera

• 

  Střední odborná škola v Benešově ulici

• 

  Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

• 

  Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici

• 

  Husitská bašta v Plzeňské ulici

• 

  Masarykovo náměstí

• 

  Radniční zahrada

• 

  Renesanční kamenný most s městskou branou

• 

  Plastika 13. poledníku

Části města

• Stříbro
• Butov
• Jezerce
• Lhota u Stříbra
• Milíkov
• Otročín
• Těchlovice

Osobnosti

• Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
• Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
• Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
• Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu
• Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
• Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
• Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec
• Vratislav Maňák (*1988), spisovatel a novinář

Partnerská města

• Fano, Itálie
• Moncoutant, Francie
• Olešnice nad Halštrovem, Německo
• Vohenstrauss, Německo

Spřátelená města

• Berchtesgaden, Německo
• Dienten, Rakousko
• Dinkelsbühl, Německo

Odkazy

Literatura

• BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132. 
• BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8. 
• HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006. 
• In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

• Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
• Městská autobusová doprava ve Stříbře
• Městské muzeum ve Stříbře
• Synagoga ve Stříbře
• Štola Prokop (Stříbro)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
• Průvodce Stříbro ve Wikicestách
• Oficiální stránky
• Stříbro v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stříbro aktuálně
• Stříbro ve fotografiích včera a dnes
• Renesanční silniční dvoumost

Autoritní data	Biblio: 9b52f798-bccc-4f5e-b03e-3ec10ddb0de2 NKC: ge130994 GND: 10017663-X VIAF: 138129402 WorldCat Identities (skrze VIAF): 138129402

Portály: Česko | Geografie