Lucern (kanton)
| Lucern | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Lucern |
| Souřadnice | 47°5′ s. š., 8°7′ v. d. |
| Rozloha | 1 493,51 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 409 557 (2018) a 120 000 (2000) |
| Hustota zalidnění | 274,2 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Vznik | 1332 |
| Označení vozidel | LU |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucern (německy Luzern, francouzsky Lucerne) je jedním ze švýcarských kantonů. Tento kanton se nachází ve středu Švýcarska a jeho populace se v roce 2001 pohybovala okolo 350 600 obyvatel. Hlavním městem kantonu je město Lucern.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Kanton Lucern se nachází ve středu Švýcarska na severním předhůří švýcarských Alp. Z kantonu odtékají řeky Reuss a Kleine Emme. Největší nadmořská výška byla naměřena v místě zvaném Breinzer Rothorn a čítá 2 350 m n. m. Rozloha kantonu je přibližně 1 493 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Lucern vyrostlo kolem benediktinského kláštera, založeného kolem roku 750, na pravém břehu řeky Reuss, alsaským opatstvím Murbach. První zmínka o něm je z roku 840 a to z listiny, kde je zmíněno jako Luciaria, což je pravděpodobně odvozeno ze jména svatého patrona kláštera, svatého Leodegara. Jméno Lucerrun je prvně zmíněno roku 1252. Z téhož roku pochází i první zmínky o obecní ústavě. S tím, jak v oblasti vzrůstala moc Habsburků, docházelo k oslabování závislosti Lucernu na opatství Murbach. Roku 1291 Babsburkové koupili Lucern od opatství, což zároveň vedlo k tomu, že tři lesní kantony (Uri, Schwyz a Unterwalden) spolu uzavřely „Věčný spolek na obranu proti Habsburkům“, akt, který je považován za založení Švýcarska. Roku 1332 se Lucern, již jako městský stát, stal čtvrtým kantonem Švýcarské konfederace a zároveň jejím prvním městským kantonem.
Území kantonu Lucern rozšiřovala kantonální metropole dobýváním, či koupěmi, převážně v letech 1380–1424. K těmto připojeným územím patřilo panství Wolhusen, hrabství Willisau, jižní část hrabství Lenzburg a různá další menší území, přičemž jako první bylo získáno, roku 1380, město Weggis. V roce 1332 se stal členem Švýcarské konfederace, jakožto její čtvrtý člen. V letech 1394-1802 měl kanton navíc ještě jednu exklávu Merenschwand, tvořenou obcemi Merenschwand (včetně území bývalé obce Berzenschwill) a Mühlau, která se pak stala součástí nového kantonu Aargau výměnou za Amt Hitzkirch. V letech 1845–1847 byl členem Sonderbundu, spolku šesti konzervativních kantonů a dvou polokantonů (dály byly členy kantony Uri, Schwyz, Zug, Fribourg, Valais a polokantony Nidwalden a Obwalden) které se společně postavily snaze přeměnit Švýcarsko z konfederace ve federaci. Následně byl však Sonderbund poražen vojsky Švýcarské konfederace.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Přibližně 85 % celkové rozlohy kantonu Lucern představuje hospodářsky výnosná půda. Zemědělství i průmysl jsou na vysoké rovni. Nejvýznamnějšími zemědělskými přínosy jsou pěstování ovoce a obilí, chov dobytka. Nejrozvinutější průmyslová odvětví jsou: průmysl textilní, strojní, papírenský, dřevařský, tabákový a výroba metalurgického zboží.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Turismus hraje velkou roli. Lucern je vstupní branou pro výletníky mířící do nedalekých Alp a je důležitým dopravním mostem mezi Německem a Itálií.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Většina populace hovoří německy a valná většina obyvatel jsou římští katolíci.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucern na Wikimedia Commons - Oficiální web kantonu Lucern
- Turistický portál
