Přeskočit na obsah

Štěkeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štěkeň
Znak městyse ŠtěkeňVlajka městyse Štěkeň
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecStrakonice
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel889 (2025)[1]
Rozloha14,47 km²[2]
Nadmořská výška388 m n. m.
PSČ387 51
Počet domů324 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseNa Městečku 20
387 51 Štěkeň
ou@steken.cz
StarostaMarie Koštová
Oficiální webwww.steken.cz
Štěkeň
Štěkeň
Další údaje
Kód obce551856
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěkeň je městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Leží na řece Otavě, asi šest kilometrů východně od Strakonic. Žije zde 889[1] obyvatel.

První písemné zprávy o vesnici pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.[4] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš z Windischgrätze.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[5]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 487 1 626 1 400 1 411 1 348 1 354 1 371 1 104 1 219 1 129 1 078 916 891 814 833
Počet domů 169 176 203 203 215 220 231 242 238 241 238 280 296 315 324

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěkni.

Odraz v literatuře

[editovat | editovat zdroj]
  • V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.[12]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237.
  5. ↑ Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-09.
  6. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Udělené symboly – Štěkeň [online]. 2008-04-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176.
  11. 1 2 Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.
  12. ↑ KLOSTERMANN, Karel. Pošumavské rhapsodie. Praha: Josef R. Vilímek, 1908. Dostupné online. Kapitola Dvě gardy, s. 89–166.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]