Bedřich Dubský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Bedřich Dubský
Busta Bedřicha Dubského v Čejeticích
Narození 10. července 1880
Komárov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. února 1957 (ve věku 76 let)
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání archeolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Dubský (10. července 1880, Komárov[1]9. února 1957, Písek) byl jihočeský archeolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bedřich Dubský, archeolog - amatér, byl syn Františka Dubského, učitele (kandidáta učitelství) v Komárově a jeho manželky Rosalie, rozené Komzákové.[1] Po vystudování soběslavského Učitelského ústavu působil na venkovských školách v Jiníně, Paračově, Podsrpu u Strakonic a Řepici (zde jako řídící učitel). Roku 1938 odešel do penze, usadil se nejdříve v Čejeticích (zde vedl kroniku, v obci má pomníček – bustu od Fr. Mrázka), pak krátce v Březnici a potom v Písku (od 1945).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vedle svého povolání prováděl od roku 1911 archeologické výzkumy, věnoval se zejm. pravěké a raně středověké archeologii. Výzkumy dělal zejm. na Strakonicku a Písecku (Katovice, Skočice, Liběnice, Hradiště u Písku, Boudy u Písku). Také se podílel na výzkumu na vrchu „Tábor“-Burkovák poblíž Bechyně. Spolupracoval s ČAV a s Národním muzeem Praha a vykonával funkce pro Státní archeologický ústav v rámci jihu Čech. Výzkumu se věnoval takřka 50 let, zasloužil se o poznání jihočeského pravěku.

Veřejné uznání[editovat | editovat zdroj]

Jako „venkovský kantor“ Dubský prakticky celý život často zápasil nejen o své uznání, ale i důstojné životní podmínky. Zejména ve 30. a 40. letech 20. století si však tisk poměrně často všímal jeho archeologických objevů.[2][3] Stejně tak si celostátní denní tisk povšimnul jeho šedesátin,[4] sedmdesátin i pětasedmdesátin.[5]

Objevy, nálezy a dílo[editovat | editovat zdroj]

Některé objevy Bedřicha Dubského:

  • sídliště na Pikárně
  • mohyly ze starší doby bronzové u Těšínova a Protivína
  • žárové pohřebiště a osada z mladší doby římské u Přešťovic
  • dílna keltského rýžovníka zlata na Otavě u Modlešovic
  • Archeologické nálezy:
    • uloženy v několika muzeích (např.: Strakonice, v starém hradě v obecním muzeu Dubský uložil díl svých předhistorických pokladů)
    • jeho nálezy tvoří základ prehistorických sbírek Prácheňského muzea v Písku.
  • Dílo: Zveřejnil přes 175 prací a napsal 6 knih., např.:
    • B. Dubský: Předhistorie Strakonicka (1921)
    • B. Dubský: Českobudějovicko v době předhistorické (1926)
    • B. Dubský: Slovanský kmen na střední Otavě (1928)
    • B. Dubský: La Tène jižních Čech (1932)
    • B. Dubský: Jihozápadní Čechy v době římské (1937)
    • B. Dubský: Pravěk jižních Čech (1949)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní listy. 25. 12. 1930, s. 9. Dostupné online. 
  3. Národní listy. 12. 1. 1940, s. 1. Dostupné online. 
  4. Národní listy. 16. 7. 1940, s. 6. Dostupné online. 
  5. Jubileum význačného kulturního pracovníka. Rudé právo. 10. 7. 1955, s. 2. Dostupné online.