Kazachstánská hymna

Менің Қазақстаным

Můj Kazachstán
Meniñ Qazaqstanym
Hymna	Kazachstán Kazachstán
Slova	Žumeken Nažimedenov, Nursultan Nazarbajev, 1956, 2005
Hudba	Šämshi Kaldajakov, 1956
Přijata	6. ledna 2006
Meniñ Qazaqstanym vokálně instrumentální Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hymna Kazachstánu je píseň Менің Қазақстаным (česky Můj Kazachstán). Státní hymnou Kazachstánu je od 6. ledna roku 2006.

V lednu 2006 Kazachstán přijal novou státní hymnu „Menıñ Qazaqstanym“ („Můj Kazachstán“), která nahradila hymnu používanou po získání státní suverenity v roce 1992. Nová hymna vychází z populární vlastenecké písně z roku 1956 (hudba Šamši Kaldaıakov, původní text Žumeken Nážimedenov) a byla schválena na společném zasedání komor parlamentu 6. ledna 2006; poprvé zazněla při inauguraci hlavy státu 11. ledna 2006.

Změna hymny byla oficiálně zdůvodňována snahou o „důstojnější“ a společensky sdílenější státní symbol, zároveň však měla i zřetelný politický rozměr. Prezident Nursultan Nazarbajev inicioval přijetí „Menıñ Qazaqstanym“ a upravil její text; následně byl uváděn jako spoluautor. Dobové zprávy zároveň připomínaly, že předchozí hymna ponechávala sovětskou melodii (hymnu Kazašské SSR), a že spolu se změnou byly přijaty i normy společenského protokolu při provádění hymny (např. povinnost postavit se a položit pravou ruku na levou stranu hrudi).

Přijetí nové hymny se vykládá jako součást post-sovětského budování národa a symbolického vymezování státu vůči sovětské minulosti, včetně vytváření srozumitelných „zvukových“ a rituálních znaků státnosti. Národní symboly (včetně hymny) pak mohou sloužit nejen k artikulaci identity, ale i k posilování politické legitimity režimu; v kazašském případě se tento rozměr pojí mimo jiné s osobní rolí prezidenta při úpravách textu a s načasováním změny v období upevňování moci po volbách.

Historie

Do roku 1944 neměli Kazaši oficiálně schválenou státní hymnu, i když měli spoustu národních hudebních děl blízkých svému duchu, ve stejné významnosti jako hymna. Mezi nimi «Елим-ай», «Сары-арка», «Адай».

V roce 1944 skladatelé Mukan Tolebajev (Мұқан Төлебаев), Evgenij Brusilovskij (Евгений Брусиловский) a Latif Chamedi (Латиф Хамеди) napsali hymnu Kazašské SSR, v níž vyjádřili odraz války, duch blížícího se vítězství, přátelství národů, pracovní nadšení, charakterizující lidi té doby.

Hymna v letech 1992–2006

Státní hymna Kazachstánu (1992–2006)

vokálně instrumentální

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 byl začátkem roku 1992 vyhlášen konkurz na hudbu a text nové hymny Republiky Kazachstán. Ve výběrovém řízení se sešlo okolo 750 návrhů. V průběhu hodnocení veřejnost vyjádřila názor o nutnosti zachování hudby předcházející hymny, která byla blízká srdci každého Kazacha.

Hymna je náročné muzikálně-básnické dílo. Zpravidla se neskládá jen z melodie, velký význam má i text písně. V básnickém maratonu byli čtyři. Tři z nich, Muzafar Älimbaev, Kadir Mirzaliev a Tumanbaj Moldagaliev, byli známí básníci střední generace. K nim se připojila mladá básnířka Žadira Daribajeva.

Hudba: Mukan Tolebajev (Мұқан Төлебаев), Evgenij Brusilovskij (Евгений Брусиловский) a Latif Chamedidin (Латиф Хамедидің)

Text: Muzafar Älimbajev (Мұзафар Әлімбаев), Kadyr Myrza Äli (Қадыр Мырза Әлі), Tumanbaj Moldagaliev (Тұманбай Молдағалиев) a Žadyra Daribajevá (Жадыра Дарибаева)

Cyrilice	Latinka	Arabské písmo	MFA transcription
Жаралған намыстан қаһарман халықпыз, Азаттық жолында жалындап жаныппыз. Тағдырдың тезінен, тозақтың өзінен Аман-сау қалыппыз, аман-сау қалыппыз. Қайырмасы: Еркіндік қыраны шарықта, Елдікке шақырып тірлікте! Алыптың қуаты – халықта, Халықтың қуаты – бірлікте! Ардақтап анасын, құрметтеп данасын, Бауырға басқанбыз баршаның баласын. Татулық, достықтың киелі бесігі Мейірбан Ұлы Отан, қазақтың даласы! Қайырмасы Талайды өткердік, өткенге салауат, Келешек ғажайып, келешек ғаламат! Ар-ождан, ана тіл, өнеге-салтымыз, Ерлікте, елдікте ұрпаққа аманат! Қайырмасы	Jaralğan namystan qaharman halyqpyz, Azattyq jolynda jalyndap janyppyz. Tağdyrdyñ tezınen, tozaqtyñ özınen Aman-sau qalyppyz, aman-sau qalyppyz. Qaiyrmasy: Erkındık qyrany şaryqta, Eldıkke şaqyryp tırlıkte! Alyptyñ quaty – halyqta, Halyqtyñ quaty – bırlıkte! Ardaqtap anasyn, qūrmettep danasyn, Bauyrğa basqanbyz barşanyñ balasyn. Tatulyq, dostyqtyñ kielı besıgı – Meiırban Ūly Otan, qazaqtyñ dalasy! Qaiyrmasy Talaidy ötkerdık, ötkenge salauat, Keleşek ğajaiyp, keleşek ğalamat! Ar-ojdan, ana tıl, önege-saltymyz, Erlıkte, eldıkte ūrpaqqa amanat! Qaiyrmasy	،جارالعان نامىستان قاهرامان حالىقپىز .ازاتتىق جولىندا جالىنداپ جانىپپىز تاعدىردىڭ تەزئنەن، توزاقتىڭ ؤزئنەن .امان-ساۋ قالىپپىز، امان-ساۋ قالىپپىز :قايىرما ،ەركئندئك قىرانى، شارىقتا !ەلدئككە شاقىرىپ تئرلئكتە ،الىپتىڭ قۋاتى – حالىقتا !حالىقتىڭ قۋاتى – بئرلئكتە ،ارداقتاپ اناسىن، قۇرمەتتەپ داناسىن .باۋىرعا باسقانبىز بارشانىڭ بالاسىن — تاتۋلىق، دوستىقتىڭ كئيەلئ بەسئگئ !مەيئربان ۇلى وتان، قازاقتىڭ دالاسى قايىرماسى ،تالايدى ؤتكەردئك، ؤتكەنگە سالاۋات !كەلەشەك عاجايىپ، كەلەشەك عالامات ،ار-وجدان، انا تئل، ؤنەگە-سالتىمىز !ەرلئك تە، ەلدئك تە ۇرپاققا امانات قايىرماسى	[ʒɑ̝.r̪ɑ̝ʟ̠.ˈʁɑ̝̃n̪ n̪ɑ̝̃.məs̪.ˈt̪ɑ̝̃n̪ ǀ qɑ̝.hɑ̝r̪.ˈmɑ̝̃n χɑ̝.ɫ̪əq.ˈpəz̪ ǀ] [ɑ̝.z̪ɑ̝t̪̚.ˈt̪əq ʒo̞.ɫ̪ʊ̃n̪.ˈd̪ɑ̝ ǀ ʒɑ̝.ɫ̪ə̃n̪.ˈd̪ɑ̝p ʒɑ̝̃.n̪əp̚.ˈpəz̪ ‖] [t̪ɑ̝ʁ.d̪ər̪.ˈd̪ə̃ŋ t̪ʲe̘.z̪ɪ̪̃.ˈn̪ʲẽ̘n̪ ǀ t̪o̞.z̪ɑ̝q.ˈt̪ə̃ŋ wʏ̞.z̪ʏ̞̃.ˈn̪ʲẽ̘n̪] [ɑ̝̃.ˈmɑ̝̃n̪ s̪ɑ̝w qɑ̝.ɫ̪əp̚.ˈpəz̪ ǀ ɑ̝̃.ˈmɑ̝̃n̪ s̪ɑ̝w qɑ̝.ɫ̪əp̚.ˈpəz̪ ‖] [qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə] [je̘r̪.kɪ̞̃n̪.ˈd̪ɪ̞k qə.r̪ɑ̝̃.ˈnə ǀ ʃɑ̝.r̪əq.ˈt̪ɑ̝ ǀ] [je̘l̪ʲ.d̪ɪ̞k̚ʲ.ˈkʲe̘ ʃɑ̝.qə.ˈr̪əp t̪ɪ̞r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ʲe̘ ‖] [ɑ̝.ɫ̪əp.ˈt̪ə̃ŋ qʊ.wɑ̝.ˈt̪ə χɑ̝.ɫ̪əq.ˈt̪ɑ̝ ǀ] [χɑ̝.ɫ̪əq.ˈt̪ə̃ŋ qʊ.wɑ̝.ˈt̪ə bɪ̞r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ʲe̘ ‖] [ɑ̝r̪.d̪ɑ̝q.ˈt̪ɑ̝p ɑ̝̃.n̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ǀ qo̙r̪.mʲe̘t̪̚.ˈt̪ʲe̘p d̪ɑ̝̃.n̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ǀ] [bɑ̝.wər̪.ˈʁɑ̝ bɑ̝s̪.qɑ̝̃m.ˈbəz̪ ǀ bɑ̝r̪.ʃɑ̝̃.ˈn̪ə̃m bɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ‖] [t̪ɑ̝.t̪u.ˈɫ̪əq d̪o̞s̪.t̪ʊq.ˈt̪ə̃ŋ ǀ ki.je̘.ˈl̪ɪ̞ bʲe̘.s̪ɪ̞.ˈgɪ̞ ǀ] [mʲe̘.jɪ̞r̪.ˈbɑ̝̃n̪ o̙.ˈɫ̪ʊ wo̞.ˈt̪ɑ̝̃n̪ ǀ qɑ̝.z̪ɑ̝q.ˈt̪ə̃ŋ d̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə̃ ‖] [qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə] [t̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝j.ˈd̪ə wʏ̞t̪.kɵr̪.ˈd̪ɪ̞k ǀ wʏ̞t̪.kɵ̃n̪ʲ.ˈɡʲe̘ s̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈwɑ̝t̪ ǀ] [kʲe̘.l̪ʲe̘.ˈʃʲe̘k ʁɑ̝.ʒɑ̝.ˈjəp ǀ kʲe̘.l̪ʲe̘.ˈʃʲe̘k ʁɑ̝.ɫ̪ɑ̝̃.ˈmɑ̝t̪ ‖] [ɑ̝r̪ wo̞ʒ.ˈdɑ̝̃n̪ ɑ̝̃.ˈn̪ɑ̝ t̪ɪ̞l̪ ǀ wʏ̞̃.n̪ɵ.ˈɡʲe̘ s̪ɑ̝ɫ̪.t̪ə̃.ˈməz̪ ǀ] [je̘r̪.ˈl̪ɪ̞k.t̪ʲe̘ je̘l̪ʲ.ˈd̪ɪ̞k.t̪ʲe̘ ǀ o̙r̪.pɑ̝q̚.ˈqɑ̝ ɑ̝̃.mɑ̝̃.ˈn̪ɑ̝t̪ ‖] [qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə]

Hymna od roku 2006

Od 7. ledna 2006 je hymnou Kazachstánu populární píseň napsaná ještě v roce 1956 «Мой Казахстан» («Менің Қазақстаным») Můj Kazachstán, s menšími změnami.

Latinka	Cyrilice	Arabské písmo	MFA
Altyn kün aspany, Altyn dän dalasy, Erlıktıñ dastany – Elıme qaraşy! Ejelden er degen, Dañqymyz şyqty ğoi, Namysyn bermegen, Qazağym myqty ğoi! Qaiyrma: Menıñ elım, menıñ elım, Gülıñ bolyp egılemın, Jyryñ bolyp tögılemın, elım! Tuğan jerım menıñ — Qazaqstanym! Ūrpaqqa jol aşqan, Keñ baitaq jerım bar. Bırlıgı jarasqan, Täuelsız elım bar. Qarsy alğan uaqytty, Mäñgılık dosyndai. Bızdıñ el baqytty, Bızdıñ el osyndai! Qaiyrmasy	Алтын күн аспаны, Алтын дән даласы, Ерліктің дастаны – Еліме қарашы! Ежелден ер деген, Даңқымыз шықты ғой, Намысын бермеген, Қазағым мықты ғой! Қайырма: Менің елім, менің елім, Гүлің болып егілемін, Жырың болып төгілемін, елім! Туған жерім менің — Қазақстаным! Ұрпаққа жол ашқан, Кең байтақ жерім бар. Бірлігі жарасқан, Тәуелсіз елім бар. Қарсы алған уақытты, Мәңгілік досындай. Біздің ел бақытты, Біздің ел осындай! Қайырмасы	،التىن ءكۇن اسپانى ،التىن ءدان دالاسى – ءەرلىكتىڭ داستانى .ءەلىمە قاراشى ،ەجەلدەن ەر دەگەن ،داڭقىمىز شىقتى عوي ،نامىسىن بەرمەگەن !قازاعىم مىقتى عوي :قايىرماسى ،ءمەنىڭ ءەلىم، ءمەنىڭ ءەلىم ،ءگۇلىڭ بولىپ ءەگىلەمىن !جىرىڭ بولىپ ءتوگىلەمىن، ءەلىم !تۋعان ءجەرىم ءمەنىڭ — قازاقستانىم ،ۇرپاققا جول اشقان .كەڭ بايتاق ءجەرىم بار ،ءبىرلىگى جاراسقان .ءتاۋەلسىز ءەلىم بار ،قارسى العان ۋاقىتتى .ءماڭگىلىك دوسىنداي ،ءبىزدىڭ ەل باقىتتى !ءبىزدىڭ ەل وسىنداي قايىرماسى	[ɑ̝ɫ̪.ˈt̪ə̃ŋ‿kʏ̞̃n̪ ɑ̝s̪.pɑ̝̃.ˈn̪ə ǀ] [ɑ̝ɫ̪.ˈt̪ə̃n̪‿d̪æ̝̃n̪ d̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə ǀ] [je̘r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ɪ̞̃ŋ d̪ɑ̝s̪.t̪ɑ̝̃.ˈn̪ə ǀ] [je̘.l̪ɪ̞̃.ˈmʲe̘ qɑ̝.ˈr̪ɑ̝.ʃə ǁ] [je̘.ʒʲe̘l̪ʲ.ˈd̪ʲẽ̘n̪ je̘r̪ d̪ʲe̘.ˈɡʲẽ̘n̪ ǀ] [d̪ɑ̝̃ɴ.qə̃.ˈməz̪ ʃəq.ˈt̪ə ʁo̞j ǁ] [n̪ɑ̝̃.mə.ˈs̪ə̃n̪ bʲe̘r̪.mʲe̘.ˈɡʲẽ̘n̪ ǀ] [qɑ̝.z̪ɑ̝.ˈʁə̃m məq.ˈt̪ə ʁo̞j ǁ] [qɑ̝.jər̪.ˈmɑ̝] [mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǀ mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǀ] [ɡʏ̞.ˈl̪ʏ̞̃ŋ bo̞.ˈɫ̪ʊp ǀ je̘.ɣɪ̞.ˈl̪ʲẽ̘.mɪ̞̃n̪ ǀ] [ʒə.ˈr̪ə̃ŋ bo̞.ˈɫ̪ʊp t̪ɵ.ɣʏ̞.ˈl̪ʲẽ̘.mɪ̞̃n̪ ǀ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǁ] [t̪u.ˈʁɑ̝̃n̪ ʒʲe̘.ˈr̪ɪ̞̃m mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ ǀ qɑ̝.z̪ɑ̝.q(χə)s̪.t̪ɑ̝̃.ˈn̪ə̃m ǁ] [o̙r̪.pɑ̝q̚.ˈqɑ̝ ʒo̞ɫ̪ ɑ̝ʃ.ˈqɑ̝̃n̪ ǀ] [kʲẽ̘m‿bɑ̝j.ˈt̪ɑ̝q ʒʲe̘.ˈr̪ɪ̞̃m bɑ̝r̪ ǁ] [bɪ̞r̪.l̪ɪ̞.ˈɣɪ̞ ʒɑ̝.r̪ɑ̝s̪.ˈqɑ̝̃n̪ ǀ] [t̪æ̝.β̞ʲe̘l̪ʲ.ˈs̪ɪ̞z̪ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m bɑ̝r̪ ǁ] [qɑ̝r̪s̪‿ɑ̝ʟ̠.ˈʁɑ̝̃n̪ wɑ̝.χət̪̚.ˈt̪ə ǀ] [mæ̝̃ŋ.gɪ̞.ˈl̪ɪ̞k d̪o̞.ˈs̪ʊ̃n̪.d̪ɑ̝j ǁ] [bɪ̞z̪.ˈd̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘l̪ʲ bɑ̝.χət̪̚.ˈt̪ə ǀ] [bɪ̞z̪.ˈd̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘l̪ʲ wo̙.ˈs̪ʊ̃n̪.d̪ɑj ǁ] [qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə]

Český překlad

Zlaté slunce na nebi,

zlaté zrno na stepi,

pověst o odvaze -

to je moje zem!

V šerém dávnověku

zrodila se naše sláva,

hrdý a silný

je můj kazašský lid!

Refrén:

Můj lide, má země!

Jsem květ vzešlý z tvé země.

jsem píseň znící z tvých úst,

má vlasti, můj Kazachstáne!

Mám nekonečný prostor

a otevřenu cestu do budoucnosti.

mám nezávislost,

jediný, jednotný lid.

Jako věčného přítele

vítej novou dobu,

naše šťastná země,

náš lide!

Refrén:

Můj lide, má země!

Jsem květ vzešlý z tvé země.

jsem píseň znící z tvých úst,

má vlasti, můj Kazachstáne!

Odkazy

Související články

• Kazašská vlajka
• Státní znak Kazachstánu
• Dějiny Kazachstánu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazachstánská hymna na Wikimedia Commons
• Stará hymna (vokální) Archivováno 29. 2. 2008 na Wayback Machine.
• Stará hymna (instrumentální)
• Moderní hymna 1
• Moderní hymna 2
• Moderní hymna 3
• Moderní hymna 4

Autoritní data	MBW: ecd362b5-a4d3-4d5e-a85a-3c50d3033807

Portály: Hudba | Kazachstán