Vodňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vodňany
Náměstí Svobody ve Vodňanech
Náměstí Svobody ve Vodňanech
Znak města VodňanyVlajka města Vodňany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0316 551953
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vodňany
Okres (LAU 1) Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 49°8′53″ s. š., 14°10′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 7 028 (2020)[1]
Rozloha 36,36 km²
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 389 01
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 16
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Vodňany
Náměstí Svobody 18/1
389 01 Vodňany
muvod@muvodnany.cz
Starosta Milan Němeček
Oficiální web: www.vodnany.eu
Vodňany
Vodňany
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodňany (německy Wodnian) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, 29 km severozápadně od Českých Budějovic na řece Blanici. Ve městě žije přibližně 7 000[1] obyvatel. Město je známé svou rybářskou a rybníkářskou tradicí.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť, podle archeologických nálezů na přelomu 12. a 13. století. Přemyslovci, počínaje Václavem I., se v zakládání svých fundací zaměřili na jihočeské oblasti, kde byl jejich vliv do té doby malý. Přemysl Otakar II.[3] snahu svého otce znásobil, chtěje královskou moc posílit vůči mocnému rodu Vítkovců. Vodňany nesou shodný půdorys s městy zakládanými tímto pátým českým králem, jako jsou České Budějovice, Písek, Bechyně apod. Přestože se nedochovaly o založení města žádné doklady, jako ostatně u mnohých měst založených Přemyslem Otakarem II., shodným půdorysem, pravidelnou sítí ulic a systémovými kroky u dalších založení se dá s velkou pravděpodobností usuzovat na založení Vodňan, coby královského města, právě Přemyslem Otakarem II.[4]

Roku 1327 král Jan Lucemburský zmiňuje mimo jiné také obyvatele obce Budnana.[5] Jako královské město jsou Vodňany uvedeny v roce 1336 v privilegiích, které městu udělil Jan Lucemburský. Město později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci v jižní Čechách. O dvacet let později je dobyl Jan Žižka[6][7] a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. století se začaly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny.

Na území Vodňanských Svobodných Hor mezi Bavorovem a Vodňany se těžily drahé kovy. V roce 1547 byly Vodňany povýšeny na královské horní město a tuto skutečnost dokládá i městský znak.[4]

Na počátku třicetileté války bylo město vypleněno, připraveno o majetek a v roce 1623 zastaveno donu Baltazarovi de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům.[7] Vyplacením zástavy město 1705[7] opět získalo svobodu.

Podle městské kroniky v letech 1722, 1757 a 1781[8] propukly ve Vodňanech požáry, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek. Rozšíření města v polovině 19. století si vyžádalo zboření městských bran a opevněním a vodním příkopem, parkány a několika čtvercovými baštami.

V roce 1900 dosahoval počet obyvatel Vodňan 4412, o deset let později to bylo 4609.[9] Rozvoj města umožnila hlavně železnice (Železniční trať Číčenice – Nové Údolí). Díky ní přišel do jihočeského města průmysl. Vodňany však neměly štěstí na hlavní železniční trať, která se městu obloukem přes Číčenice vyhnula.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vodňanech.
  • Děkanský kostel Narození Panny Marie, v základech a presbytáři dochovaná gotická stavba, písemně uváděná od roku 1317. V letech 1894–1897 se uskutečnila novogotická přestavba chrámu do současné podoby podle plánů Josefa Mockera. Kostel dostal nové oltáře, nástěnné malby a okenní sklomalby byly vytvořeny podle kartonů Mikoláše Aleše (které se dochovaly v muzeu, stejně jako zbytky barokního zařízení). Křížovou cestu namaloval akad. malíř Josef Bosáček.[10] Věž je vysoká 64 metrů a je v ní zavěšeno 6 zvonů, nejstarší z nich Marek byl odlit roku 1725.
  • Kostel sv. Jana Křtitele – dříve špitální a hřbitovní, písemně připomínaný k roku 1414, současná stavba je klasicistní vysvěcená roku 1848, oltářní obraz Křest Páně darovala rakouská císařovna Karolína Augusta Bavorská. Hřbitov byl v 80. letech 20. století zrušen a přeměněn v pietní zahradu, zůstala zachována jen děkanská hrobka a hrobky rodin Heritesových a Mokrých.
  • Kašna uprostřed náměstí: barokního původu, přestavěná roku 1928, alegorickou sochu Svobody vytesal Josef Kvasnička, na pilíři jsou štítky s emblémy rybářství, zemědělství a průmyslu.[11]
  • Dům čp. 1 s renesanční atikou je bývalá lékárna. Žil v něm spisovatel a novinář František Herites.[12]
  • Patrový dům "U Čápů" čp. 43 v Zeyerových sadech, kde žil Julius Zeyer, na fasádě je pamětní deska.
  • Městské hradby se čtyřmi hranolovými baštami z 15. až 1. poloviny 16. století.
  • Mlýnský náhon s kamenným můstkem a barokní sochou sv. Jana Nepomuckého.
  • Bývalá židovská synagoga.
  • Pomník Jana Žižky.

Okolí

Městské muzeum a galerie Vodňany[editovat | editovat zdroj]

Významná kulturně-historická instituce, založená jako výstava roku 1895 a otevřená jako stálá expozice roku 1905, sídlí v budově radnice na náměstí Svobody, vlastní téměř 14 tisíc sbírkových předmětů, počínaje archeologickými nálezy od pravěku po středověk (např. vodňanské zlato Chelčický poklad), barokní vybavení z děkanského kostela (např. Lazar Widemann:Socha Boha Otce), dále je obrazárna (mj. Vojtěch Hynais, Jan Zrzavý), sbírky nábytku, textilu a šperků, historické nádobí, pamětní síně Julia Zeyera a Františka Heritese s původním zařízením a knihovnou, sbírka sečných a palných zbraní, z přírodovědné sbírky vyniká krokodýl nilský. Další exponáty se objevují na pravidelných výstavách.[14]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Vodňanech se mj. narodili:

Střední rybářská škola[editovat | editovat zdroj]

Střední rybářská škola ve Vodňanech (SRŠ) byla založena v roce 1920. Je to jediná škola nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku, kde se vyučuje studijní obor rybářství.[16] Historická budova školy nese letopočet 1923. Vyučovat se v ní začalo od září 1924. V roce 1921 se začalo s budováním menších rybníků pro praktickou výuku žáků.[16] Až do roku 1953 byla škola dvouletá, tzv. mistrovská, od roku 1947 pak čtyřletá. V roce 1953 vzniklo Školní rybářství Protivín, na jehož rybnících probíhá praktická výuka žáků. Škola obhospodařuje také rybářské revíry Blanice 3 a Zlatý potok.[16] Až do roku 1992 působila SRŠ pro celé Československo. V roce 1996 byla při SRŠ zřízena Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Jedním z největších podniků ve Vodňanech je firma A. Pöttinger, spol. s r.o., která vyrábí zemědělské stroje. Patří do společnosti, která sídlí v Rakousku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodňany leží na železniční trati 197 (Číčenice – Bavorov – Prachatice – Volary). Železniční stanice Vodňany je situována poblíž centra města, asi 400 m jihovýchodně od náměstí. Na téže trati se v katastru města v místní části Pražák nalézá ještě železniční zastávka Pražák. Železniční dopravu zde zajišťuje společnost GW Train Regio.

Při severovýchodním okraji města se mimoúrovňově kříží silnice I/20 (do Písku a Českých Budějovic) se silnicí I/22 (do Strakonic). Tyto hlavní silnice město míjejí obchvatem po východní, respektive severní straně. Přímo skrze Vodňany prochází silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary.

Další podniky[editovat | editovat zdroj]

Ve Vodňanech sídlí také společnost Vodňanská drůbež, a.s. provozující velké drůbežárny, které produkují tzv. vodňanské kuře. Drůbežárny patří do koncernu Agrofert a zaměstnávají cca 650 lidí.[17] Podle zprávy Deníku Referendum z roku 2017 v tomto podniku pracovalo mnoho cizinců, kteří sem byli posíláni agenturami.[17] Odměna některých měla být dokonce pouhých 7 tisíc Kč „na ruku“ za 250 hodin práce.[17]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Historická budova střední rybářské školy

  • Kostel Narození Panny Marie

  • Kostel sv. Jana Křtitele

  • Kašna na náměstí

  • Pomník Jana Žižky

  • Dům u Čápů, kde žil J. Zeyer

  • Radnice: Městský úřad a galerie

  • bývalá synagoga

  • Opevnění

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ↑ HARTMAN. Praktika v rybníkářství. 2. vyd. Vodňany: [s.n.], 2016. 375 s. 
  3. ↑ KOFRÁNKOVÁ, Václava. Zlatý král a chudý hrabě Přemysl Otakar II a Rudolf Habsburský v historických tradicích. [s.l.]: Lika klub, 2013. 176 s. 
  4. ↑ a b Historie [online]. Vodňany: Městský úřad Vodňany [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Regesta diplomatice necno epistolaria regni Bohemiae et Moraviae, III, Pragae 1892, s. 507, č. 1297
  6. ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka z Trocnova. [s.l.]: [s.n.], 2014. 272 s. ISBN 978-80-7390-108-0. 
  7. ↑ a b c MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres prachatický. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 339. (čeština) 
  8. ↑ MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 124. 
  9. ↑ MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 178. 
  10. ↑ Archivovaná kopie. www.farnost-vodnany.cz [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-01. 
  11. ↑ http://www.vodnany.eu/vismo/dokumenty2.asp?u=18428&id_org=18428&id=34987&p1=213
  12. ↑ HERITES, František. Vodňanské vzpomínky. Praha: Malá Otova knihovna, 1941. 
  13. ↑ http://www.lomec.cz/
  14. ↑ https://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-galerie
  15. ↑ ZEYER, Julius. Dům u tonoucí hvězdy. [s.l.]: Jiří Chvojka, 1996. 98 s. 
  16. ↑ a b c SRŠ Vodňany. www.srs-vodnany.cz [online]. [cit. 10-11-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-02-2015. 
  17. ↑ a b c ZUZANA, Vlasatá. Jak Andrej Babiš dává práci: ukrajinské agenturní mafii. Deník Referendum [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavla STUCHLÁ: Průvodce po vodňanských památkách a pověstech. Vodňany 2012
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • ŹEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků / str. 362. Praha: nakl. Lidové noviny, 2011. 752 s. ISBN 978-80-7422-118-7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany

k. ú. Vodňany (Vodňany I • Vodňany II • Pražák • Vodňanské Svobodné Hory) • Křtětice • Radčice • Čavyně • Újezd • Hvožďany

Města, městyse a obce okresu Strakonice
Bavorov • Bělčice • Bezdědovice • Bílsko • Blatná • Bratronice • Březí • Budyně • Buzice • Cehnice • Čečelovice • Čejetice • Čepřovice • Čestice • Číčenice • Doubravice • Drahonice • Drachkov • Drážov • Droužetice • Dřešín • Hajany • Hájek • Hlupín • Horní Poříčí • Hornosín • Hoslovice • Hoštice • Chelčice • Chlum • Chobot • Chrášťovice • Jinín • Kadov • Kalenice • Katovice • Kladruby • Kocelovice • Krajníčko • Kraselov • Krašlovice • Krejnice • Krty-Hradec • Kuřimany • Kváskovice • Lažánky • Lažany • Libějovice • Libětice • Litochovice • Lnáře • Lom • Mačkov • Malenice • Mečichov • Měkynec • Milejovice • Miloňovice • Mnichov • Mutěnice • Myštice • Nebřehovice • Němčice • Němětice • Nihošovice • Nišovice • Nová Ves • Novosedly • Osek • Paračov • Pivkovice • Pohorovice • Pracejovice • Předmíř • Přední Zborovice • Předslavice • Přechovice • Přešťovice • Radějovice • Radomyšl • Radošovice • Rovná • Řepice • Sedlice • Skály • Skočice • Slaník • Sousedovice • Stožice • Strakonice • Strašice • Strunkovice nad Volyňkou • Střelské Hoštice • Škvořetice • Štěchovice • Štěkeň • Tchořovice • Truskovice • Třebohostice • Třešovice • Úlehle • Únice • Uzenice • Uzeničky • Vacovice • Velká Turná • Vodňany • Volenice • Volyně • Záboří • Zahorčice • Zvotoky
legenda: město, městys, obec
Autoritní data: AUT: ge131319 | GND: 4446637-7 | LCCN: n82127311 | VIAF: 123181130 | WorldcatID: lccn-n82127311
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodňany&oldid=18208130“