Radomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O městě na Ukrajině pojednává článek Radomyšl (Ukrajina).
Radomyšl
Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina
Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina
Znak městyse RadomyšlVlajka městyse Radomyšl
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0316 551660
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStrakonice
Okres (LAU 1)Strakonice (CZ0316)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 317 (2022)[1]
Rozloha25,21 km²
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ387 31
Počet domů502 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa úřadu městyseObecní úřad Radomyšl
Maltézské nám. 82
387 31 Strakonice
obecradomysl@post.cz
StarostaIng. Luboš Peterka
Oficiální web: www.radomysl.net
Radomyšl
Radomyšl
Další údaje
Kód obce551660
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radomyšl (německy Radomischl) je městys v okrese Strakonice asi šest kilometrů severně od města Strakonice. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Radomyšl je etymologicky odvozováno od přivlastňovacího pojmenování Radomyslův – tj. majetek Radomysla.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o zdejší kurii rytířského řádu johanitů pochází z roku 1225 a nachází se v konfirmační listině krále Přemysla Otakara I., podle níž Bolemila, manželka Bavora ze Strakonic, obdarovala johanity svými pozemky.[4] První písemná zmínka o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. V roce 1320 se Radomyšl nazývá městečkem latinsky (civitacula), když Vilém Bavor ze Strakonic daroval faru s kostelem johanitům a roku 1359 řád získal i samotnou Radomyšl.

V letech 1951–1953 zde byl postaven krátkovlnný vysílač RKS Radomyšl, od roku 1956 se 107 metrů vysokou anténou. Vysílání z něj bylo ukončeno začátkem roku 2003 a 21. července 2004 byla anténní konstrukce demontována.[5]

Obec Radomyšl byla vyhlášena jihočeskou vesnicí roku 2005. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Části městyse[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radomyšli.

V centru městečka stojí původně románský kostel svatého Martina ze dvanáctého století. Dochovaná trojlodní pseudobazilika s hranolovou věží je výsledkem několika gotických a barokních přestaveb.[7] Barokní kostel svatého Jana Křtitele jihovýchodně od městečka v letech 1733–1736 nahradil starší renesanční stavbu. Nad vchodem v oblouku římsy je osazena kamenná kartuše se znakem stavebníka, maltézského velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna.[7] Ke kostelu vede křížová cesta se čtrnácti kaplemi. V prostoru severovýchodně od kostela svatého Martina se nachází archeologické naleziště, kde bylo v letech 1963–1968 prozkoumáno rozsáhlé raně středověké pohřebiště a objekty johanitské kurie.[8]

K dalším památkově chráněným objektům patří:

  • Měšťanský dům čp. 83
  • Radnice čp. 82
  • Děkanství čp. 1
  • Poustevna u kostela svatého Jana Křtitele
  • Boží muka u cesty ke hřbitovu
  • Barokní statek čp. 62 se slunečními hodinami a kaplí křížové cesty
  • Sousoší Blahoslavené Panny Marie s Ježíškem mezi svatými mučedníky Šebestiánem a Fabiánem papežem z roku 1860, na náměstí před radnicí

V novogotickém domě čp. 11 se dne 26. dubna 1779 narodil údajný nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář, což připomíná pamětní deska ve štítu nad vraty.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radomyšl, s. 524–252. 
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Praha: [s.n.], 1912. 576 s. S. 263–264. 
  5. Vysílací stanice Radomyšl v archívu SUM
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  7. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 205–206. 
  8. NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný výzkum v poloze tzv. „Tomanovny“ na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 121. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823. 
  9. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Dějiny obcí Olšany a Hablov. 1. vyd. Olšany: obec, 2006. 208 s. ISBN 80-239-9613-4. S. 144–145. 
  10. Český svaz včelařů v Radomyšli [online]. radomysl.net [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 
  11. Zemský poslanec Václav Kovář mrtev. Národní listy. Srpen 1891, roč. 31, čís. 210, s. 2. Dostupné online. 
  12. a b Městys Radomyšl: osobnosti. www.radomysl.net [online]. 2011-06-24 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  13. 10 let městyse Radomyšl. Zpravodaj městyse Radomyšl [online]. Městys Radomyšl, 2012 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]