Žoldnéř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Němečtí lancknechti bojují s českými žoldnéři v bitvě u Schönbergu roku 1504

Žoldnéř (z fr. solde, vojenská mzda, od starořímské mince solidus; hovorově též žoldák) je profesionální voják, který se nechává za finanční odměnu (žold) najímat k boji. Tento koncept se vyskytuje již od starověku, ale teprve po II. světové válce dostal přesnou definici.

Žoldnéři jsou do konfliktu zapojeni různou měrou a „jsou motivováni k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim stranou, účastnící se konfliktu, přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany“ (Doplňující Protokol 1 k 3. ženevské konvenci ze srpna 1949). Profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky pravidelné armády jako dobrovolníci, nikoliv branci, a pobírají za svou službu plat, nejsou považováni za žoldnéře.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Slovníkové definice jsou obecnější a žoldnéře definují jen coby jedince najatého cizí armádou a motivovaného finanční odměnou, nikoli (nezbytně) např. bojem proti bezpráví. Odvozená slova nebo jejich přenesený význam má navíc negativní charakter, evokující sledování vlastního zisku bez ohledu na otázku oprávněnosti konfliktu.[1] Je vcelku běžné, že média (v souvislosti se současnými válečnými konflikty) jako o žoldnéřích mluví i o vojácích, kteří vystoupili z armády a začali poskytovat své služby a zkušenosti v civilním sektoru.[2][3]

Encyklopedická definice[editovat | editovat zdroj]

Žoldnéř je označení pro bojovníka, který svoji vojenskou službu nevykonává z přirozené, zvykové nebo zákonné povinnosti nebo ze závazku k nějakému politickému či ideologickému programu. Žoldnéři se účastní boje nikoli se zřetelem osobního zájmu výsledku boje, nýbrž na základě poskytnutí materiálových výhod nebo za finanční náhradu (žold).[4]

Definice podle mezinárodního práva[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodně nejuznávanější definice žoldnéře je obsažena v Doplňujícím Protokolu 1 k 3. ženevské konvenci vydaném 8. června 1977:

Článek 47. Žoldnéři
1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo v případě zajetí válečného zajatce.
2. Žoldnéř je jakákoliv osoba, která:
(a) je účelově rekrutována v místě bojů nebo v zahraničí za účelem účasti v konfliktu;
(b) účastní se přímo bojů;
(c) je motivována k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim Stranou účastnící se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany;
(d) není občanem Stran účastnících se konfliktu ani obyvatelem teritoria pod kontrolou Strany účastnící se konfliktu;
(e) není příslušníkem ozbrojených sil Strany účastnící se konfliktu; a
(f) nebyla vyslána Státem, který se konfliktu neúčastní v rámci své oficiální služby jako člen ozbrojených sil.

Za žoldnéře se podle této úmluvy považuje osoba, naplňující všechny uvedené znaky.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Švýcarská vojska po stoleté válce[editovat | editovat zdroj]

Švýcarští vojáci po skončení stoleté války v roce 1453 nabízeli své služby a byli najímáni po většině evropského kontinentu, svými kantonálními vládami[zdroj?]. Dosáhli velké reputace.

Hessenští žoldnéři[editovat | editovat zdroj]

Německý historický spolkový stát Hessensko v 18. a 19. století taktéž najímal své vojáky. Účastnili se například Britsko-americké války na začátku 19. století.

Gurkhové a cizinecká legie[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějšími bojovými jednotkami, v kterých slouží cizí státní příslušníci jsou prapory Gurkhů v britské a indické armádě a Francouzská cizinecká legie.

Gurkhové a další cizí státní příslušníci pochází z Commonwealthu, přísahali věrnost britské monarchii, operují v pravidelných jednotkách britské armády a podléhají stejným pravidlům a nařízením jako ostatní britští vojáci; stejná pravidla se vztahují na Gurkhy v indické armádě. Legionáři Cizinecké legie bojují v pravidelných jednotkách Francouzské cizinecké legie, která je nasazována a slouží jako organizovaná součást francouzské armády. Z toho vyplývá, že jakožto příslušníci ozbrojených sil Británie, Indie a Francie nejsou žoldnéři podle Článku 47.e a 47.f

Žoldnéři v operacích války proti terorismu[editovat | editovat zdroj]

V současných válečných konfliktech iniciovaných Bushovou války proti terorismu, zejména v Iráku a Afghánistánu, americká armáda (která se v těchto konfliktech početně angažuje cca z 90 %) využívá žoldnéřů. Jejich počet i míra jejich zapojení je bezprecedentní – z údajů Pentagonu z poloviny roku 2009 je v Iráku 132 610 civilních kontraktorů.[5] Podíl kontraktorů fungujících coby „soukromí vojáci“, představuje podle údajů americké GOA (Government Accountability Office) z roku 2007 téměř polovinu – 48 procent.[6]

Samo vedení americké armády přiznává, že přítomnost žoldnéřů v tak velkém množství značně komplikuje jejich bojové ale i komplexní organizační a logistické operace. Problémy se mohou týkat vzájemné komunikace, sjednocení společného postupu a strategie, fyzické a psychické připravenosti, a skutečnosti, že žoldáci nepodléhají „řetězci příkazů“, vojenské hierarchii a hierarchii odpovědnosti, jež v armádě funguje a její vyvozování z případných pochybení.

Známy jsou tak případy, kdy došlo k nedorozuměním a potyčkám mezi vojáky a žoldnéři s fatální následky; světovými médii obletěly svět i skandály a tragédie nebo videa, ve kterých žoldnéři bezdůvodně střílí do obydlených oblastí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mercenary,
  2. American mercenaries
  3. JEREMY SCAHILL: Blackwater: The Rise of the World’s Most Powerful Mercenary Army, 2007
  4. Malá Československá Encyklopedie, heslo žoldnéři; ACADEMICA, nakladatelství ČSAV, 6. svazek Š-Ž, Praha 1987
  5. Mercenaries and Murder in Iraq, Eric Stoner, srpen 2009
  6. Bush's rent-an-army, LA Times, leden 2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]