Ingolstadt
| Ingolstadt | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°45′47″ s. š., 11°25′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 374 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Bavorsko |
  Ingolstadt | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 133,3 km² |
| Počet obyvatel | 138 016 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 035 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Christian Lösel (od 2014) |
| Vznik | 1200 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 08424, 0841, 08450, 08458 a 08459 |
| PSČ | 85049, 85057, 85051, 85053 a 85055 |
| Označení vozidel | IN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ingolstadt (latinsky zmiňován jako Auripolis) je německé velkoměsto a městský okres. Je po Regensburgu druhým největším městem ležícím na Dunaji ve Svobodném státě Bavorsko. Žije zde přibližně 138 tisíc[1] obyvatel.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V aglomeraci žije téměř půl milionu lidí.[2] Ingolstadt je po Mnichově druhým největším městem vládního obvodu Horní Bavorsko a po Mnichově, Norimberku, Augsburgu a Regensburgu páté největší město Bavorska.[3] Počet obyvatel překročil hranici 100 000 v roce 1989, město patří k nejrychleji se rozrůstajícím městům v Německu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V okolí města bylo zmapováno několik archeologických lokalit z období pravěku. Středověké sídlo s titulem Ingoles stat se poprvé písemně zmiňuje roku 806 za vlády císaře Karla Velikého. ). Od 2. poloviny 14. století bylo sídlem vévodů bavorsko–ingolstadtských. S povolením vévody Ludvíka IX. Bohatého zde byla 13. března 1472 založena první bavorská univerzita, z níž se pod vedením jezuitů stalo jedno z nejvýznamnějších středoevropských center vzdělání období protireformace. Při obléhání města Švédy za třicetileté války zde 30. dubna 1632 zemřel německý polní maršál Johann Tserclaes, hrabě z Tilly. Vycpaný kůň švédského krále Gustava Adolfa je dosud vystaven v Městském muzeu. Po francouzské invazi v roce 1799 byla pevnost zbořena. V roce 1800 byla univerzita byla přemístěna do Landshutu.[4] Město má dobře zachovalé historické jádro starého města Altstadt. V roce 1776 zdejší rodák Adam Weishaupt založil osvícenský řád Iluminátů. Více než 400 let (1537–1930) bylo město bavorskou zemskou pevností; za 1. světové války zde bylo v pevnosti IX. vězení pro zajatce, kteří se pokusili uprchnout zajetí (mezi těmito zajatci byli i Charles de Gaulle a Michail Tuchačevskij).
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 2006 město oslavilo 1200 let od svého založení.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Ve městě převažuje především zpracovatelský průmysl a výroba, zejména automobilů, sídlí zde mimo jiné i automobilka Audi, a strojírenství. Míra nezaměstnanosti byla v říjnu 2016 kolem 3,0 %. Je zde také významná křižovatka ropovodů (ropovod Ingolstadt).
Ingolstadt má dvě vysoké školy a je jedním z 23 bavorských „Obercenter“.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Bavorské armádní muzeum (Bayerische Armeemuseum)[5]
- Muzeum první světové války (Museum des Ersten Weltkriegs)[6]
- Bavorské policejní muzeum (Bayerisches Polizeimuseum)[7]
- Německé lékařské historické muzeum (Deutsches Medizinhistorisches Museum)[8]
- Museum Mobile Audi[9]
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Philipp Apian – matematik a kartograf
- Adam Weishaupt – univerzitní profesor a zakladatel řádu iluminátů
- Marieluise Fleißer – spisovatelka
- Michael Heltau – herec a zpěvák
- Hermann Regensburger – politik (CSU)
- Horst Seehofer – politik
- Eva Bulling-Schröter – politik PDS a Die Linke
- Günter Grünwald – komik a kabaretiér.
- Reinhard Brandl – politik
- Josef Arnold – architekt a stavitel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Partnerská města[10]
Carrara (Itálie), 1962
Grasse (Francie), 1963
Győr (Maďarsko), 2008
Kirkcaldy (Spojené království, Skotsko), 1962
Kragujevac (Srbsko), 2003
Manisa (Turecko), 1998
Moskva (centrální okres) (Rusko), 1995
Murska Sobota (Slovinsko), 1979
Opole (Polsko), 2005
Městské části[editovat | editovat zdroj]
| Jedenáct městských částí | ||
| Okres | Počet obyvatel 31. prosince 2006 |
Rozloha v ha |
|---|---|---|
| I Ingolstadt Mitte | 12 928 | 1142,4 |
| II Nordwest | 17 834 | 469,9 |
| III Nordost | 18 972 | 473,8 |
| IV Südost | 15 420 | 1395,5 |
| V Ingolstadt Südwest | 22 264 | 1095,6 |
| VI Ingolstadt West|West | 6060 | 3341,9 |
| VII Etting | 3852 | 861,4 |
| VIII Oberhaunstadt | 4682 | 553,1 |
| IX Mailing | 4640 | 812,7 |
| X Süd | 7852 | 2700,1 |
| XI Friedrichshofen-Hollerstauden | 7918 | 487,6 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b register of German municipalities (4th quarter 2022). 12. ledna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-02-12]
- ↑ Stadt Ingolstadt Archivováno 18. 7. 2018 na Wayback Machine.: ingolstadt.de Wirtschaft/Lage & Anbindung, navštíveno 6. června 2013.
- ↑ Donaukurier: Sprung in der Statistik: Ingolstadt hat jetzt mehr Einwohner als Würzburg Archivováno 24. 8. 2017 na Wayback Machine., (německy) článek z 4. června 2013.
- ↑ TOMÁŠEK, Radmil. Bavorsko : Mnichov, Řezno, Norimberk, Pasov : Průvodce do zahraničí. Praha: Olympia ISBN 80-7033-170-4, ISBN 978-80-7033-170-5. OCLC 39575949 S. 31.
- ↑ Bayerisches Armeemuseum. www.armeemuseum.de [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Museum des Ersten Weltkriegs - Bayerisches Armeemuseum. www.armeemuseum.de [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Polizeimuseum - Bayerisches Armeemuseum. www.armeemuseum.de [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Deutsches Medizinhistorisches Museum. www.dmm-ingolstadt.de [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Deset muzeí Evropy: Museum Mobile Audi. TÝDEN.cz [online]. 2009-12-22 [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Město Ingolstadt: Partnerstädte
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingolstadt na Wikimedia Commons
