Stříbro (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stříbro
Pohled na centrum Stříbra od jihovýchodu

Pohled na centrum Stříbra od jihovýchodu

znak obce Stříbrovlajka obce Stříbroznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0327 561215
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1): Tachov (CZ0327)
obec s rozšířenou působností: Stříbro
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 47,8 km²
počet obyvatel: 7 684 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 399 m n. m.
PSČ: 349 01
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Masarykovo náměstí 1
349 01 Stříbro
starosta / starostka: Karel Lukeš
Oficiální web: www.mustribro.cz
E-mail: posta@mustribro.cz

Stříbro
Red pog.svg
Stříbro
Zdroje k infoboxu a částem obce

Stříbro (dříve německy též Mies) je město v západních Čechách v Plzeňském kraji, 30 km západně od Plzně. Leží na řece Mži v nadmořské výšce 399 m a rozloha města činí 18,78 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kronikář Václav Hájek z Libočan († 1553) ve své Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.

Roku 1253 je ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka.

Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami se Stříbro řadilo ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo také tři kostely a tři kláštery.

Roku 1421 se Jan Žižka pokoušel bez úspěchu město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové.

V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří pak byli na hlavu poraženi v památné bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města.

Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most.

Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

Počátkem roku 2012 mělo Stříbro 7 895 obyvatel.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
Radnice ve Stříbře
  • kostel Všech svatých
  • kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • kostel sv. Petra
  • renesanční radnice
  • renesanční mostní věž
  • minoritský klášter
  • husitská bašta
  • morový mariánský sloup Lazara Widmanna

Na Křížovém vrchu východně od města se nachází Křížová cesta, obnovená roku 2013.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku se navždy zvonilo zdarma.

Vývoj obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Rok 1651 1750 1763 1910 1921 1930 2010
Obyvatel cca 800 2094 2863 4570 4890 5349 7965

Části města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spřátelená města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien : [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • P. HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]