Česká hymna
 | |
| Hymna |
 Československo Česká republika |
|---|---|
| Slova | Josef Kajetán Tyl |
| Hudba | František Škroup |
| Přijata |
1918 13. březen 1990 (1. leden 1993) |
První sloka písně Kde domov můj je česká národní hymna. Užívá se od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).
Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.
Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá je dnes téměř neznámá. (Viz např. parodii v Pravém výletu pana Broučka do měsíce od Svatopluka Čecha z roku 1888.)
Hudební motiv písně Kde domov můj se později objevil i v Škroupově Chrudimské předehře složené k příležitosti slavnostního otevření divadla v Chrudimi (1854)[1] a ve skladbě Antonína Dvořáka Můj domov, kterou složil jako předehru ke hře Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl (1882).
Ferdinand Strejček v časopise Naše řeč roku 1934 dokládal analogií z jiného textu Josefa Kajetána Tyla z téhož roku, že zpívá-li v písni o české zemi, nemá na mysli Čechy jako správní útvar, nýbrž země obývané lidem českého jazyka, tedy (podle tehdejšího pojetí) i Slováky.[2]
Vlastní nápěv hymny však je starší než Škroup a vyskytuje se i u Mozarta v druhé větě jeho Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K 297 b.[3][pozn. 1]
Současné oficiální verze[editovat | editovat zdroj]
V roce 2008 byly nahrány čtyři oficiální verze české hymny.[4]
- Ženskou sólovou verzi nazpívala Kateřina Kněžíková.
- Mužskou pak její manžel Adam Plachetka.
- Sborovou verzi nahrál Sbor opery Národního divadla.
- Instrumentální verzi nahrál Orchestr Národního divadla.
Slova písně podle zákona o státních symbolech[editovat | editovat zdroj]
Zákon stanovuje, že jako hymna se užívá pouze první sloka, avšak před novelou z roku 1998 obsahovala příslušná příloha zákona i text druhé sloky; kromě toho bylo na třech místech první sloky znění archaičtější („stkví“, odlišná interpunkce).
- První sloka
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
- Druhá sloka, v platném znění zákona již neuváděná
Kde domov můj?
kde domov můj?
V kraji znáš-li Bohu milém
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!
Pojetí, kdy se „Kde domov můj“ chápe jako tázací věta a píše se s otazníkem, přetrvává už dlouhá desítiletí a proniká i do dalších jazyků. Podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné, protože prý nejde o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní, a tedy psát otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící.[5]
Původní verze[editovat | editovat zdroj]
V původní Tylově hře Fidlovačka, odkud píseň pochází (zpívá ji slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích), se text poněkud lišil od toho v současnosti oficiálního:
Kde domov můj, |
Kde domov můj, |
Německá verze[editovat | editovat zdroj]
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v němčině (autorem textu je českoněmecký básník Karl Wenzel Ernst (1830–1910)[6]):
První sloka[editovat | editovat zdroj]
Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
Maďarská verze[editovat | editovat zdroj]
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v maďarštině.[7]
První sloka[editovat | editovat zdroj]
Hol van honom, hol a hazám,
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Csehszlovák föld a hazám,
Csehszlovák föld a hazám.
Slovenská verze[editovat | editovat zdroj]
Existuje též slovenská verze (nikdy však nehrála roli slovenské části československé hymny). [zdroj?]
První sloka[editovat | editovat zdroj]
Kde domov môj,
kde domov môj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sade skvie sa jari kvet,
zemský raj to na pohľad!
A to je tá krásna krajina,
krajiny česká ',' domov môj,
krajiny česká ',' domov môj!
Druhá sloka[editovat | editovat zdroj]
Kde domov môj,
kde domov môj.
V kraji poznáš ak Bohu milom,
duše útle v tele čulom,
myseľ jasnú, vznik a zdar,
a tú silu vzdoru zmar?
To je Čechov slávne plemeno,
medzi Čechmi domov môj,
medzi Čechmi domov môj!
Třetí sloka[editovat | editovat zdroj]
Kde domov môj, kde domov môj,
Bože, veľký Hospodine!
Ruka tvoja svetom kynie.
Teba vzýva národ môj.
veľký Bože, pri ňom stoj!
Svetovládny Hospodine,
chráň Slovensko, domov môj!
Latinská verze[editovat | editovat zdroj]
Existuje též latinská verze. [zdroj?]
Que patria?
Que patria?
Fluunt aquae inter prata,
strīdent silvae rūpe lāta.
Hortō ridet iūge vēr
paradīsus dēsupēr.
Ecce terra pulcherrima,
Bohemia patria,
Bohemia patria.
Použití motivu[editovat | editovat zdroj]
Motiv písně Kde domov můj použil Johann Strauss mladší ve skladbě Slovanské potpourri na melodie lidových písní a tanců op. 39.
Na téma vzniku písně Kde domov můj napsal Ladislav Smoljak divadelní hru Hymna, kterou uvedlo Studio Jára. Hra byla zaznamenána i na CD. [8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jde však jen o dvakrát 2× opakovaný podobný fragment melodie: "voda hučí po lučinách", je tedy možné, že jde o náhodnou podobnost. Viz např.: 2. Adagio (audio) 0:40 a 5:43.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČERNÝ, Jiří. Nekončící spory o Škroupovu a Tylovu písničku. Hospodářské noviny [online]. 2010-02-23 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2875
- ↑ http://www.rozhlas.cz/kraje/tandem/_zprava/josef-krcek-hudebnik-a-dirigent--1012184
- ↑ http://denceskestatnosti.vlada.cz/nova-nahravka-ceske-hymny.html
- ↑ Kde domov můj. Kultúra slova. Čís. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-25]. ISSN 0023-5202.
- ↑ J. Melichar a kol. (ed.), Vlastivěda Šluknovského výběžku, Šluknov 2008, str. 226
- ↑ Nyugat: Jócsik Lajos, KÉT HIMNUSZ
- ↑ SMOLJAK, Ladislav. Hymna. Praha: Arco Diva / Ultraphon, 1998. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GÖSSEL, Gabriel, et al. Státní hymna České republiky v proměnách doby The Czech Republic’s national anthem down the ages. Praha: Úřad vlády České republiky + Národní muzeum + Národní divadlo + Český rozhlas, 2008. ISBN 978-80-87041-51-2.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kde domov můj ve Wikimedia Commons 
Dílo Kde domov můj ve Wikizdrojích- Kde domov můj. – oficiální verze hradní stráže a policie České republiky (MP3 komprimovaná metodou ZIP, 1030 kB)
- Kde domov můj. – orchestrální (MP3, 247 kB)
- Zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky – (PDF, notový zápis, původní zápis Josefa Kajetána Tyla)
- Návrh změny zákona
- Prvé čtení k návrhu změny zákona
- Zákon č. 154/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky (PDF)
- Nápěv hymny v Mozartově Koncertantní symfonii
- Lidovky.cz: Nové čtyři verze státní hymny (lze si poslechnout). 28. 9. 2008
- Nové oficiální nahrávky státní hymny na stránkách vlády České republiky
- Česká hymna má bezpočet parodií
- Německá verze české hymny, jak se objevila v České sodě
- Česká hymna v podání irácké armádní hudby na YouTube
- Článek z roku 1908 napsaný ke 100. výročí narození Josefa Kajetána Tyla
