Blatná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě v Jihočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Blatná (rozcestník).
Blatná

západní část náměstí Míru se zvonicí
Znak obce BlatnáVlajka obce Blatná
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0316 550850
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Strakonice (CZ0316)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blatná
Historická země Čechy
Katastrální výměra 43,6 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 648 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 440 m n. m.
PSČ 388 01
Zákl. sídelní jednotky 19
Části obce 9
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Městský úřad Blatná
třída T. G. Masaryka 322
388 11  Blatná
Starosta Bc. Kateřina Malečková
Oficiální web: www.mesto-blatna.cz
Email: mesto@mesto-blatna.cz
Blatná
Red pog.svg
Blatná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blatná je obec s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, 18 km severně od Strakonic. Své jméno získala od blat, mezi nimiž byla založena. Město je obklopeno pahorky, které na severu přecházejí v lesní masiv Brd. Soutokem Smolíveckého a Závišínského potoka zde začíná řeka Lomnice. Žije zde přes 6 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Území města obsahuje jako enklávu obec Mačkov.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Blatná se skládá z devíti částí na osmi katastrálních územích.

V území Blatné tvoří exklávu obec Mačkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zdejší území bylo osídleno již v 6. století.[2] Město vzniklo na křižovatce cest mezi Pískem a Plzní a Strakonicemi a Prahou. První písemná zmínka o Blatné pochází z roku 1235, kdy Vyšemír z Blatné vystupuje jako svědek na listině krále Václava I. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je Blatná hlavním sídlem Pánů z Rožmitálu. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blatné.

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Kolektiv. Umělecké památky Čech. I. svazek A - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. bez ISBN

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alexandr Debnar: K dějinám protifašistického odboje na Blatensku, in: Sborník k 750. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 750, výročí první písemné zprávy o Blatné. Blatná 1985, s. 105 - 121.
  • Alexandr Debnar: K odbojovému hnutí na Blatensku 1 - 4, in: Budovatel, č. 18, s. 2, č. 19 s.2, č. 20, s.2, č. 21, s. 2, roč. I./1987.
  • Alexandr Debnar: Hornická ilegální buňka KSČ na Blatensku, in: Budovatel, č. 28, roč. I./1987, s. 3 - 4.
  • Alexandr Debnar: Zpráva o přípravě vědeckého zkoumání pozůstatků rytíře Ludvíka Loreckého ze Lkouše a členů jeho rodiny, in: Jihočeský sborník historický, č.1, roč. 1988/LVII, s. 40 - 44.
  • Alexandr Debnar: Nová zjištění a přehodnocení pohledů na okolnosti vražd Loreckých ze Lkouše spáchaných dne 24.8.1571 v Šamonicích, in: Sborník k 400. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 400. výročí povýšení Blatné na město, Blatná 2001, s. 69 - 127.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]