František Herites

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Herites
Jan Vilímek - František Herites HL.jpg
Narození 27. února 1851
Vodňany
Úmrtí 19. ledna 1929 (ve věku 77 let)
Praha
Povolání spisovatel, novinář a básník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Herites (27. února 1851 Vodňany[1]19. ledna 1929 Praha) byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vodňanech jako syn tamního lékárníka.[2] Vystudoval v Písku gymnázium a pak v Praze a Štýrském Hradci farmacii. Pracovat začal jako lékárnický praktikant nejdříve ve Štýrském Hradci, pak v Rožnově, Netolicích a Praze. Dost cestoval – navštívil Tatry, slovanský jih Evropy, v roce 1875 Itálii a 1896 Ameriku[3]. V Argentině pobyl v roce 1893 delší dobu jako novinář. Po otci převzal roku 1883 ve Vodňanech na náměstí lékárnu. Byl na čas i vodňanským starostou, zasloužil se o napojení jihočeských Vodňan na železnici a o zahájení úprav tamního kostela. Přizval k tomu svého přítele Mikoláše Alše. V roce 1895 zde uspořádal národopisnou výstavku, což vedlo k založení Městské galerie. Podnikání se mu nedařilo, raději psal, a když se zadlužil, lékárnu i rodný dům v roce 1896 prodal. Vrátil se do Prahy doufaje, že sežene místo stálého redaktora v některém časopisu. Marně, a tak se stal revizorem lékárnických účtů, sekretářem lékárnického grémia a redaktorem Časopisu českých lékárníků a u toho zůstal až do penze. Přitom ovšem byl i redaktorem Máje (1903–1914) a v tomto nakladatelství i pracoval. Byl také redaktorem almanachu Anemonky (1871) s J. Kálalem a J. Dunovským. Psal mnoho povídek a fejetonů do různých časopisů – Lumír, Zlatá Praha, Květy, Máj, Světozor[4]. Jeho jednoduché povídky s maloměstskými příběhy byly oblíbené u části veřejnosti právě pro nenáročnost.[5]

Je zařazován do tzv. lumírovské generace. Pohřben je ve Vodňanech. Na svém rodném domě má pamětní desku. Památný strom poblíž Záhorského rybníka, pod kterým prý rád sedával, je dnes zván Heritesův dub.

Jeho prasynovcem byl básník Jan Skácel.[6]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Arabesky a fresky (1880), z cesty do Itálie
  • Z mého herbáře (1882), za alegoriemi květin ukryl různé charakteristiky
  • Tajemství strýce Josefa (1882), novela z prostředí jeho rodiny
  • Arabesky a fresky II. díl (1883)
  • Za dědictvím (1883), román
  • Maloměstské humoresky (1885), sbírka povídek
  • Psáno po čarou (1885), tendenční fejetony
  • Psáno pod čarou II. díl (1886)
  • Maloměstské humoresky II. díl (1886)
  • Jan Přikryl (1887), román rozebírající národnostní problémy na Opavsku
  • Tři cesty (1892), román
  • Bez chleba (1892), povídky
  • Všední zjevy (1894), povídky
  • Bůh v lidu (1897), povídky
  • Měšťanská šlechta (1897), román
  • Povídky (1897)
  • Povídky II. díl (1900)
  • Vlny života (1900)
  • Vodňanské vzpomínky (1905), vzpomíná na přátelství O. Mokrého a J. Zeyera
  • Křemen a hlína (1909), román věnovaný zápasům o národnost
  • Bratři Harrisovi (1913), povídka pro děti
  • Amerika a jiné črty z cest (1914), cestopis
  • Pozlátko (1920), román

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. http://www.steinbauer.biz/familytree/Rodokmeny.htm#_Toc219631229
  3. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha : Prometheus, 1938. Kapitola František Herites, s. 56.  
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. Kapitola František Herites, s. 91–92.  
  5. CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury. Praha 7 : Adonai s.r.o, 2001. ISBN 80-86500-21-7. Kapitola František Herites, s. 143.  
  6. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=433

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]