Dlouhý Újezd
| Dlouhý Újezd | |
|---|---|
 židovský hřbitov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tachov |
| Obec s rozšířenou působností | Tachov (správní obvod) |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′6″ s. š., 12°37′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 416 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,50 km²[2] |
| Katastrální území | Dlouhý Újezd |
| Nadmořská výška | 527 m n. m. |
| PSČ | 347 01 |
| Počet domů | 115 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dlouhý Újezd 170 347 01 Tachov 1 urad@dlouhyujezd.cz |
| Starosta | Miroslav Křížek |
| Oficiální web: www | |
  Dlouhý Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 560839 |
| Kód části obce | 26697 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlouhý Újezd (německy Langendorflas) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 416[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Nejpozději od toho roku zde stála tvrz jednoho z manů (rytířů) tachovského manského obvodu. Ten se spolu s Chody a s dalšími tachovskými many podílel na ochraně hranic.[4] Tvrz byla později přestavena na zámeček. Dlouhý Újezd byl v minulosti znám pod názvy Lengendorfflein, Dlouhý Dorflin nebo Darplez. Až do konce druhé světové války se vesnice oficiálně jmenovala Langendörflas, neboť do konce druhé světové války byla většina obyvatelstva německé národnosti.[5]
V 17. a 18. století vlastnili Dlouhý Újezd Habsberkové a Perglarové. To se změnilo roku 1766, kdy byla vesnice začleněna do tachovského panství. V osmnáctém století zde byl založen také židovský hřbitov, jehož zbytky se nalézají západně od obce.[5]
Po odsunu všech obyvatel se začal používat český název Dlouhý Újezd (prvně zmíněný kolem roku 1920). Současný počet obyvatel dosahuje téměř poloviny původního počtu před odsunem.
Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Tachov.[6] V roce 1989 byl renovován starý židovský hřbitov. V devadesátých letech v Dlouhém Újezdě fungovala restaurace, bistro, obchod a noční klub Ibiza.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 840 | 630 | 641 | 724 | 727 | 675 | 647 | 275 | 264 | 282 | 277 | 235 | 279 | 373 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Usedlost č.ev. 1
- Usedlost č.ev. 12
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 13–15.
- ↑ a b c PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 26.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 97.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhý Újezd na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dlouhý Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky Obce Dlouhý ÚJezd
