Dortmund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dortmund
Dortmund
Dortmund Panorama.jpg
Dortmund – znak
znak
Dortmund – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška76 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
okressamosprávné město
Dortmund
Dortmund
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha280,71 km²
Počet obyvatel587 010 (2019 a 2019)[1][2]
Hustota zalidnění2 091,2 obyv./km²
Správa
StarostaUllrich Sierau (SPD)
Vznik882
Oficiální webwww.dortmund.de
Telefonní předvolba0231, 02304
PSČ44135–44388
Označení vozidelDO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dortmund je město v Německu v Severním Porýní-Vestfálsku. Žije zde přibližně 587 tisíc[1][2] obyvatel, což jej činí největším městem v regionu a sedmým největším v Německu.

Dortmund leží na sever od řeky Ruhr, menší řeka Emscher jím protéká. V Dortmundském přístavu končí kanál Dortmund-Ems, spolující jej se Severním mořem.

Město bývalo centrem těžkého průmyslu, nyní je naopak známé jako „zelená metropole Vestfálska“ – přes polovinu katastrálního území tvoří průplavy, dřeviny, zemědělské oblasti a zelené plochy s parky jako je Westfalenpark nebo Rombergpark.

Ve městě sídlí fotbalový klub Borussia Dortmund a je proslavené svými vánočními trhy, které jsou největší v Evropě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dortmund Panorama.jpg

První písemná zmínka o Dortmundu je z roku 880[3], kdy byla v listinách zanesena tehdy malá vesnice jménem Throtmanni. V roce 1152 císař Barbarossa nechal při svém příchodu do oblasti obnovit město, které bylo krátce před tím zničeno požárem. Dortmund byl císařovým sídlem dva roky a poté se stal jedním z nejvýznamnějších měst říše.

Ve 13. století se Dortmund stal hanzovním městem, od roku 1220 do roku 1803 bylo říšským městem, přímo podřízeným císaři. Po roce 1320 se jeho jméno začalo psát jako Dorpmunde.

Po napoleonských válkách bylo město začleněno do Pruska a stalo se významným producentem uhlí, oceli a piva.

V období Třetí říše sídlila v Dortmundu nemocnice Aplerbeck, ve které byly v rámci nacistického programu eutanazie vražděny mentálně a fyzicky postižené osoby. Jako významné centrum Porúří byl Dortmund za 2. světové války častým cílem spojeneckých náletů, bombardováním byly zničeny přibližně dvě třetiny domů.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-02-29]
  2. a b Dostupné online.
  3. Rudolf Kötzschke (Hrsg.): Die Urbare der Abtei Werden a. d. Ruhr (= Publikationen der Gesellschaft für rheinische Geschichtskunde XX: Rheinische Urbare). Bd. 2: A. Die Urbare vom 9.-13. Jahrhundert. Hrsg. von Rudolf Kötzschke, Bonn 1908, Nachdruck Düsseldorf 1978, Bd. 3: B. Lagerbücher, Hebe- und Zinsregister vom 14. bis ins 17. Jahrhundert, Bonn 1908, Nachdruck Düsseldorf 1978, Bd. 4,I: Einleitung und Register. I. Namenregister. Hrsg. von Fritz Körholz, Düsseldorf 1978, Bd. 4,II: Einleitung, Kapitel IV: Die Wirtschaftsverfassung und Verwaltung der Großgrundherrschaft Werden. Sachregister. Hrsg. von Rudolf Kötzschke, Bonn 1958

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]