Arlesheim
| Arlesheim | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°29′36″ s. š., 7°37′16″ v. d. |
| Nadmořská výška | 334 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Basilej-venkov |
| Okres | Arlesheim |
  Arlesheim Arlesheim, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,93 km² |
| Počet obyvatel | 9 202 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 327,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4144 |
| Označení vozidel | BL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arlesheim je obec ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 9 200[1] obyvatel. Je sídlem stejnojmenného okresu.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Arlesheim leží v nadmořské výšce 335 metrů mezi řekou Birs a horským masivem Gempen. Centrum obce se nachází na úbočí tohoto pásma kopců v oblasti Birseck. Rozloha obce je 6,94 km², z toho 53 % tvoří lesy, 35 % zastavěná plocha, 11 % zemědělské zóny a 1 % neproduktivní půda.
Arlesheim sousedí s obcemi Reinach, Münchenstein a Muttenz v kantonu Basilej-venkov a obcemi Dornach a Gempen v kantonu Solothurn.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V Arlesheimu se nacházejí jeskyně Ermitage a Hollenberg a zřícenina Birseck, kde byly nalezeny kostry, nástroje, brousky a šperky z období paleolitu, mezolitu a neolitu. V roce 1239 se Arlisheim stal součástí basilejského knížecího biskupství.[2]
V letech 1529–1581 byla obec dočasně reformována, ale později se vrátila ke staré víře. V roce 1679 byla katedrální kapitula přenesena z Basileje nebo Freiburgu im Breisgau do Arlesheimu. Byla postavena katedrála a kanovnické domy.[2]
Dne 10. srpna 1792 udělil generál Biron jménem francouzského národa obyvatelům diecéze pravomoc sesadit panovníka a zavést novou ústavu. Národní shromáždění v Porrentruy vyhlásilo Raurackou republiku. Světské majetky a vliv biskupa tak zanikly. Arlesheimská katedrální kapitula byla rozpuštěna a katedrální kostel a kolegiátní domy byly vydraženy zájemcům, kteří nabídli nejvyšší cenu.
Arlesheim následně patřil 22 let Francii a zažil vzestup i pád císaře Napoleona. Na Vídeňském kongresu v letech 1814/15 byl připojen ke starému kantonu Basilej. Občané Arlesheimu se v roce 1832 zasadili o kantonální odtržení, a proto od roku 1833 patří k polokantonu Basilej-venkov a Arlesheim se stal hlavním městem okresu.[2]
V roce 1921 byla v Arlesheimu založena první antroposofická nemocnice na světě, klinika Ity Wegmanové.
V roce 2024 obdržel Arlesheim Wakkerovu cenu, nejvýznamnější švýcarské ocenění za architekturu, v rámci „Birsstadtu“ - společně s dalšími (sousedními) obcemi podél řeky Birs.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1930 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | ||
| Počet obyvatel | 910 | 947 | 1599 | 3228 | 3898 | 8038 | 8224 | 8293 | 8628 | ||
33 % obyvatel je římskokatolického vyznání a 31 % reformovaného vyznání. Podíl obyvatel bez švýcarského občanství v obci činí 19,5 %. Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (7428, tj. 86,1 %), druhá nejčastější je italština (283, tj. 3,3 %) a třetí francouzština (167, tj. 1,9 %).
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Arlesheim je mezinárodně proslulý první antroposofickou klinikou na světě, založenou v roce 1921 a pojmenovanou po své zakladatelce Itě Wegmanové. Ve městě sídlí také společnost Weleda. Vyrábí antroposofické léky a je známá po celém světě.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Arlesheim má kvalitní spojení veřejnou dopravou. Spolu s obcí Dornach má obec železniční stanici na jurské trati Basilej–Delémont a každou půlhodinu sem jezdí linka S3 S-Bahn, která spojuje Basilej a Laufen. Tramvajová linka BLT 10, která jezdí přes Münchenstein, spojuje Arlesheim s Basilejí.
Autobusová linka basilejského dopravního podniku Basler Verkehrs-Betriebe zajišťuje také spojení s nádražím Dornach-Arlesheim a Reinachem.
Obec je také napojena na švýcarskou dálniční síť (dálnice A2) prostřednictvím sjezdu Arlesheim-Industrie na čtyřproudé silnici H18.
Partnerská obec[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Gabriel Andrew Dirac (1925–1984), matematik
- Jean-Claude Zehnder (* 1941), varhaník
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arlesheim na německé Wikipedii.
- ↑ a b Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Dostupné online. [cit. 2019-01-12]
- ↑ a b c d GUTZWILLER, Paul; STRUB, Brigitta. Arlesheim [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-10-06 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Wakkerpreis 2024 des Schweizer Heimatschutzes an den Verein Birsstadt [online]. Schweizer Heimatschutz, 2024-01-09 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ LAFARGUE, Xavier. Satigny aura bientôt une sœur jumelle [online]. Tribune de Genève, 2022-03-28 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arlesheim na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
