Basilej-venkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kanton Basilej-venkov
Kanton Basel-Landschaft
Kanton Basilej-venkov – znak
znak
Kanton Basilej-venkov – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoLiestal
Souřadnice
Rozloha517,67 km²
Nejvyšší bodHinteri Egg (1169 m n. m.)
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)53111 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel294 417 (31.12.2022)
Hustota zalidnění568,7 obyv./km²
Jazykněmčina
Správa regionu
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Nadřazený celekŠvýcarsko
Druh celkukanton
Vznik1833
VládaRegierungsrat (5 členů)
ParlamentLandrat (90 členů)
Podřízené celky• 5 okresů
• 86 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CH-BL
NUTSCH032
Označení vozidelBL
Oficiální webwww.bl.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Basilej-venkov (německy Basel-Landschaft, francouzsky Bâle-Campagne, italsky Basilea Campagna, rétorománsky Basilea-Champagna) je kanton na severozápadě Švýcarska. Nachází v oblasti na jih a jihovýchod od Basileje, v převážně hornaté oblasti pohoří Jura. Jeho úředním jazykem je němčina.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pahorkatá venkovská krajina, typická pro kanton

Kanton se nachází na severozápadě Švýcarska. S výjimkou několika obcí zahrnuje všechny obce údolí Laufental podél řeky Birs, Birsecku a dolního Leimentalu (tzv. Unterbaselbiet) a obce podél Ergolz a jeho přítoků (tzv. Oberbaselbiet). Geografický tvar kantonu je značně nepravidelný, zejména kvůli poloze sousedního Schwarzbubenlandu v Solothurnu; hranice kantonu také protíná několik městských aglomerací měst, která sama neleží v kantonu, a dotýká se dvou dalších států, nikoli však hraničního trojmezí. Nejvýznamnějším pohořím v kantonu je Jura, kde se také nachází jeho nejvyšší bod, 1169 metrů vysoký Hinteri Egg. Naopak nejnižším bodem je ústí řeky Birs do Rýna v nadmořské výšce 246 metrů.

Rozlohou patří k menším švýcarským kantonům (18. z 26). Vzhledem k hustému osídlení se však řadí na 10. místo v počtu obyvatel. V roce 1833 došlo k rozdělení kantonu Basilej na dva polokantony Basilej-město a Basilej-venkov (viz Historie).

Basilej-venkov sousedí na východě a severovýchodě s kantonem Aargau a je ohraničen Rýnem, který tvoří státní hranici s Německem. Kromě toho na severu sousedí s kantonem Basilej-město. Na severozápadě navazuje státní hranice s Francií.

Na jihu sousedí s kantonem Solothurn, jehož některé exklávy hraničí na západě s kantonem Basilej-venkov. Na krajním jihozápadě probíhá hranice s kantonem Jura.

Rozloha kantonu je tématem jeho neoficiální hymny Baselbieterlied.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bitva v Liestalu (1831)

Před napoleonskými válkami se na území současného kantonu Basilej-venkov nacházely části basilejského knížecího biskupství a poddanské území města Basileje, které se v roce 1501 připojilo ke Staré švýcarské konfederaci. Teprve v roce 1815 se dekretem Vídeňského kongresu stalo devět obcí zrušeného basilejského knížecího biskupství součástí města Basileje, zatímco zbytek knížecího biskupství byl připojen ke kantonu Bern.[1]

V roce 1832 se venkovské obce postavily na odpor proti nadvládě města Basileje, kterému stále vládlo patricijské panství. Obce na levém břehu Rýna se konstituovaly jako nezávislý polokanton Basilej-venkov a přijaly liberální, zastupitelskou ústavu. Nový kanton byl uznán v roce 1833 na zasedání Švýcarské konfederace. Jako polokanton, vzniklý rozdělením do té doby jednotného kantonu Basilej, proto má jen jeden hlas ve Státní radě (Ständerat) místo obvyklých dvou.[1]

Mapa rozdělení kantonu Basilej v letech 1832–1833

V důsledku vnitřního napětí si kanton v 19. století několikrát vydal nové ústavy: omezení kompetenčních sporů v letech 1838 a 1850, průlom demokratického hnutí v roce 1863, rozšíření demokracie, základ pro podporu sociální péče a pro vybírání státní daně v roce 1892. Současná, šestá ústava z roku 1984 přinesla opětovné rozšíření práv občanů (včetně prvního švýcarského ombudsmana) a navíc představuje formální přepracování ústavy z roku 1892, která byla v průběhu téměř sta let více než dvacetkrát novelizována.

Podrobnější informace naleznete v článku Jurská otázka.

k 1. lednu 1994 se na základě referenda připojil okres Laufen, náležející do té doby ke kantonu Bern, ke kantonu Basilej-venkov.[1]

Pokusy o sjednocení s městem Basilej se uskutečnily v letech 1936, 1969 a 2014, ale pokaždé ztroskotaly. Na konci září 2014 hlasovaly kantony Basilej-město a Basilej-venkov o iniciativě na sloučení, jejímž cílem bylo zřízení společné ústavní rady. V městském kantonu byl přijat 55 procenty, ale ve venkovském kantonu byl odmítnut více než 68 procenty, a proto se jím dále nezabýval. V Basileji-venkov existuje ústavní požadavek zemské autonomie od roku 1988, zatímco ústava Basileje-města obsahovala požadavek na sjednocení až do celkové revize v roce 2006.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dóm v Arlesheimu

K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Basilej-venkov 292 817 obyvatel.[2] Hustota zalidnění je 556 obyvatel na km², což je téměř trojnásobek švýcarského průměru (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 22,9 %, zatímco na celostátní úrovni bylo registrováno 25,3 % cizinců.[3][4] K 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 2,4 %, na spolkové úrovni pak 2,8 %.[5]

Mezi lety 1959 a 1970 byla populace kantonu Basilej-venkov nejrychleji rostoucí ve Švýcarsku. Populace se zdvojnásobila ze 108 000 na 205 000.

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Úředním jazykem v kantonu Basilej-venkov je němčina. Všechny kantonální a komunální úřady jsou však povinny přijímat podání i v jiném úředním spolkovém jazyce.

V roce 2019 uvedlo 86,2 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 5,5 % italštinu a 3,2 % francouzštinu. Angličtinu jako hlavní jazyk uvedlo 6,7 % respondentů a byla tak druhým nejzastoupenějším jazykem.[3]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Tradičním vyznáním v částech basilejského regionu, které před rokem 1798 patřily městu Basileji - dnešní okresy Liestal, Sissach a Waldenburg a jednotlivé obce v dnešním okrese Arlesheim - je reformované vyznání; tradičním vyznáním v Laufentalu, Zadním Leimentalu a Birsecku, které do roku 1798 patřily basilejskému knížecímu biskupství, je katolické vyznání.

V důsledku novodobé migrace a vzniku aglomerací jsou v současnosti tyto hranice velmi neostré, zejména v okolí města Basileje. V některých obcích v dolní části kantonu tak nyní převažují reformovaní, naopak v oblasti kolem Liestalu je nyní silná katolická menšina.

Z celkového počtu obyvatel s trvalým pobytem v kantonu Basilej-venkov se k 31. prosinci 2017 hlásilo 30,2 % (87 031 obyvatel) k evangelické reformované církvi kantonu Basilej-venkov, 25,3 % (72 916 obyvatel) k římskokatolické církvi a 0,4 % (1 062 obyvatel) ke křesťanskokatolické církvi (100 %: 288 361 obyvatel).[6]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současná ústava kantonu Basilej-venkov pochází ze 17. května 1984 (s pozdějšími změnami).[7]

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Parlament kantonu Basilej-venkov, tzv. Zemská rada (německy Landrat), má 90 členů (Landräte). Volby do zemské rady se konají každé čtyři roky podle systému poměrného zastoupení. Nelze ji předčasně rozpustit.

Lidé se na tvorbě zákonů podílejí nejen prostřednictvím svých zástupců, ale také přímo: Změny ústavy a zákony přijaté zemskou radou za účasti méně než čtyř pětin členů podléhají povinnému referendu. Jasněji přijaté zákony a rozhodnutí o nových jednorázových výdajích nad 500 000 CHF nebo o nových každoročně se opakujících výdajích nad 50 000 CHF podléhají lidovému hlasování, pokud o to požádá 1 500 oprávněných voličů (fakultativní referendum). Kromě toho může 1 500 voličů během dvou let požádat o přijetí, změnu nebo zrušení zákona nebo ústavy, o nichž se hlasuje v lidovém hlasování (lidová iniciativa) - pokud není zákonodárná iniciativa stažena ve prospěch alternativního návrhu, který má širokou podporu zemské rady.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším výkonným orgánem je Vládní rada (německy Regierungsrat), se skládá z pěti členů (Regierungsräte), kteří jsou voleni přímo občany na pevně stanovené čtyřleté období podle většinového volebního systému. Předseda vlády je každoročně volen kantonálním parlamentem z řad členů vládní rady.

Soudnictví[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším kantonálním soudem je Kantonální soud, který vznikl v roce 2001 z bývalého Nejvyššího soudu, Ústavního soudu, Správního soudu a Pojišťovacího soudu.

Soudy prvního stupně pro občanskoprávní věci jsou dva okresní soudy pro občanskoprávní věci a pro trestní věci trestní soud a soud pro mladistvé.

Na komunální úrovni působí smírčí soudci jako rozhodčí orgány.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Mapa okresů kantonu Basilej-venkov

Kanton Basilej-venkov hodlal do roku 2016 dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu a do roku 2018 stoprocentního samofinancování. Díky tomu měly být mimo jiné posíleny všechny obce a pět okresů mělo být přeměněno na šest tzv. regionálních konferencí. K této správní reformě však zatím nedošlo.

Kanton Basilej-venkov se dělí na pět okresů:[8]

Okres Počet obyvatel
(31.12.2020)
Rozloha
km²
Sídlo Počet
obcí
Arlesheim 157 040 96,22 Arlesheim 15
Laufen 20 321 89,56 Laufen 13
Liestal 61 514 85,86 Liestal 14
Sissach 36 063 141,04 Sissach 29
Waldenburg 16 031 104,99 Waldenburg 15
Celkem (5) 290 969 517,67 Liestal 86

Obce[editovat | editovat zdroj]

Liestal

V kantonu Basilej-venkov se nachází celkem 86 samostatných politických obcí. Níže jsou uvedeny politické obce s více než 10 000 obyvateli k 31. prosinci 2020:[8]

Obec Počet
obyvatel
Allschwil 21 374
Reinach 19 159
Muttenz 17 938
Pratteln 16 606
Binningen 15 771
Liestal (hlavní město) 14 769
Münchenstein 12 063
Oberwil 11 104
Birsfelden 10 396
Aesch 10 314

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Kanton Basilej-venkov je převážně průmyslový, avšak své sídlo zde má také řada společností z oblasti služeb. Mezi známé společnosti z basilejského regionu patří Endress+Hauser, Ronda, Novartis, Hoffmann-La Roche, Ricola, Weleda, Bombardier, Laufen, Renata, Clariant a Georg Fischer AG.

Nezanedbatelnou roli hraje v kantonu také zemědělství. V roce 2020 obhospodařovalo 18,8 % zemědělské půdy kantonu ekologicky 161 zemědělských podniků.[9]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Liestal

Kanton Basilej-venkov leží na dvou hlavních dopravních osách.

Region Dolní Basilej leží na železničních tratích Basilej – Laufen – Delémont – Biel/Bienne a Porrentruy–Belfort (Francie).

Horní část kantonu leží na hlavní severojižní dopravní ose Německo/Benelux – Gotthard/Lötschberg – Simplon – Itálie. Baselbietem prochází dálnice A2 a tranzitní železniční trať. Z hlavního města kantonu, Liestalu, jezdí meziměstské železniční spoje a spoje kategorie Interregio do celého Švýcarska.

V roce 2021 byla míra automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 519.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanton Basel-Landschaft na německé Wikipedii.

  1. a b c d DEGEN, Bernard; RUDIN-BÜHLMANN, Sibylle. Basel-Landschaft [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2017-05-29 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Basel-Landschaft [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  5. Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  6. Wohnbevölkerung nach Nationalität und Konfession per 31. Dezember 2020 [online]. Kanton Basel-Landschaft [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  7. Verfassung des Kantons Basel-Landschaft [online]. Fedlex federal law [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  8. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2020 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021-09-01 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  9. Biologische Landwirtschaft [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 
  10. Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt für Statistik BFS [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]