Srdov (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Srdov
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba13. století
Zánik16. století
Poloha
AdresaŠtěkeň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Srdov
Srdov
Další informace
Rejstříkové číslo památky34695/3-4410 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srdov je zaniklá tvrzŠtěkně východně od StrakonicJihočeském kraji. Tvrz existovala od třináctého do patnáctého století a dochovalo se po ní tvrziště chráněné jako kulturní památka.[1] Pozůstatky tvrze se nachází na levém břehu Otavy v lokalitě U Mostáka asi dva kilometry západně od Štěkně a jeden kilometr jihovýchodně od Přešťovic.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Srdovu pochází z roku 1251, kdy tvrz patřila Vernerovi ze Srdova, který v erbu používal znamení střely. Ve druhé polovině čtrnáctého století byl Srdov připojen ke Slaníku, tehdy zvanému Dvorec. Roku 1409 patřilo devatenáct jiter polí Zikmundovi ze Dvorce, ale z roku 1427 (1426[3]) existuje zmínka o Žibřidovi ze Srdova. Z pozdějších dob už o Srdovu žádné zprávy nejsou.[4] Tvrz patrně existovala až do počátku šestnáctého století, kdy byla opuštěna.[5]

Nejstarší archeologické nálezy pochází ze dvacátých let dvacátého století a patří k nim nádoby, kachle, šípy a nože z předhusitské doby. Bedřich Dubský v dalším desetiletí údajně odkryl zbytky zdiva. Kamennou destrukci odkryl také Jan Michálek v roce 1980, který na tvrzišti nalezl keramiku z doby římské a ze třináctého až šestnáctého století.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Tvrziště se nachází v nadmořské výšce 394 metrů na okraji říční terasy, která úroveň údolní nivy převyšuje asi o deset metrů. Cesta, která ke tvrzišti vede od severu, nejspíše respektuje místo původního vstupu. Přístupnou severní a východní stranu chrání příkop široký dvanáct až patnáct metrů a hluboký až tři metry. V minulosti jej na vnější straně údajně lemoval val. Jádro tvrze má oválný půdorys s rozměry 60 × 40 metrů. Nenachází se na něm žádné patrné pozůstatky budov, pouze nad příkopem se dochoval nízký val, který může být zbytkem hradby. Na jižním okraji do tvrziště zasahuje stavba novodobého domu, v jehož zdivu se dochovala část gotické hradby.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-09]. Identifikátor záznamu 146428 : Tvrz Srdov, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Srdov tvrz, s. 242. 
  5. a b c Tvrz Srdov, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]