Přeskočit na obsah

Stříbro (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stříbro
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem a budovou radnice
Znak města StříbroVlajka města Stříbro
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecStříbro
Obec s rozšířenou působnostíStříbro
(správní obvod)
OkresTachov
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 060 (2025)[1]
Rozloha47,78 km²[2]
Nadmořská výška399 m n. m.
PSČ349 01
Počet domů1 475 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 1
349 01 Stříbro
posta@mustribro.cz
StarostaMartin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Stříbro
Další údaje
Kód obce561215
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži, od níž je odvozen německý název města. Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj⁠?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[5]

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

V letech 1938 až 1945 bylo Stříbro v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli obyvatelé německé národnosti vysídleni a ve městě došlo k výměně obyvatelstva.

Zajímavost z historie

[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby Jagdschutzverein Mies. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 795 4 179 3 978 3 905 4 570 4 890 5 349 4 601 4 936 5 978 6 394 7 391 7 410 7 410 7 134
Počet domů 432 444 473 497 530 541 693 797 681 729 783 1 027 1 084 1 191 1 191

Části města

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1976–1991 byl součástí města také Vranov, v letech 1980–1991 také Benešovice, Kšice, Sulislav a Záchlumí a v letech 1980–2001 také Lom u Stříbra a Sytno.[9]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Město stojí na křižovatce silnic II/193, II/230 a II/605. Vede jím železniční trať Plzeň–Cheb, u které stojí stanice Stříbro.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Kulturní instituce

[editovat | editovat zdroj]

V přízemí budovy bývalého kláštera sídlí Městské muzeum ve Stříbře. Zde se nachází v severní části ambitu křížová cesta, z které lze vstoupit do torza kostela svaté Máří Magdaleny. Zde byla také odkryty dva gotické portály a další architektonické prvky. Muzeum je koncipováno jako vlastivědné a zaměřuje se na hornictví a navazující obory. Z děkanského kostela Všech svatých lze vystoupat na vyhlídkovou věž.[10]

Od roku 2005 je ve městě Hornický skanzen, založený Hornickým spolkem, s venkovní expozicí důlní techniky. Je v něm vystavena důlní technika používaná v minulosti: důlní vozy, vrtací kladiva, různé typy okovů, hydraulický a mechanický výklopník, důlní nakladače různých typů, vrtací soustavy a další. V areálu je vstup do tzv. průzkumné štoly s expozicí způsobů těžby ve středověku nebo ve 19. a 20. století.[11]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
  • Kostel Všech svatých
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kostel sv. Petra
  • Renesanční radnice
  • Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[12]
  • Minoritský klášter
  • Městské opevnění
  • Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[13]
  • Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
  • Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
  • 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[14]
  • Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Panorama centra města z Plzeňské ulice
    Panorama centra města z Plzeňské ulice
  • Budova radnice
    Budova radnice
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
    Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
  • Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
    Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
  • Zahrada minoritského kláštera
    Zahrada minoritského kláštera
  • Střední odborná škola v Benešově ulici
    Střední odborná škola v Benešově ulici
  • Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
    Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
  • Husitská bašta v Plzeňské ulici
    Husitská bašta v Plzeňské ulici
  • Masarykovo náměstí
    Masarykovo náměstí
  • Radniční zahrada
    Radniční zahrada
  • Renesanční kamenný most s městskou branou
    Renesanční kamenný most s městskou branou
  • Plastika 13. poledníku
    Plastika 13. poledníku

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Spřátelená města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
  5. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300. 
  6. ↑ ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úvod [online]. Městské muzeum ve Stříbře [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hornický skanzen [online]. Hornický spolek Stříbro [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132. 
  • BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8. 
  • HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006. 
  • In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Stříbro
Části obce
Města, městyse a obce okresu Tachov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stříbro_(okres_Tachov)&oldid=24761043“