Italská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fratelli d'Italia
Bratři Itálie
Notový zápis
Hymna ItálieItálie Itálie
Jiné názvy Inno di Mameli
Mameliho hymna
Il Canto degli Italiani
Píseň Italů
Slova Goffredo Mameli, 1847
Hudba Michele Novaro, 1847
Přijata 12. říjen 1946 (17. listopad 2005)

Inno di Mameli

instrumentální

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Italskou hymnou je píseň Fratelli d'Italia (Bratři Itálie).

Slova hymny napsal mladý italský básník Goffredo Mameli, účastník bojů za nezávislost Itálie v roce 1848, který zemřel ve věku 22 let na následky zranění. Podle legendy Mameli napsal slova písně v roce 1847 během hostiny v domu amerického konsula na žádost hostů. Improvizovaný text pak dokončil v noci doma. O několik dní později během pobytu v Turínu složil hudbu jeho přítel Michele Novaro. Poprvé byla veřejně píseň zahrána v Janově roku 1847 během oslav reforem zahájených sardinským králem Karlem Albertem Savojským. Píseň se brzy stala populární v celé Itálii. Hymna se vztahuje k minulosti a přivolává slávu dávných bitev.

Text hymny[editovat | editovat zdroj]

Originální znění Český překlad

Fratelli d'Italia

Fratelli d'Italia,
l'Italia s'è desta,
dell'elmo di Scipio
s'è cinta la testa.
Dov'è la vittoria?
Le porga la chioma,
che schiava di Roma
Iddio la creò.

Ref.:
Stringiamoci a coorte,
siam pronti alla morte.
Siam pronti alla morte,
l'Italia chiamò.
Stringiamoci a coorte,
siam pronti alla morte.
Siam pronti alla morte,
l'Italia chiamò! Si!

Noi fummo da secoli
calpesti, derisi,
perché non siam popolo,
perché siam divisi.
Raccolgaci un'unica
bandiera, una speme:
di fonderci insieme
già l'ora suonò.

Ref.:
Stringiamoci a coorte…

Uniamoci, amiamoci,
l'unione e l'amore
rivelano ai popoli
le vie del Signore.
Giuriamo far libero
il suolo natio:
uniti, per Dio,
chi vincer ci può?

Ref.:
Stringiamoci a coorte…

Dall'Alpi a Sicilia
Dovunque è Legnano,
Ogn'uom di Ferruccio
Ha il core, ha la mano,
I bimbi d'Italia
Si chiaman Balilla,
Il suon d'ogni squilla
I Vespri suonò.

Ref.:
Stringiamoci a coorte…

Son giunchi che piegano
Le spade vendute:
Già l'Aquila d'Austria
Le penne ha perdute.
Il sangue d'Italia,
Il sangue Polacco,
Bevé, col cosacco,
Ma il cor le bruciò.

Ref.:
Stringiamoci a coorte…

Bratři Itálie

Bratři Itálie,
Itálie se probudila
Scipionovou helmou
zdobí svou hlavu.
Kde je vítězství?
Itálii ať podá své vlasy (na znamení otroctví),
neb římskou otrokyní
je (tj. vítězství) Bůh učinil.

Ref.:
Sevřemež šiky
připraveni na smrt.
Připraveni na smrt,
Itálie zavolala.
Sevřemež šiky
připraveni na smrt.
Připraveni na smrt,
Itálie zavolala! Ano!

Po staletí po nás,
šlapali, vysmívali se nám,
že nejsme lid,
protože jsme rozděleni.
Kéž nás spojí jediná
vlajka, jediná naděje,
abychom se spojili v jedno
nadešla hodina!

Ref.:
Sevřemež šiky…

Sjednoťme se, milujme se,
jednota a láska
ukazují národům
cesty Páně.
Přísahejme, že osvobodíme
rodnou hroudu:
sjednocené, za Boha,
kdo nás může porazit?

Ref.:
Sevřemež šiky…

Od Alp až k Sicílii
všude je Legnano,
každý má Ferucciovy
srdce a ruce.
Italské děti
se nazývají Balilla,
dnes každý zvonek
vyzvání nešpory.

Ref.:
Sevřemež šiky…

Třtinami, které se ohýbají,
jsou prodejná kopí,
už rakouský orel
ztratil brka.
Italskou krev
i krev Poláků
pil s kozákem,
ale spálila mu srdce.

Ref.:
Sevřemež šiky…

Obraz vítězství, které podává vlasy Itálii (Dov'è la Vittoria?! / Le porga la chioma / ché schiava di Roma / Iddio la creò), je vzat z reálií antického Říma, kde byly otrokyním na znamení otroctví ostříhány vlasy a podány jejich pánu. Vítězství (italsky v ženském rodě vittoria) se tak stává otrokyní Itálie, vítězství v boji za osvobození Itálii patří.

Čtvrtá sloka spojuje boj za osvobození s významnými válkami z italské historie: od Alp až k Sicílii je všude Legnano, tj. celá Itálie se stává bojištěm podobně významné bitvy, jak byla bitva u Legnana, v níž se lombardská města ubránila útokům Fridricha Barbarossy. Každý Ital má srdce a ruce florentského kondotiéra Francesca Feruccia (1489-1530), každé italské dítě je Balilla (chlapec, který hodil kámen po rakouských vojácích a zahájil tak protirakouskou vzpouru v Janově 5. prosince 1746). Vyzvánění zvonků je odkazem na sicilské nešpory.

Zmínka o prodejných kopích (le spade vendute) poukazuje na to, že rakouská armáda, proti níž italští vlastenci bojovali, se skládala převážně z žoldnéřů. Verše o tom, že rakouský orel (jako heraldický symbol Rakouska) pije nejen italskou, ale spolu s kozákem (tj. Ruskem) také polskou krev, poukazují na útlak polského národa Rakouskem a Ruskem (viz dělení Polska.

Podobně jako je v italské hymně zmíněno Polsko, je naopak v polské hymně zmíněna Itálie.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Hymna:[1]