Vodňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vodňany
Náměstí Svobody
Náměstí Svobody
Znak města VodňanyVlajka města Vodňany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0316 551953
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVodňany
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°8′53″ s. š., 14°10′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 848 (2022)[1]
Rozloha36,34 km²
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ389 01
Počet domů1 871 (2021)[2]
Počet částí obce9
Počet k. ú.6
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Vodňany
Náměstí Svobody 18/1
389 01 Vodňany
muvod@muvodnany.cz
StarostaMilan Němeček
Oficiální web: www.vodnany.eu
Vodňany
Vodňany
Další údaje
Kód obce551953
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodňany (německy Wodnian) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, 30 km severozápadně od Českých Budějovic na řece Blanici. Ve městě žije přibližně 6 800[1] obyvatel. Město je známé svou rybářskou a rybníkářskou tradicí.[3] Ve městě je památková zóna zahrnující městské opevnění a na části území obce jsou památkové zóny Libějovicko-Lomecko a Křtětice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť, podle archeologických nálezů na přelomu 12. a 13. století. Přemyslovci, počínaje Václavem I., se v zakládání svých fundací zaměřili na jihočeské oblasti, kde byl jejich vliv do té doby malý. Přemysl Otakar II.[4] snahu svého otce znásobil, chtěje královskou moc posílit vůči mocnému rodu Vítkovců. Vodňany nesou shodný půdorys s jím zakládanými městy jako jsou České Budějovice, Písek nebo Bechyně. O založení města se nedochovaly žádné doklady, ale vzhledem ke shodnému půdorysu, pravidelné uliční síti a systémovými kroky stejnými jako u dalších založení lze předpokládat, že zakladatelem města byl právě Přemysl Otakar II.[5]

Kostel Narození Panny Marie
Opevnění

Roku 1327 král Jan Lucemburský zmínil mimo jiné také obyvatele obce Budnana.[6] Jako královské město jsou Vodňany uvedeny v roce 1336 v privilegiích, které městu udělil Jan Lucemburský. Město později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci v jižní Čechách. O dvacet let později je dobyl Jan Žižka[7][8] a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. století se začaly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny.

Během česko-uherských válek byl na město kvůli loajalitě Jiřímu z Poděbrad dne 19. nebo 20. července 1468 podniknut útok vojska katolické Zelenohorské jednoty, vedené Janem I. Konopišťským ze Šternberka a Jindřichem IV. z Hradce, který vedl k porážce vodňanských bitvu u Kraví hory[9] nedaleko od města. Vodňany byly následně vypleněny.

Na území Vodňanských Svobodných Hor mezi Bavorovem a Vodňany se těžily drahé kovy. V roce 1547 byly Vodňany povýšeny na královské horní město a tuto skutečnost dokládá i městský znak.[5]

Na počátku třicetileté války bylo město vypleněno, připraveno o majetek a v roce 1623 zastaveno donu Baltazarovi de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům.[8] Vyplacením zástavy město 1705[8] opět získalo svobodu.

Podle městské kroniky v letech 1722, 1757 a 1781[10] propukly ve Vodňanech požáry, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek. Rozšíření města v polovině 19. století si vyžádalo zboření městských bran a opevnění tvořeného vodním příkopem, parkány a několika čtvercovými baštami.

V roce 1900 dosahoval počet obyvatel Vodňan 4412, o deset let později to bylo 4609.[11] Rozvoj města umožnila hlavně železnice (Železniční trať Číčenice – Nové Údolí). Díky ní přišel do jihočeského města průmysl. Vodňany však neměly štěstí na hlavní železniční trať, která se městu obloukem přes Číčenice vyhnula.

V roce 1945 probíhala okolo Vodňan demarkační čára. Ve Vodňanech byly jednotky americké armády. Dne 12. května 1945 se v místní spořitelně setkali sovětští generálové Tichonov a Masovčuk s americkým generálem Brownem.[12][13]

Od 1. 7. 1996

Části města[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Jedním z největších podniků ve Vodňanech je firma A. Pöttinger, která vyrábí zemědělské stroje. Patří do společnosti, která sídlí v Rakousku.

Ve Vodňanech sídlí také společnost Vodňanská drůbež provozující velké drůbežárny, které produkují tzv. vodňanské kuře. Drůbežárny patří do koncernu Agrofert a zaměstnávají cca 650 lidí.[14] Podle zprávy Deníku Referendum z roku 2017 v tomto podniku pracovalo mnoho cizinců, kteří sem byli posíláni agenturami.[14]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodňany leží na železniční trati 197 (Číčenice – Bavorov – Prachatice – Volary). Železniční stanice Vodňany je situována poblíž centra města, asi 400 m jihovýchodně od náměstí. Na téže trati se v katastru města v místní části Pražák nalézá ještě železniční zastávka Pražák. Železniční dopravu zde zajišťuje společnost GW Train Regio.

Při severovýchodním okraji města se mimoúrovňově kříží silnice I/20 (do Písku a Českých Budějovic) se silnicí I/22 (do Strakonic). Tyto hlavní silnice město míjejí obchvatem po východní, respektive severní straně. Přímo skrze Vodňany prochází silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary.

Střední rybářská škola[editovat | editovat zdroj]

Historická budova střední rybářské školy

Střední rybářská škola ve Vodňanech (SRŠ) byla založena v roce 1920. Je to jediná škola nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku, kde se vyučuje studijní obor rybářství.[15] Historická budova školy nese letopočet 1923. Vyučovat se v ní začalo od září 1924. V roce 1921 se začalo s budováním menších rybníků pro praktickou výuku žáků.[15] Až do roku 1953 byla škola dvouletá, tzv. mistrovská, od roku 1947 pak čtyřletá. V roce 1953 vzniklo Školní rybářství Protivín, na jehož rybnících probíhá praktická výuka žáků. Škola obhospodařuje také rybářské revíry Blanice 3 a Zlatý potok.[15] Až do roku 1992 působila SRŠ pro celé Československo. V roce 1996 byla při SRŠ zřízena Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie.

Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický[editovat | editovat zdroj]

Založen v roce 1921, ve Vodňanech od března 1953. Od roku 1996 součást Jihočeské univerzity. Od roku 2009 součást Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.[16][17]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vodňanech.
Dům U Čápů, ve kterém žil J.ulius Zeyer
Bývalá synagoga
Vodňanské náměstí Svobody večer
Pomník Jana Žižky
Pomník Obětem komunistické zvůle
  • Kostel svatého Jana Křtitele – dříve špitální a hřbitovní, písemně připomínaný k roku 1414, současná stavba je klasicistní vysvěcená roku 1848, oltářní obraz Křest Páně darovala rakouská císařovna Karolína Augusta Bavorská. Hřbitov byl v 80. letech 20. století zrušen a přeměněn v pietní zahradu, zůstala zachována jen děkanská hrobka a hrobky rodin Heritesových a Mokrých.
  • Kašna uprostřed náměstí: barokního původu, přestavěná roku 1928, alegorickou sochu Svobody vytesal Josef Kvasnička, na pilíři jsou štítky s emblémy rybářství, zemědělství a průmyslu.[19]
  • Dům čp. 1 s renesanční atikou je bývalá lékárna. Žil v něm spisovatel a novinář František Herites.[20]
  • Patrový barokní dům U Čápů čp. 43, původně statek, nyní učňovská škola; v Zeyerových sadech; v letech 1890-1899 zde žil Julius Zeyer , na fasádě je pamětní deska; v domě je škola
  • Městské hradby se čtyřmi hranolovými baštami z 15. až první poloviny 16. století
  • Mlýnský náhon s kamenným můstkem a barokní sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá židovská synagoga, zdevastovaná po roce 1939, přepatrovaná po roce 1945 na byty, nyní slouží jako Rybářské muzeum
  • Pomník Jana Žižky
  • Pomník Petra Chelčického v Zeyerových sadech - z roku 1914; kamenná stéla s bronzovou reliéfní deskou; podle návrhu Františka Bílka provedl J. V. Dušek z Tábora.
  • Pomník obětem komunistické zvůle, se jmény (Mons. Tomáš Beránek, Alois Rádl)
  • Park Jana Pavla II.- v parkové úpravě byly ze zrušeného hřbitova ponechány dvě výklenkové kaple se sochami z 19. století a hrobka rodiny Mokrých.
  • V katastrálním území města leží přírodní rezervace Záhorský rybník (3,7 km západně) a přírodní památka Malý ústavní rybník (1,5 km severozápadně). Poblíž Záhorského rybníka rostou památné stromy Zeyerův dub a Heritesův dub a Lípa u rybářské školy severně od města.
  • Židovský hřbitov v Pražáku u Vodňan

Městské muzeum a galerie Vodňany[editovat | editovat zdroj]

Významná regionální kulturně-historická instituce, založená jako výstava roku 1895 a otevřená jako stálá expozice roku 1905. Sídlí ve druhém patře historické budovy radnice na náměstí Svobody. Vlastní téměř 14 tisíc sbírkových předmětů, počínaje archeologickými nálezy od pravěku po středověk (např. vodňanské zlato, Chelčický poklad), barokní vybavení z děkanského kostela (např. socha Boha Otce od Lazara Widemanna), model sochy múzy od Jaroslava Maudra, dále je obrazárna (mj. Vojtěch Hynais, Karel Vítězslav Mašek, Jan Zrzavý), množství kreslených kartónů pro sgrafitta od Mikoláše Alše, sbírky nábytku, textilu, kolekce keramiky, skla a šperků, pamětní síně Julia Zeyera a Františka Heritese s původním zařízením z jeho lékárny a s knihovnou, sbírka sečných a palných zbraní. Z přírodovědné sbírky vyniká krokodýl nilský. Další exponáty se objevují na pravidelných výstavách.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ HARTMAN. Praktika v rybníkářství. 2. vyd. Vodňany: [s.n.], 2016. 375 s. 
  4. ↑ KOFRÁNKOVÁ, Václava. Zlatý král a chudý hrabě Přemysl Otakar II. a Rudolf Habsburský v historických tradicích. Praha: Lika klub, 2012. 158 s. ISBN 978-80-86069-77-7. 
  5. ↑ a b Historie [online]. Vodňany: Městský úřad Vodňany [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Regesta diplomatice necno epistolaria regni Bohemiae et Moraviae, III, Pragae 1892, s. 507, č. 1297
  7. ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka z Trocnova. Praha: Dobrovský, 2014. 265 s. (Omega). ISBN 978-80-7390-108-0. 
  8. ↑ a b c MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres prachatický. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 339. 
  9. ↑ Číčenice - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan. Díl III. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 124. Dále jen Mostecký (1940). 
  11. ↑ Mostecký (1940), s. 178.
  12. ↑ PECHA, Miloslav; VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939-1945. 2. vyd. České Budějovice: [s.n.], 2006. ISBN 80-239-6411-9. S. 230. 
  13. ↑ Vzpomínka 60 let stará. Městské muzeum a galerie Vodňany [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b ZUZANA, Vlasatá. Jak Andrej Babiš dává práci: ukrajinské agenturní mafii. Deník Referendum [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c SRŠ Vodňany. www.srs-vodnany.cz [online]. [cit. 10-11-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-02-2015. 
  16. ↑ NOVOTNÝ, Miroslav. Dějiny vyššího školství a vzdělanosti na jihu Čech od středověkých počátků do současnosti. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita ISBN 80-7040-883-9. S. 216–218. 
  17. ↑ Fakulta rybářství a ochrany vod JU - Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH). www.frov.jcu.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.farnost-vodnany.cz [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-01. 
  19. ↑ http://www.vodnany.eu/vismo/dokumenty2.asp?u=18428&id_org=18428&id=34987&p1=213
  20. ↑ HERITES, František. Vodňanské vzpomínky. 2. vyd. Praha: Nakladatelství J. Otto, 1941. 92 s. 
  21. ↑ https://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-galerie
  22. ↑ ZEYER, Julius. Dům u tonoucí hvězdy. [s.l.]: Jiří Chvojka, 1996. 98 s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany

k. ú. Vodňany (Vodňany I • Vodňany II • Pražák • Vodňanské Svobodné Hory) • Křtětice • Radčice • Čavyně • Újezd • Hvožďany

Města, městyse a obce okresu Strakonice
Bavorov • Bělčice • Bezdědovice • Bílsko • Blatná • Bratronice • Březí • Budyně • Buzice • Cehnice • Čečelovice • Čejetice • Čepřovice • Čestice • Číčenice • Doubravice • Drahonice • Drachkov • Drážov • Droužetice • Dřešín • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí • Hornosín • Hoslovice • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot • Chrášťovice • Jinín • Kadov • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov • Krašlovice • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice • Libětice • Litochovice • Lnáře • Lom • Mačkov • Malenice • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice • Mnichov • Mutěnice • Myštice • Nebřehovice • Němčice • Němětice • Nihošovice • Nišovice • Nová Ves • Novosedly • Osek • Paračov • Pivkovice • Pohorovice • Pracejovice • Předmíř • Přední Zborovice • Předslavice • Přechovice • Přešťovice • Radějovice • Radomyšl • Radošovice • Rovná • Řepice • Sedlice • Skály • Skočice • Slaník • Sousedovice • Stožice • Strakonice • Strašice • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice • Škvořetice • Štěchovice • Štěkeň • Tchořovice • Truskovice • Třebohostice • Třešovice • Úlehle • Únice • Uzenice • Uzeničky • Vacovice • Velká Turná • Vodňany • Volenice • Volyně • Záboří • Zahorčice • Zvotoky
legenda: město, městys, obec
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodňany&oldid=21383357“