Štěkeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štěkeň
Štěkeň with gate and castle.jpg

znak obce Štěkeňvlajka obce Štěkeňznakvlajka

status: městys
LAU 2 (obec): CZ0316 551856
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Strakonice (CZ0316)
obec s rozšířenou působností: Strakonice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,47 km²
počet obyvatel: 846 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 388 m n. m.
PSČ: 387 51
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Obecní úřad Štěkeň
Štěkeň 20
387 51 Štěkeň
starosta / starostka: Bohumil Bláha
Oficiální web: www.steken.cz
E-mail: ou@steken.cz

Štěkeň
Red pog.svg
Štěkeň
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy je majetkem Baška ze Štěkně. Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic – roku 1648 ji koupili Losiové z Losimthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu získal obec Josef Mikuláš hrabě z Windisch-Graetzu.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windish-Graetzové vlastnili Štěkeň až do roku 1919.

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[2]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I. (1503-1564).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831-1913), agrární filosof a politik
  • Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze (1787-1862), který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.[3] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[3] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
  • Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 udělil Československý válečný kříž - 1939 - In memoriam

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  3. a b Relace Českého rozhlasu České Budějovice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]