Stříbro (okres Tachov)

Stříbro
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU (obec)	CZ0327 561215
Kraj (NUTS 3)	Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1)	Tachov (CZ0327)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec	Stříbro
Historická země	Čechy
Katastrální výměra	47,8 km²
Zeměpisné souřadnice	49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	7 701 (2018) (e)
Nadmořská výška	399 m n. m.
PSČ	349 01
Zákl. sídelní jednotky	16
Části obce	7
Katastrální území	7
Adresa městského úřadu	Masarykovo náměstí 1 349 01 Stříbro
Starosta	Václav Votava
Oficiální web: www.mustribro.cz
Email: posta@mustribro.cz
Stříbro
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. Žije zde přibližně 7 700 obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km².

Historie

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.^[zdroj?] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu. Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleno a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.

• Kostel Všech svatých
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel sv. Petra
• Renesanční radnice
• Renesanční mostní věž
• Minoritský klášter
• Husitská bašta
• Mariánský sloup od sochaře Lazara Widemanna
• Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935. Je dochováno přes 90 náhrobků.
• Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013

Školství

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Pověsti

Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku, se navždy zvonilo zdarma.

Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.

Obyvatelstvo

Radnice ve Stříbře

Kostel Všech svatých

Rok	1651	1750	1763	1910	1921	1930	2010
Obyvatel	cca 800	2094	2863	4570	4890	5349	7965

Galerie

• 

  Panorama centra města z Plzeňské ulice

• 

  Masarykovo náměstí

• 

  Kostel Všech Svatých

• 

  Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny

• 

  Zahrada minoritského kláštera

• 

  Střední odborná škola v Benešově ulici

• 

  Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

• 

  Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici

• 

  Husitská bašta v Plzeňské ulici

• 

  Masarykovo náměstí

• 

  Radniční zahrada

• 

  Renesanční kamenný most s městskou branou

Části města

• Stříbro
• Butov
• Jezerce
• Lhota u Stříbra
• Milíkov
• Otročín
• Těchlovice

Osobnosti

• Vincenc Houška (1766–1840), hudební skladatel
• Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), kazatel a spisovatel
• Amandus Streer (1702–1783), benediktin, opat Kladrubského kláštera
• Adolf Streer von Streeruwitz (1828–1890), starosta města v 2. polovině 19. století, poslanec Říšské rady a zemského sněmu
• Ernst Streeruwitz (1874–1952), syn Adolfa Streera von Streeruwitz, meziválečný rakouský kancléř
• Hans Strziska (1866–1922), politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a okresní starosta
• Albert Werunsky (1843–1915), advokát a poslanec

Partnerská města

• Vohenstrauss, Německo
• Oelsnitz/Vogtl., Německo
• Fano, Itálie

Spřátelená města

• Berchtesgaden, Německo
• Dinkelsbühl, Německo
• Dienten, Rakousko

Odkazy

Literatura

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
• P. HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro

Související články

• Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříbře
• Městská autobusová doprava ve Stříbře
• Městské muzeum ve Stříbře
• Synagoga ve Stříbře
• Štola Prokop (Stříbro)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbro ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Stříbro ve Wikislovníku
• Průvodce Stříbro ve Wikicestách
• Oficiální stránky
• Územně identifikační registr ČR. Obec Stříbro v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online. 
• Stříbro aktuálně
• Stříbro ve fotografiích včera a dnes
• Renesanční silniční dvoumost

Autoritní data: AUT: ge130994 | VIAF: 138129402

Portály: Česko | Geografie