Lazar Widemann

Lazar Widemann
Lazar Widemann
Narození	13. prosince 1697, 18. prosince 1697 nebo 13. prosince 1699; Plzeň
Úmrtí	29. ledna 1769; Křimice
Povolání	sochař a řezbář
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Lazar Widemann (také Widmann, Wideman, Widman; 13. prosince 1697, Plzeň, Habsburská monarchie – 29. ledna 1769, Křimice, Habsburská monarchie) byl český sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Byl nejvýznamnější a zřejmě nejtalentovanější z generace těsně navazující na Matyáše Bernarda Brauna.^[1] Pochován je u farního kostela ve Vejprnicích.

Život

Narodil se 13. prosince 1697 v Plzni, plzeňským měšťanům Kristiánovi a Markétě Widemannovým. Již od mládí spolupracoval spolu s otcem na různých dílech, především v Plzni, např. sochařská výzdoba morového sloupu na náměstí Republiky v Plzni. Tovaryšskou cestu podnikl do Itálie, Bavorska a Rakouska, kde v Salcburku získal v Donnerově dílně mramorářskou zručnost a technickou jistotu. První doložená zakázka pochází z roku 1736, jednalo se o výzdobu interiéru kostela sv. Vojtěcha ve Vejprnicích. K jeho nejvýznamnějším dílům patří výzdoba kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou, sochařská výzdoba interiéru a ohradní zdi kostela sv. Václava v Žinkovech či jezdecká socha sv. Jiří v boji s drakem u zámku v Křimicích. Sám sebe údajně zpodobnil ve tváři hříšníka doprovázejícího řezbu sv. Libora z hlavního oltáře kostela v Poříčí nad Sázavou. Zemřel 29. ledna 1769 na zámku v Křimicích. O dva dny později byl pochován u farního kostela ve Vejprnicích (hřbitov byl později zrušen a náhrobek odstraněn). Widemann tvořil ve stylu Brokoffově, častým zadavatelem jeho děl byl hrabě z Vrtby, pro něhož zhotovoval díla z pískovce, alabastru a slonoviny.

Dílo

Plzeňský kraj

Plzeň, náměstí Republiky, sochařská výzdoba morového sloupu (spolu s otcem Kristiánem Widemannem)
Žinkovy, kostel sv. Václava, sochařská výzdoba zdi areálu kostela
Žinkovy, kostel sv. Václava, řezbářská výzdoba interiéru kostela
Vejprnice, kostel sv. Vojtěcha, řezbářská a sochařská výzdoba interiéru i exteriéru kostela
Plzeň, Saský (Rooseveltův) most, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera
Křimice, jezdecká socha sv. Jiří v boji s drakem
Plzeň, chrám svatého Bartoloměje, řezbářská výzdoba oltáře sv. Kříže v presbytáři
Stříbro, děkanský kostel Všech svatých, řezbářská výzdoba hlavního oltáře, a mariánský sloup

Čechy

Mariánské sousoší v Písku, spolupráce s otcem 1714-1715, sochy světců na balustrádě: Pius V., sv. Václav, sv. Josef s Ježíškem^[2])
Praha, Staroměstské náměstí, dům U Vola, socha Josefa s Ježíškem na nároží domu
Písek, náměstí Mikoláše Alše, mariánský sloup (spolu s otcem Kristiánem Widemannem)
Poříčí nad Sázavou, kostel svatého Havla, výzdoba
Konopiště, zámecká kaple sv. Jiljí, výzdoba
Vodňany, socha Boha Otce z barokního vybavení děkanského kostela (v tamním Městském muzeu^[3])

Odkazy

Reference

↑ NPU, Exkurze na téma „Barokní socha v krajině“. www.npu.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-01.
↑ Oldřich J. BLAŽÍČEK, Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Praha 1958, s. 114
↑ http://www.muzeumvodnany.cz/ Městské muzeum a galerie

Literatura

Kovařík, V.: Sochař Lazar Widemann (1697-1769) a jeho dílo v západních Čechách, Plzeňský kraj 2006
Korelus, P.: Žinkovké sochy mají naději, Plzeňský deník 10.4.2013, str. 2

Externí odkazy

[1] NPU, Exkurze na téma „Barokní socha v krajině“. www.npu.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-01.

[2] Oldřich J. BLAŽÍČEK, Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Praha 1958, s. 114

[3] ttp://www.muzeumvodnany.cz/ Městské muzeum a galerie

[1]

[2]

[3]