Vodňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vodňany
Náměstí Svobody ve Vodňanech
Náměstí Svobody ve Vodňanech
Znak obce VodňanyVlajka obce Vodňany
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0316 551953
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Strakonice (CZ0316)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vodňany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 36,36 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 953 (2019)[1]
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 389 01
Zákl. sídelní jednotky 16
Části obce 9
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Městský úřad Vodňany
Náměstí Svobody 18/1
389 01 Vodňany
Starosta Milan Němeček
Oficiální web: www.vodnany.eu
Email: muvod@muvodnany.cz
Vodňany
Vodňany
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodňany (německy Wodnian) jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, 29 km severozápadně od Českých Budějovic na řece Blanici. Ve městě žije přibližně 7 000[1] obyvatel. Město je známé svou rybářskou a rybníkářskou tradicí.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť, podle archeologických nálezů na přelomu 12. a 13. století. Přemyslovci, počínaje Václavem I., se v zakládání svých fundací zaměřili na jihočeské oblasti, kde byl jejich vliv do té doby malý. Přemysl Otakar II.[3] snahu svého otce znásobil, chtěje královskou moc posílit vůči mocnému rodu Vítkovců. Vodňany nesou shodný půdorys s městy zakládanými tímto pátým českým králem, jako jsou České Budějovice, Písek, Bechyně apod. Přestože se nedochovaly o založení města žádné doklady, jako ostatně u mnohých měst založených Přemyslem Otakarem II., shodným půdorysem, pravidelnou sítí ulic a systémovými kroky u dalších založení se dá s velkou pravděpodobností usuzovat na založení Vodňan, coby královského města, právě Přemyslem Otakarem II.[zdroj?]

Roku 1327 král Jan Lucemburský zmiňuje mimo jiné také obyvatele obce Budnana.[4] Jako královské město jsou Vodňany uvedeny v roce 1336 v privilegiích, které městu udělil Jan Lucemburský. Město později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci v jižní Čechách. O dvacet let později je dobyl Jan Žižka[5][6] a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. století se začaly zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. Vzbouřilo se proti Rudolfu II., Na počátku třicetileté války bylo město vypleněno, připraveno o majetek a v roce 1623 zastaveno donu Baltazarovi de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům.[6] Vyplacením zástavy město 1705[6] opět získalo svobodu.

Podle městské kroniky v letech 1722, 1757 a 1782 propukly ve Vodňanech požáry, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek. Rozšíření města v polovině 19. století si vyžádalo zboření městských bran a opevněním a vodním příkopem, parkány a několika čtvercovými baštami.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vodňanech.
  • Děkanský kostel Narození Panny Marie, v základech a presbytáři dochovaná gotická stavba, písemně uváděná od roku 1317. V letech 1894–1897 se uskutečnila novogotická přestavba chrámu do současné podoby podle plánů Josefa Mockera. Kostel dostal nové oltáře, nástěnné malby a okenní sklomalby byly vytvořeny podle kartonů Mikoláše Aleše (které se dochovaly v muzeu, stejně jako zbytky barokního zařízení). Křížovou cestu namaloval akad. malíř Josef Bosáček.[7] Věž je vysoká 64 metrů a je v ní zavěšeno 6 zvonů, nejstarší z nich Marek byl odlit roku 1725.
  • Kostel sv. Jana Křtitele – dříve špitální a hřbitovní, písemně připomínaný k roku 1414, současná stavba je klasicistní vysvěcená roku 1848, oltářní obraz Křest Páně darovala rakouská císařovna Karolína Augusta Bavorská. Hřbitov byl v 80. letech 20. století zrušen a přeměněn v pietní zahradu, zůstala zachována jen děkanská hrobka a hrobky rodin Heritesových a Mokrých.
  • Kašna uprostřed náměstí: barokního původu, přestavěná roku 1928, alegorickou sochu Svobody vytesal Josef Kvasnička, na pilíři jsou štítky s emblémy rybářství, zemědělství a průmyslu.[8]
  • Dům čp. 1 s renesanční atikou je bývalá lékárna. Žil v něm spisovatel a novinář František Herites.[9]
  • Patrový dům "U Čápů" čp. 43 v Zeyerových sadech, kde žil Julius Zeyer, na fasádě je pamětní deska.
  • Městské hradby se čtyřmi hranolovými baštami z 15. až 1. poloviny 16. století.
  • Mlýnský náhon s kamenným můstkem a barokní sochou sv. Jana Nepomuckého.
  • Bývalá židovská synagoga.
  • Pomník Jana Žižky.

Okolí

Městské muzeum a galerie Vodňany[editovat | editovat zdroj]

Významná kulturně-historická instituce, založená jako výstava roku 1895 a otevřená jako stálá expozice roku 1905, sídlí v budově radnice na náměstí Svobody, vlastní téměř 14 tisíc sbírkových předmětů, počínaje archelogickými nálezy od pravěku po středověk (např. vodňanské zlato Chelčický poklad), barokní vybavení z děkanského kostela (např. Lazar Widemann:Socha Boha Otce), dále je obrazárna (mj. Vojtěch Hynais, Jan Zrzavý), sbírky nábytku, textilu a šperků, historické nádobí, pamětní síně Julia Zeyera a Františka Heritese s původním zařízením a knihovnou, sbírka sečných a palných zbraní, z přírodovědné sbírky vyniká krokodýl nilský. Další exponáty se objevují na pravidelných výstavách.[11]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Vodňanech se mj. narodili:

Střední rybářská škola[editovat | editovat zdroj]

Střední rybářská škola ve Vodňanech (SRŠ) byla založena v roce 1920. Je to jediná škola nejen v České republice, ale i v mezinárodním měřítku, kde se vyučuje studijní obor rybářství.[13] Historická budova školy nese letopočet 1923. Vyučovat se v ní začalo od září 1924. V roce 1921 se začalo s budováním menších rybníků pro praktickou výuku žáků.[13] Až do roku 1953 byla škola dvouletá, tzv. mistrovská, od roku 1947 pak čtyřletá. V roce 1953 vzniklo Školní rybářství Protivín, na jehož rybnících probíhá praktická výuka žáků. Škola obhospodařuje také rybářské revíry Blanice 3 a Zlatý potok.[13] Až do roku 1992 působila SRŠ pro celé Československo. V roce 1996 byla při SRŠ zřízena Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Jedním z největších podniků ve Vodňanech je firma A. Pöttinger, spol. s r.o., která vyrábí zemědělské stroje. Patří do společnosti, která sídlí v Rakousku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodňany leží na železniční trati 197 (ČíčeniceBavorovPrachaticeVolary). Železniční stanice Vodňany je situována poblíž centra města, asi 400 m jihovýchodně od náměstí. Na téže trati se v katastru města v místní části Pražák nalézá ještě železniční zastávka Pražák. Železniční dopravu zde zajišťuje společnost GW Train Regio.

Při severovýchodním okraji města se mimoúrovňově kříží silnice I/20 (do Písku a Českých Budějovic) se silnicí I/22 (do Strakonic). Tyto hlavní silnice město míjejí obchvatem po východní, respektive severní straně. Přímo skrze Vodňany prochází silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary.

Další podniky[editovat | editovat zdroj]

Ve Vodňanech sídlí také společnost Vodňanská drůbež, a.s. provozující velké drůbežárny, které produkují tzv. vodňanské kuře. Drůbežárny patří do koncernu Agrofert a zaměstnávají cca 650 lidí.[14] Podle deníku Referendum v tomto podniku pracuje mnoho cizinců, kteří jsou do podniku údajně posíláni „agenturními mafiemi“.[14] Odměna některých měla být dokonce pouhých 7 tisíc Kč „na ruku“ za 250 hodin práce.[14]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HARTMAN. Praktika v rybníkářství. 2. vyd. Vodňany: [s.n.], 2016. 375 s. 
  3. KOFRÁNKOVÁ, Václava. Zlatý král a chudý hrabě Přemysl Otakar II a Rudolf Habsburský v historických tradicích. [s.l.]: Lika klub, 2013. 176 s. 
  4. Regesta diplomatice necno epistolaria regni Bohemiae et Moraviae, III, Pragae 1892, s. 507, č. 1297
  5. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka z Trocnova. [s.l.]: [s.n.], 2014. 272 s. ISBN 978-80-7390-108-0. 
  6. a b c MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres prachatický. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 339. (čeština) 
  7. Archivovaná kopie. www.farnost-vodnany.cz [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-01. 
  8. http://www.vodnany.eu/vismo/dokumenty2.asp?u=18428&id_org=18428&id=34987&p1=213
  9. HERITES, František. Vodňanské vzpomínky. Praha: Malá Otova knihovna, 1941. 
  10. http://www.lomec.cz/
  11. https://www.muzeumvodnany.cz/muzeum-galerie
  12. ZEYER, Julius. Dům u tonoucí hvězdy. [s.l.]: Jiří Chvojka, 1996. 98 s. 
  13. a b c SRŠ Vodňany. www.srs-vodnany.cz [online]. [cit. 10-11-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-02-2015. 
  14. a b c ZUZANA, Vlasatá. Jak Andrej Babiš dává práci: ukrajinské agenturní mafii. Deník Referendum [online]. 2017-06-28 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavla STUCHLÁ: Průvodce po vodňanských památkách a pověstech. Vodňany 2012
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • ŹEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků / str. 362. Praha: nakl. Lidové noviny, 2011. 752 s. ISBN 978-80-7422-118-7. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Vodňany

k. ú. Vodňany (Vodňany I • Vodňany II • Pražák • Vodňanské Svobodné Hory) • Křtětice • Radčice • Čavyně • Újezd • Hvožďany