Kragujevac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kragujevac
Крагујевац
centrum města
centrum města
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Okruh Šumadijský okruh
Administrativní dělení 5 opštin
Kragujevac
Kragujevac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 835 km²
Počet obyvatel 150 623 (2018)[1]
Hustota zalidnění 180,4 obyv./km²
Etnické složení Srbové
Náboženské složení Pravoslaví
Správa
Starosta Veroljub Stevanović (SDPO)
Vznik 1476
Oficiální web www.kragujevac.rs
Telefonní předvolba (+381) 034
PSČ 34 000
Označení vozidel KG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica. Nachází se v centrálním Srbsku, zhruba 95 km jihovýchodně od Bělehradu, 110 km severozápadně od Niše a 150 km severně od Prištiny.

Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Jméno města odkazuje na ptáka krahujce,[2] zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Kragujevace.

Poprvé je sídlo zmiňované v roce 1476 v tureckých pramenech: tehdy to byla malá osada. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Šumadiji již v době paleolitu před 40 000 lety. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu (do 1841). Roku 1835 tu také byla vyhlášena nová srbská ústava.

Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija)[4], první lékárna a první tiskárna. Z města pocházeli nebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další).[5] V souvislosti se založením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.[5]

Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku 1851 tu byla otevřena zbrojní a muniční továrna; ta tak utvářela charakter místního průmyslu po celý konec 19. století i začátek století minulého. Po spojení města železnicí s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.[5]

První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády; město ztratilo 15 % obyvatel. Tu největší katastrofu mělo však ještě před sebou: o více jak 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941, tu němečtí fašisté zabili 7 300 jeho obyvatel.[5][6]

Po válce byla nutná obnova a dále se rozvíjel i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby směřovala také na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kragujevac je známý hlavně díky uvedené automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých i větších závodů)[5]. Kromě toho má město velkou tradici ve výrobě zbraní a nákladních automobilů; hlavní význam však sehrál průmysl především v období socialistické Jugoslávie. Kromě toho zde sídlily i další společnosti – Filip Kljajić (výroba řetězů), Ratko Mitrović a Kazimir Veljković (výroba stavebních materiálů), Crvena zvezda (potravinářský průmysl) apod.

Město Kragujevac má také vlastní výstaviště s názvem Šumadija sajam. To se nachází v průmyslové zóně s názvem Servis dva. Realizována byla nicméně pouze jedna hala z několika plánovaných. Směrem jižně od Dunaje je toto výstaviště hlavním po bělehradském. Výstaviště je členem Asociace výstavišť Jihovýchodní Evropy (AJSE).

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Město má zastupitelstvo o 87 členech, dále radu města, kterou tvoří devět členů, zástupce primátora a primátor města. Ten je také zastupuje město Kragujevac navenek.

Školství[editovat | editovat zdroj]

První gymnázium bylo ve městě založeno v roce 1833. V současné době zde působí 18 základních a středních škol, od roku 1976 má město i vlastní univerzitu.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UNdata | record view | City population by sex, city and city type. Dostupné online. [cit. 2019-12-17]
  2. Článek na portálu ikragujevac.com (srbsky)
  3. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Academia, 1971. 868 s. S. 288. 
  4. ŠESTÁK, Miroslav; HLADKÝ, Ladislav et al. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-266-9. S. 193. 
  5. a b c d e f STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kragujevac, s. 272. (srbština) 
  6. BORKOVIĆ, Milan. Kvislinska uprava u Srbiji, 1941-1944 knjiga 1. Bělehrad: Sloboda, 1979. S. 148. (srbochorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]