Štěkeň
| Štěkeň | |
|---|---|
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Strakonice |
| Obec s rozšířenou působností | Strakonice (správní obvod) |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′2″ s. š., 14°0′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 889 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,47 km²[2] |
| Nadmořská výška | 388 m n. m. |
| PSČ | 387 51 |
| Počet domů | 324 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Na Městečku 20 387 51 Štěkeň ou@steken.cz |
| Starosta | Marie Koštová |
| Oficiální web | www |
Štěkeň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 551856 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěkeň je městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Leží na řece Otavě, asi šest kilometrů východně od Strakonic. Žije zde 889[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zprávy o vesnici pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.[4] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš z Windischgrätze.
V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 487 | 1 626 | 1 400 | 1 411 | 1 348 | 1 354 | 1 371 | 1 104 | 1 219 | 1 129 | 1 078 | 916 | 891 | 814 | 833 |
| Počet domů | 169 | 176 | 203 | 203 | 215 | 220 | 231 | 242 | 238 | 241 | 238 | 280 | 296 | 315 | 324 |
Správa městyse
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Nové Kestřany
- Štěkeň
- Vítkov
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.
Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
- Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války.
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku.
- Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.[10]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
- V roce 1869 se zde narodil Alois Pašek, první biskup starokatolické církve.
- Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.[11] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[11] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
- Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.
Odraz v literatuře
[editovat | editovat zdroj]- V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.[12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Ulice Na Městečku
- Kostel svatého Mikuláše
- Bývalý pivovar v ulici Podskalí
- Starý hřbitov u kostela svatého Mikuláše
- Fara v ulici U Zámku
- Selské baroko v Klostermannově ulici
- Socha svatého Jana Nepomuckého v ulici U Zámku a schodiště ke kostelu svatého Mikuláše
- Pomník obětem první světové války v ulici Na Městečku
- Socha A. F. Šťastného v ulici Na Městečku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237.
- ↑ Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-09.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Štěkeň [online]. 2008-04-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176.
- 1 2 Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.
- ↑ KLOSTERMANN, Karel. Pošumavské rhapsodie. Praha: Josef R. Vilímek, 1908. Dostupné online. Kapitola Dvě gardy, s. 89–166.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěkeň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Štěkeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
