Freiburg im Breisgau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Freiburg im Breisgau

Centrum města s dómem
Freiburg im Breisgau – znak
znak
Freiburg im Breisgau – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 278 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
spolková země Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
vládní obvod Freiburg
Freiburg im Breisgau na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 153,07 km²
Počet obyvatel 220 286 (2013)
Hustota zalidnění 1 439,1 obyv./km²
Správa
Starosta Dieter Salomon (Bündnis 90/Die Grünen)
Oficiální web www.freiburg.de
Adresa obecního úřadu Rathausplatz 2–4
79098 Freiburg im Breisgau
Telefonní předvolba 0761, 07664, 07665
PSČ 79098–79117
Označení vozidel FR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Schwabentor

Freiburg im Breisgau je historické město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží mezi řekou Rýnem a lesnatou a zčásti horskou krajinou Schwarzwaldu, asi 30 km od francouzských a asi 45 km od švýcarských hranic. Ve městě v současnosti žije 229 144 obyvatel. Malebné městské centrum se slavnou katedrálou, relativně teplé klima a poloha na úpatí Schwarzwaldu činí Freiburg regionálním turistickým centrem.

V roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších německých univerzit, Albert-Ludwigs-Universität.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1091 vznikl na Zámeckém vrchu (Schlossberg) hrad, sídlo v podhradí dostalo roku 1120 městské právo a roku 1200 začala stavba katedrály. Město zbohatlo z těžby stříbra ve Schwarzwaldu, roku 1368 se vykoupilo z podanství a svěřilo do ochrany Habsburků. Roku 1457 zde arcivévoda Albrecht VI. Habsburský založil univerzitu a 1481 sem Maxmilián I. svolal říšský sněm. Za reformace zůstal Freiburg katolický a roku 1529 sem uprchl před obrazoborci Erasmus Rotterdamský s kapitulou z Basileje.

Roku 1620 převzali univerzitu jezuité a v letech 1632-1644 drželi město Švédové. V letech 1679-16971713-1744 patřil Freiburg Francii a Ludvík XIV. jej dal stavitelem Vaubanem opevnit. 1796 se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku 1805 jej Napoleon I. přiřkl Bádensku. 1827 bylo ve Freiburgu založeno biskupství, roku 1845 bylo město připojeno na železnici a 1848 se zde bojovalo na barikádách. Od roku 1871 byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel. Např. v roce 1901 zde začala jezdit tramvaj. Za první světové války bylo město poškozeno bombardováním a pak hospodářsky postiženo tím, že sousední Alsasko připadlo po roce 1918 opět Francii (jako již před rokem 1871).

Roku 1938 byla vypálena synagoga a v roce 1940 byli všichni Židé z města deportováni do koncentračních táborů. Při velkém spojeneckém náletu 27. listopadu 1944 zahynulo asi 2 800 obyvatel a značná část města byla zničena, avšak katedrála zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a stal se sídlem bádenské vlády, avšak v roce 1951 po spojení Bádenska s Württemberskem v dnešní spolkovou zemi Bádensko-Württembersko ztratilo město tuto výsadu (hlavním městem země se stal Stuttgart).

Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny v obci Wyhl, má ve městě silné zastoupení politická strana Zelených (nyní Svaz 90/Zelení - Bündnis 90/Die Grünen). Roku 1996 překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Z městského opevnění se zachovaly dvě brány, zásadně přestavěné roku 1901.
  • Také radnice byla silně přestavěna koncem 19. století, podobně jako řada dalších historických domů.
  • Starý obchodní dům naproti dómu s bohatou plastickou výzdobou a se dvěma arkýři ze 16. století.
  • Dóm Panny Marie (Münster) je trojlodní románsko-gotická katedrála 127 m dlouhá, s mohutnou 116 m vysokou věží v průčelí. Z románské stavby, založené po roce 1200, se zachovala příčná loď se dvěma nízkými věžemi. V letech 12301330 byla postavena loď a čelní věž ve slohu francouzské gotiky. Nový vysoký chór začal stavět Jan Parléř starší roku 1354, byl však dokončen až roku 1513. Z vnitřního zařízení je zvlášť cenný hlavní oltář (Hans Baldung zv. Grien, 151216), dále oltář od Hanse Holbeina ml. a barevné gotické vitraje.
  • Gotický trojlodní kostel svatého Martina (Franziskanerkirche) naproti radnici je prostá stavba halového typu, s plochým trámovým stropem a s věží postavenou v novogotickém slohu v roce 1893. Věže jsou u kostelů tzv. žebravých řádů neobvyklé.
  • Stará budova univerzity.
  • Řada zajímavých moderních staveb, jako je nádraží s věží, evangelický kostel Ludwigskirche, univerzitní knihovna, divadlo a koncertní dům.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama ze Zámeckého vrchu (Schlossberg)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]