Švýcarský kanton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kantony Švýcarska

Švýcarsko, Švýcarský spolkový stát, tvoří jeho 26 autonomních členských států, kantonů. Poněkud zastaralé, ovšem v rámci vnitrozemské politiky stále užívané označení je také stav (německy der Stand). Další dřívější označení, die Stättemísta, má dnes již jen čistě historický význam a odráží se např. ve jménu velkého vnitrošvýcarského jezera VierwaldstätterseeJezero čtyř lesních kantonů v dnešním významu pojmů.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Kantony v historicky podmíněném pořadí, jak jsou uvedeny ve Spolkové ústavě.

ISO znak kanton hlavní město / obec přístup ke spolku počet obyvatel (tis.)
[1]
rozloha
[2]
hustota zalidnění
[3]
počet obcí
[4]
úřední jazyky
ZH znak Curychu Curych Curych 1351 1446,4 1 729
(7)
729
(3)
171 deu
BE znak Bernu Bern Bern 1353 1009,4 5 959
(2)
160
(15)
398 deu, fra
LU znak Lucernu Lucern Lucern 1332 394,6 1 493
(9)
238
(9)
103 deu
UR znak Uri Uri Altdorf 1291 36 1 077
(11)
33
(25)
20 deu
SZ znak Schwyzu Schwyz Schwyz 1291 152,8 908
(13)
150
(16)
30 deu
OW znak Obwaldenu Obwalden Sarnen 1291 36,8 491
(19)
68
(22)
7 deu
NW znak Nidwalden Nidwalden Stans 1291 42,1 276
(22)
143
(18)
11 deu
GL znak Glarusu Glarus Glarus 1352 39,8 685
(17)
56
(23)
27 deu
ZG znak Zugu Zug[5] Zug 1352 120,1 239
(24)
440
(5)
11 deu
FR znak Fribourgu Fribourg / Freiburg Fribourg / Freiburg 1481 303,4 1 671
(8)
149
(17)
182 fra, deu
SO znak Solothurn Solothurn Solothurn 1481 263,7 791
(16)
313
(7)
126 deu
BS znak Basel-Stadt Basilej-město Basilej 1501 190,6 37
(26)
5 046
(1)
3 deu
BL znak Basel-Land Basilej-venkov Liestal 1501 281,3 518
(18)
513
(4)
86 deu
SH znak Schaffhausenu Schaffhausen Schaffhausen 1501 79,4 298
(20)
248
(8)
33 deu
AR znak Appenzell Ausserrhoden Appenzell Ausserrhoden Herisau[6] 1513 54,1 243
(23)
217
(12)
20 deu
AI znak Appenzell Innerrhoden Appenzell Innerrhoden[7] Appenzell 1513 15,9 173
(25)
87
(20)
6 deu
SG znak St. Gallenu St. Gallen St. Gallen 1803 495,8 2 026
(6)
227
(11)
89 deu
GR znak Graubündenu Graubünden / Grigioni / Grischun Chur 1803 195,9 7 105
(1)
26
(26)
208 deu, ita, rm
AG znak Aargau Aargau Aarau 1803 645,3 1 404
(10)
403
(6)
231 deu
TG znak Thurgau Thurgau Frauenfeld 1803 263,7 991
(12)
235
(10)
80 deu
TI znak Ticina Ticino Bellinzona 1803 350,4 2 812
(5)
114
(19)
201 ita
VD znak Vaudu Vaud Lausanne 1803 761,4 3 212
(4)
205
(14)
382 fra
VS znak Valais Valais / Wallis Sion 1815 331.,8 5 224
(3)
55
(24)
158 fra, deu
NE znak Neuchâtelu Neuchâtel Neuchâtel 1815 177,3 803
(15)
209
(13)
62 fra
GE znak Ženevy Ženeva Ženeva 1815 477,4 282
(21)
1 520
(2)
45 fra
JU znak Jury Jura Delémont 1979 72,4 838
(14)
82 83
(21)
fra
CH znak Švýcarska Švýcarsko Bern 8237,7 41 285 174 2 773 deu, fra,
ita, rm

Šest kantonů – Obwalden, Nidwalden, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Basel-Stadt a Basel-Land – bylo v minulosti označováno jako "polokantony" ("polostavy"), což je historicky podmíněno a dnes už nemá vliv na kantonální autonomii (již zaniklé rozdíly formálně odstraněny ze Spolkové ústavy v její revizi 1999).

I poté se však polokantony odlišují:

Zcela přesné by bylo mluvit o 26 kantonech a polokantonech a o 23 historických stavech.

Ve Spolkové ústavě jsou kantony uvedeny v pořadí, jak je uvedeno v přehledu. Toto pořadí je historicky podmíněno, dnes už bez jakéhokoliv jiného významu. Ve společenství, spolku Osmi starých míst totiž byla města Curych, Bern a Lucern, každý jako tzv. Vorort, v hierarchii před venkovskými kantony. Ostatní kantony jsou uvedeny v pořadí jejich přístupu ke spolku.

Politický systém[editovat | editovat zdroj]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Před napoleonskými válkami bylo švýcarské spříseženectví (Eidgenossenschaft) volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem Orte nebo Stätten – místa. K tomu přistupovala řada spojeneckých území (Zugewandte Orte) a podřízených teritorií. Tento systém byl po obsazení Švýcarska napoleonskými vojsky rozbit, v roce 1798 byla z jejich moci vytvořena Helvétská republika jako unitární stát. Její administrativní celky se podle francouzského vzoru nazývaly kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.

Po pádu napoleonského režimu kanton Bern požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony Aargau a Vaud vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.

Teritoriální vymezení kantonů dodnes zůstává v podobě, jakou získalo po napoleonských válkách. Výjimkou je rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony v roce 1833, krátkodobé rozdělení kantonu Schwyz ve stejné době, zánik polokantonů v Glarusu v roce 1836. Jedinými změnami v průběhu 20. století je vytvoření kantonu Jura v roce 1979 odtržením od kantonu Bern a poté přechod bernského okresu Laufen do kantonu Basel-Landschaft v roce 1994.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Population size and population composition – Data, indicators, Cantons, communes, Permanent resident population per kanton (2014) údaje BFS, SSÚ
  2. rozloha v km²
  3. počet obyvatel na km², stav 2000
  4. stav k 1.1.05 (menší obce se postupně slučují, Gemeindefusion)
  5. až potud: Osm starých míst
  6. sídlo vlády a parlamentu, soudní sídlo je Trogen
  7. až potud: Třináct starých míst

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]